Středověk

Během nadcházejícího víkendu si lidé v Trocnově budou moci poprvé prohlédnout výjimečný archeoskanzen. V jihočeském rodišti Jana Žižky už řemeslníci dokončili všech čtrnáct staveb, které připomínají středověkou vesnici a její typický život.

Brněnští vědci objevili opaskovou sponu, kterou pak s pomocí zahraničních archeologů a špičkových technologií analyzovali. Objev vypráví nový příběh o době asi sto let před vznikem Velké Moravy, tedy o časech, o nichž existuje jen minimum informací.

Archeologové při průzkumu dvacetikilometrové trasy budoucí D35 našli přes dvacet nalezišť od doby kamenné až po středověk. Naleziště se nacházejí mezi Ostrovem a Džbánovem. Zajímavý je pozdní a střední paleolit, tedy doba lovců a sběračů a prvních zemědělců, řekl Daniel Stolz z archeologické organizace Archaia. Velký počet nalezišť byl podle něj nečekaný. Nejmladší jsou rozsáhlé pozůstatky cihelny, která fungovala ještě v devatenáctém století.

Pozůstatky několika staveb ze středověku nalezli archeologové při výstavbě silničního napojení Fučíkovy ulice na průtah Turnovem. Usedlost je zřejmě starší než první písemná zmínka o Turnovu, která je z roku 1272.

Dokladů o povedených chirurgických zákrocích z doby středověku mnoho nemáme. Vědci teď jeden takový našli, nejsou ale zatím schopní jej vysvětlit.

Regionální muzeum v Žatci poprvé v úplnosti představí Žatecký poklad z počátku 11. století. Soubor stříbrných šperků, hřiven, více než tří set mincí, dvou zlatých prstenů a dalších předmětů váží téměř tři kilogramy. Dodnes jde o nejtěžší a co do škály předmětů nejbohatší depot uložený před rokem 1050 v Čechách. Nová stálá výstava bude veřejnosti přístupná od 12. ledna.

Historik František Šmahel vydal „pozdní sběr“ statí věnujících se českým zemím na konci středověku. V publikaci Uprostřed Evropy píše o „velkých dějinách“, které se v našich končinách tehdy odehrávaly mimo jiné díky husitské revoluci i povýšení Prahy na hlavní město Svaté říše římské.

Unikátní kodex ze třináctého století se dočkal obnovy. Rukopis na pergamenu, který je součástí rozsáhlé knižní sbírky zámku Kynžvart na Chebsku, byl v havarijním stavu a nebylo možné jej ani digitalizovat. Obnovit se ho podařilo díky soukromým dárcům. Kodex bude vystaven v knihovně kancléře Metternicha pouze při vybraných příležitostech, řekl kastelán Ondřej Cink.

Českým archeologům se podařil neobvyklý nález. Na Tetíně objevili hrob, který ukrýval kosterní pozůstatky patřící starší ženě. Zajímavé a nečekané je, že tato žena byla černoška.

Fenka u Ústí na Vsetínsku vyhrabala hrneček se stovkami stříbrných pražských grošů ze 14. století. Majitel zvířete cenný archeologický nález odevzdal, nyní jej zkoumají odborníci Muzea regionu Valašsko. Po ukončení všech potřebných rozborů si bude moci nález prohlédnout i veřejnost, sdělil mluvčí muzea Jiří Koňařík.

Uplynulo šest set let od vzniku takzvané Lipnické bible. Pojmenování získala podle hradu Lipnice nad Sázavou, kde byla pravděpodobně její část ve dvacátých letech patnáctého století sepsána. Další stopy středověkého rukopisu se podařilo zachytit až ve dvacátém století. Zhruba půltisíciletá kapitola z historie Lipnické bible tak zůstává tajemstvím, stejně jako jména jejích autorů i zadavatele. Po vystavení na hradě v Lipnici je vzácné dílo k vidění nyní i v pražském Klementinu.

Při průzkumu malého horního nádvoří hradu Grabštejn na Liberecku objevili archeologové raně středověké hradiště. Dobu jeho vzniku ale podle archeoložky národního památkového ústavu Renaty Tišerové neznají, objevená keramika zřejmě pochází až z jeho závěrečné fáze. Nejasná zůstane také podoba hradiště, bližšímu průzkumu totiž brání věž, která zde dnes stojí.

Tříletý archeologický výzkum zaniklé středověké vsi u Mariánských Radčic na Mostecku končí. Archeologové tam objevili kostelní hřbitov i dětské hračky z pálené hlíny. Na výzkum mají poslední týden, pak se na místo přesunou těžební stroje. Zaniknou tak například pozůstatky kostela nebo základy šesti budov.

Ktož jsú boží bojovníci a zákona jeho… Úvodní slova husitského chorálu a pár dalších úryvků z něho jsou povědomé nejspíš každému, komu něco utkvělo z povinné školních docházky nebo je fanouškem Daniela Landy. Známá píseň je ale jen jednou z téměř čtyř stovek skladeb obsažených v Jistebnickém kancionálu. Jednu z nejvýznamnějších památek přinejmenším českého středověku zhudebnil nedávno částečně soubor Tiburtina Ensemble a loni začal poprvé vycházet její souhrnný přepis. Rukopis si pořád uchovává některá tajemství.

Po objevu zbytků dřevěné hradby z 11. století nalezli archeologové při výzkumu v břeclavském zámku kosterní pozůstatky a v posledních týdnech několik dalších vzácných předmětů včetně středověkého meče. Zámek prochází rekonstrukcí, která vyjde na zhruba tři sta milionů korun.

Ženy ve středověké Anglii se během porodu uklidňovaly speciálními pásy. Pomůcky, na kterých byly vyobrazené různé náboženské symboly, měly pro nastávající matky sloužit jako ochrana. Konkrétním využítím těchto porodních pásů se zabývala nová analýza, kterou zveřejnil časopis Royal Society Open Science.

Tradice vánočních koled je pevně zakořeněná snad ve všech českých domácnostech. Ačkoliv se melodické písně během svátků těší přízni posluchačů už celá staletí, jejich historie je ještě mnohem hlubší. Zpívání vánočních koled totiž sahá až do dob starověkého Římského impéria, odkud se ve středověku rozšířily do celé Evropy. „Tichá noc“ nebo „Nesem vám noviny“ se objevily až mnohem později – v 19. století.

Archeologové pokračují v prostoru brněnského Římského náměstí v průzkumu, který začal už v létě. V jeho druhé etapě našli zejména odpadní jímky. V jedné z nich objevili celé keramické nádoby, skleněné okenní terčíky nebo také kachel s vyobrazením pelikána. Při průzkumu zadního traktu domu v Orlí ulici se dostali do hloubky až šest metrů pod současným povrchem.

Historik Marek Zágora se zaobírá především středověkem. Dávnou dobu přibližuje i v přednáškách, které už několik let připravuje pro Galerii výtvarného umění v Ostravě. V současné době, kdy se návštěvníci do galerie nedostanou, ostravská výstavní síň Zágorovy příspěvky streamuje, na internetu lze přehrát i jejich záznam. Pro veřejnost pravidelně přednáší také kurátorka Gabriela Pelikánová.

Životní sen – napsat knihu o Janu Žižkovi – si historik Petr Čornej splnil, navíc jeho rozsáhlé dílo o této postavě dějin se stalo v cenách Magnesia Litera Knihou roku. Podle něho se historická věda posunula o kus dál, než platilo v 19. a první polovině 20. století. Spolu s tím pokročila i naše znalost, především pokud jde o středověkou mentalitu a o způsob tehdejšího myšlení a uvažování. Když se pak husitství a Jan Žižka zasadí do širšího kontextu, objeví se v nových a překvapivých souvislostech, uvedl v Interview ČT24.

Letošní Letní slavnosti staré hudby v pražských historických prostorech zavedou posluchače na šlechtické dvory. Nejen české, ale i ve Francii, Španělsku, Itálii a Švédsku. Koncerty totiž provází téma „nobilitas“, tedy ušlechtilost. Festival zaměřený na hudbu od středověku po baroko začíná 23. července. Do přípravy programu zasáhla pandemie, rozdělen je proto na dvě části: koncerty tuzemských interpretů doplní ještě v září stará hudba v podání zahraničních souborů.

Národní galerie prozatím nezíská do svých sbírek deskový obraz s námětem zvěstování Páně, který podle odborníků stvořil Mistr vyšebrodského oltáře. Její jednání s Nadačním fondem Richarda Fuxy, který obraz vlastní, selhalo. Středověké dílo proto půjde do dražby, oznámila mluvčí fondu Pavlína Stránská.

Už jen čtyři rodilí mluvčí používají řeč ostrova Sark v Lamanšském průlivu. Starému normanskému jazyku tak hrozí zánik. Zachránit se ho rozhodl mladý český lingvista Martin Neudörfl. Sarkézsky se naučil tak dobře, že teď obyvatele ostrova sám učí jazyk jejich předků.