Sociálnědemokratická strana Německa

Německá vláda nemůže využít šedesát miliard eur (1,47 bilionu korun) v klimatickém fondu, které byly dříve půjčeny pro rozpočet v roce 2021, ale zůstaly nevyužity. Ve středu o tom rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe, jenž převod financí označil za neplatný, protože byl v rozporu s německou ústavou. Rozhodnutí soudu je ranou pro vládu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, které nyní hrozí, že bude muset kvůli chybějícím penězům zvýšit rozpočtový schodek.

Kyjev už dva měsíce žádá po Německu moderní střely Taurus s plochou dráhou letu. Pro ukrajinskou protiofenzivu je klíčové ničit ruskou logistiku a zásobovací cesty hluboko za frontovou linií. Střely Taurus německo-švédské výroby mají dosah až pět set kilometrů. Berlín zatím ukrajinské žádosti odmítal, německé ne ale přestává být jednoznačné.

Německo se blíží konci více než šedesátileté éry jaderných elektráren. V sobotu odpojí poslední tři reaktory, které projdou v příštích patnácti letech demolicí. O ukončení výroby elektrické energie z jádra rozhodla předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011. S následky jaderné kapitoly se budou Němci podle ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové potýkat dalších třicet tisíc generací. Berlín stále hledá úložiště pro radioaktivní odpad.

Němečtí konzervativci ze strany CDU vsadili v berlínských volbách na téma bezpečnosti a akcentovali i otázku migrace. Svůj hlas jim dali také voliči nespokojení s kancléřem Olafem Scholzem. Díky tomu křesťanští demokraté v hlavním městě vyhráli poprvé od roku 1999. Levicové strany ale mají stále dostatek hlasů, aby sestavily koalici.

Berlínští konzervativci (CDU) vyhráli opakované regionální volby, německou metropoli ale vést nemusí. Zelení hovoří o tom, že by chtěli pokračovat v nynější koalici se sociální demokracií SPD a postkomunistickou Levicí. Lídr CDU Kai Wegner chce ještě v pondělí zahájit koaliční jednání se sociálními demokraty.

Opakované regionální volby v Berlíně se značným náskokem vyhrála opoziční konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU). Po sečtení takřka všech volebních okrsků získala 28,2 procenta hlasů. O druhé místo se dělí Zelení se sociálními demokraty (SPD) primátorky Franzisky Giffeyové. Lídr konzervativců Kai Wegner už oznámil, že chce metropoli vést, nadějí se ale nevzdávají ani Zelení, kteří uvedli, že chtějí pokračovat v dosavadní koalici s SPD a postkomunistickou Levicí. Konzervativci vyhráli regionální volby v neměcké metropoli naposledy v roce 1999.

V Německu sílí volání po odstoupení ministryně obrany Christine Lambrechtové (SPD). Té opozice vyčítá slabý výkon ve funkci, který podle ní ještě podtrhla novoročním videem, v němž na pozadí oslav v Berlíně sotva srozumitelně mluví o tom, jak zajímavé lidi díky válce na Ukrajině potkala. Právě kvůli tomuto konfliktu je na výkon šéfky resortu obrany upřena ještě větší pozornost než obvykle. Kancléř Olaf Scholz vzkázal, že ministryně má nadále jeho plnou důvěru.

Loňské regionální volby v Berlíně se musí kvůli chaosu zcela zopakovat, rozhodl ve středu berlínský ústavní soud. Verdikt se týká výběru berlínské poslanecké sněmovny a také zastupitelstev městských částí. Hlasování se musí uskutečnit do 90 dnů od verdiktu, za pravděpodobný termín proto šéf berlínské volební komise Stephan Bröchler považuje 12. únor 2023.

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder žaluje Spolkový sněm kvůli tomu, že mu zákonodárci odebrali část zvláštních práv, kterých se mu dostávalo jako bývalému kancléři. Chce tak získat zpět peníze na chod kanceláře. Parlament Schröderovi omezil výsady v květnu kvůli vazbám na Rusko a vůdce Vladimira Putina.

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder může i přes své sporné ruské angažmá zůstat členem německé sociální demokracie (SPD). Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru oznámila, že Schröder působením v ruských státních koncernech stranické předpisy neporušil.

Olaf Scholz se stal německým kancléřem. Nejprve jej do funkce zvolili poslanci Spolkového sněmu, následně jej jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier a Scholz celý proces stvrdil podpisem německého základního zákona. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra kancléřky Angely Merkelové. Předseda SPD od ní po 15. hodině oficiálně přebral kancléřství.

Nový německý kancléř Olaf Scholz patří mezi nejoblíbenější politiky v zemi, je považován za zkušeného a umírněného. V poslední vládě Angely Merkelové byl od března 2018 vicekancléřem a ministrem financí. Scholz, který se během předvolební kampaně stylizoval do role pokračovatele odcházející kancléřky, už mimo jiné prohlásil, že svět může od Německa očekávat kontinuitu v zahraniční politice.

Německá sociální demokracie (SPD) na sobotním mimořádném sjezdu takřka jednomyslně schválila koaliční smlouvu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Aby se sociální demokrat Olaf Scholz stal novým německým kancléřem, musí s ní souhlasit i zbylé dvě strany. FDP bude o dohodě hlasovat na nedělním sjezdu, Zelení výsledek vnitrostranické volby oznámí v pondělí.

Lídři německých sociálních demokratů (SPD), liberálů (FDP) a Zelených se dohodli, že zahájí formální jednání o vytvoření společné koalice. Oznámili to po své páteční schůzce, uvedla agentura DPA. Německo tak necelé tři týdny po volbách udělalo další krok ke vzniku nové vlády.

Německá sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze má k sestavení vlády blíže než konkurenční konzervativní unie CDU/CSU vedená Arminem Laschetem. Zelení totiž oznámili, že chtějí o koalici jednat s SPD, ke stejnému kroku pak vyzvali i svobodné demokraty (FDP), kteří již tento návrh přijali. Zelení i liberální FDP nicméně zcela nezavrhují pozdější jednání s CDU/CSU. Laschet ve středu zopakoval, že je připraven dále jednat.

Největší šanci stát se příštím německým kancléřem má kandidát sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz. Po jednání zemské poslanecké skupiny Křesťansko-sociální unie (CSU) v Berlíně to řekl bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder. Naději, že by konzervativní unie CDU/CSU pod vedením svého kancléřského kandidáta a předsedy CDU Armina Lascheta vládní koalici sestavila, vidí Söder jako velmi slabou. Zároveň ale prohlásil, že se CSU ještě nevzdává a na možné rozhovory s CDU, Zelenými a FDP se připravuje.

O nové německé vládní koalici chtějí jednat jak sociální demokraté (SPD), kteří nedělní spolkové volby těsně vyhráli, tak konzervativní unie CDU/CSU, jež utržila historicky nejhorší výsledek a skončila druhá. Rozhodující slovo ohledně možné koalice ale budou mít nakonec ti třetí a čtvrtí v pořadí – Zelení a svobodní demokraté (FDP). Zelení chtějí nejdřív jednat s SPD, ani rozhovory s CDU/CSU ale nevyloučili. Svobodní demokraté zase před začátkem jakýchkoli koaličních jednání chtějí nejdřív mluvit se Zelenými a zjistit, zda dokážou najít společnou řeč.

Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD), kteří v nedělním hlasování získali podle předběžných konečných výsledků 25,7 procenta hlasů. Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum. O kancléřský úřad po odcházející Merkelové se přihlásili oba volební lídři – Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU) – kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterých vláda nejspíš nebude možná. Volební účast činila 76,6 procenta.

Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Naznačují to projekce stanic ARD a ZDF, které se postupně sbližují. SPD vede před konzervativci ziskem 25,8 procenta (ARD), respektive 26 procent (ZDF). Konzervativní unie má podle ARD 24,1 procenta hlasů, podle ZDF 24,2 procenta. Šéf CDU Armin Laschet není spokojen, slíbil ale nadále bojovat za vznik vlády pod jeho vedením. Naopak Scholz uvedl, že prognózy svědčí o úspěchu SPD, a zdůraznil, že chce být kancléřem. Podoba koalice tak bude do značné míry záviset na tom, s kým budou chtít spolupracovat třetí Zelení a čtvrtí svobodní demokraté (FDP).

Zemské volby v Meklenbursku - Předním Pomořansku podle prvních odhadů vyhrála s velkým náskokem sociální demokracie (SPD) současné premiérky Manuely Schwesigové. Druhou nejsilnější stranou se stala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Voliči ve spolkové zemi na severovýchodě Německa hlasovali o složení svého sněmu ve stejný den, kdy se konaly celoněmecké parlamentní volby.

Už před více než rokem sebevědomě prohlašoval, že chce být kancléřem. Tehdy, krátce po svém zvolení volebním lídrem sociálních demokratů, tím však budil spíše posměch. Olaf Scholz sice patří k oblíbeným politikům, SPD se ale v průzkumech dlouho krčila na třetím místě. Teprve v posledních měsících se i do jejích preferencí promítlo přesvědčení, že dokáže být kancléřem – respektive kancléřkou, jak hlásala jeho kampaň: Er kann Kanzlerin. Scholz v ní využil své pověsti seriózního kliďase a tvářil se jako přirozený nástupce Angely Merkelové. I tento pragmatismus ho teď může dovést do čela vlády, neboť SPD v průzkumech stále těsně vede.

Výrazně ostřeji oproti první televizní debatě vystupoval v nedělní druhé diskuzi kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet. Vymezoval se především vůči sociálnímu demokratovi (SPD) Olafu Scholzovi, výtky ale směřoval i na Annalenu Baerbockovou, která do voleb vede Zelené. Scholz je Laschetovým hlavním rivalem v souboji o kancléřské křeslo, podle aktuálních průzkumů si SPD před CDU/CSU udržuje náskok několika procentních bodů.

Andrea Nahlesová formálně rezignovala na funkci předsedkyně německých sociálních demokratů (SPD). Stranu nyní nejspíš dočasně povede trojice dosavadních místopředsedů – šéf hesenské SPD Thorsten Schäfer-Gümbel a ministerské předsedkyně Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová a Porýní-Falce Malu Dreyerová. Řádného předsedu si strana zvolí později. Už nyní sílí hlasy požadující odchod z vládní koalice s kancléřčinou konzervativní unií CDU/CSU. Dreyerová však zatím vyjádřila věrnost koaliční smlouvě.