Přijímací zkoušky

V pátek první zájemci o studium na střední škole skládali přijímací zkoušky. Týkalo se to čtyřletých maturitních oborů. Z devátých tříd vychází okolo 106 tisíc žáků, na střední školy se z nich hlásí přibližně 94 tisíc, asi o čtyři tisíce více než loni. Mohli nově podat přihlášku až na tři školy místo dosavadních dvou. To využila většina uchazečů. Výsledky prvního kola přijímacího řízení se uchazeči dozvědí 15. května. Co dělat, když nedopadnou dobře? Přinášíme základní otázky a odpovědi.

Zbývá týden do začátku přijímacích zkoušek. Na gymnázia a střední školy se hlásí žáci pátých, sedmých a devátých tříd. Řádné i náhradní termíny je čekají v průběhu zbytku dubna. Ministerstvo školství eviduje sto šedesát tisíc přihlášek.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v úterních Událostech, komentářích hájil jednodenní prodloužení termínu pro podání přihlášek na střední školy. Oznámeno podle něj bylo prý i proto, aby se snížilo možné riziko kyberútoků na nový elektronický systém. Odklad uvítal i liberecký hejtman Martin Půta (SLK), podle něj se tak uleví rodičům. Středa 21. února je tak posledním dnem, kdy lze přihlášky odevzdat.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) o den prodloužil termín pro podávání přihlášek na střední školy. Poslední možnost tak budou mít uchazeči ve středu. Poprvé se letos mohou hlásit elektronicky a podat až tři přihlášky. Stále je možné využít i tradiční papírovou formu, případně hybridní, tedy zkombinovat tištěnou přihlášku s podporou elektronického systému. Uchazeči musejí školám přiřadit priority a tím určit, kam chtějí nejvíce. Jednotné přijímací zkoušky budou v dubnu.

Některé střední školy letos upustí od vlastního kola přijímaček. Kromě oslovených škol to ČT potvrdila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Důvodů má být vícero – například snadnější organizace celého přijímacího řízení nebo snaha vyhnout se odvoláním. Spolehnou se tak na jednotné přijímací zkoušky. Odborníci na vzdělání rušení školních částí nefandí. Bez nich prý nemají instituce šanci poznat skutečnou motivaci žáků ani jejich schopnosti.

Termín pro podávání přihlášek na střední školy ministerstvo školství neprodlouží, zůstává do 20. února, řekl v úterý ministr Mikuláš Bek (STAN). Úřad chce podle mluvčí Terezy Fojtové zachovat čas pro ředitele škol na kontrolu přihlášek. Prodloužení lhůty zvažoval kvůli problémům v systému elektronických přihlášek, který se minulý týden namísto ve čtvrtek ráno otevřel zájemcům o studium a jejich rodičům až v pátek pozdě večer.

Elektronický systém přihlášek na školy (DiPSy) čelil v sobotu odpoledne deset minut útoku hackerů, díky automatické ochraně funguje normálně dál, řekl ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí. Na útok DDoS upozornil Deník N. Někteří uživatelé mohli mít podle Krejčího problémy s načítáním stránky, to ale souviselo právě s aktivovanými ochranami proti DDoS, systém jako takový dotknutý nebyl, dodal.

Po odkladech se v pátek pozdě večer otevřel elektronický systém přihlášek na střední školy. Na čtvrteční ráno plánované spuštění Cermat na poslední chvíli zastavil kvůli problémům s nahráváním příloh a následnému ověření bezpečnosti, čelil za to kritice. Uchazeči a jejich rodiče mají možnost podávat přihlášky do 20. února, o případném prodloužení termínu ministr školství Mikuláš Bek (STAN) rozhodne podle resortu v následujícím týdnu. Ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí dříve řekl, že se počítá zhruba se 120 tisíci zájemci o studium na střední škole.

Elektronický systém přihlašování na střední školy je opravený a je potřeba ho otestovat, řekl ve čtvrtek odpoledne ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) večer na síti X následně potvrdil, že funkce vkládání příloh, kvůli které bylo spuštění systému odloženo, je opravena. Nutné je ale znovu otestovat bezpečnost. Takzvané penetrační testy chce Cermat dělat ve čtvrtek večer či v pátek. Systém, který se měl uchazečům otevřít ve čtvrtek v noci, by měl podle Krejčího fungovat v pátek večer.

Přijímací řízení na střední školy se letos mění a s ním i systém podání přihlášek, který se spouští od začátku února. Deváťáci si letos mohou podat přihlášky tři, respektive pět, pokud se hlásí na školu s talentovými zkouškami – ale už na přihlášce musí seřadit vybrané školy podle priorit. Na rozdíl od předchozích let prioritu školy po podání přihlášky změnit nemůžou.

Čas a datum podání přihlášky na střední školy neovlivňuje šanci na přijetí na školu, oznámil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Poprosil rodiče a uchazeče, aby všichni nevyužívali první a poslední chvíli možnosti přihlášení. Uchazeči o studium na střední škole mohou přihlášky podávat od 1. do 20. února, mohou k tomu využít Digitální přihlašovací systém (DiPSy). Uchazeči mají možnost si podat až tři přihlášky. Určí na nich, na kterou školu chtějí nejvíce, na základě výsledků jednotné přijímací zkoušky a jejich priorit je pak systém přiřadí na školu.

Žáci devátých tříd mají realistická očekávání o tom, co chtějí dále studovat, nejúspěšnější řešitelé úloh z češtiny a matematiky se hlásí na gymnázia, nejslabší pak na učební obory. Žáci, kteří dosahují průměrných výsledků, se pak hlásí na ostatní typy středních škol. Vyplývá to z výsledku projektu Národní testování 9. tříd, který realizuje společnost Scio. Testování, kterého se zúčastnilo 21 800 deváťáků, se uskutečnilo loni na podzim.

Senát schválil novelu, která by měla od ledna zvýšit rodičovský příspěvek rodinám s nově narozenými dětmi na 350 tisíc korun. Horní komorou prošla také novela, podle které si zájemci o studium budou moci podat tři přihlášky na střední školy místo nynějších dvou. Senátoři hlasovali v tajné volbě o některých členech Rady České televize, o jejímž složení nově spolurozhodují. V prvním kole zvolili publicistu Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou a novinářku Barboru Procházkovou, večer ve druhém pak spisovatele Jiřího Padevěta, nominanta Asociace producentů v audiovizi Davida Brabce a někdejšího místopředsedu a mluvčího Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře.

Urychlit a zjednodušit obsazování středních škol mají změny pravidel přijímacího řízení, které ve čtvrtek schválila Poslanecká sněmovna. Rozhodla o tom v rámci novely školského zákona už v prvním kole projednávání, aby změny mohly platit od příštího roku. Zájemci o středoškolské studium budou moci podle předlohy například podat tři přihlášky místo dvou. Novelu nyní projedná Senát.

Poslanci měli ve čtvrtek na programu pravidelné ústní a písemné interpelace. Dopoledne však projednali jen čtyři ze čtrnácti, a to kvůli omluvám členů vlády, ale i zákonodárců. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvilo dvanáct z osmnácti zástupců kabinetu včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a skoro čtvrtina poslanců. Během odpoledne pak padly dotazy například na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně stavů u policie nebo ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kvůli přesčasům lékařů.

Na jednotné přijímací zkoušky budou mít uchazeči o středoškolské studium v roce 2024 dva pokusy, i když by zřejmě mohli podávat tři přihlášky. Pokud zákonodárci schválí změnu zákona, mohli by přihlášky posílat elektronickou cestou. Sami školáci by si přitom měli stanovovat pořadí přihlášek na obory a školy, kde by chtěli studovat nejvíc. Umožněno by mělo být i podávání papírových přihlášek. Na jednání sněmovního školského výboru to ve středu řekli ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže ministerstva školství Jan Mareš.

Ministerstvo školství (MŠMT) bude navrhovat, aby mohli zájemci o studium na střední škole podávat elektronickou cestou tři přihlášky. Přitom budou školáci sami stanovovat pořadí přihlášek na obory a školy, kde by chtěli studovat nejvíc. Návrhy novely školského zákona a vyhlášky, která upravuje přihlašování na střední školy, plánuje resort předložit na začátku září. Uvedly to jeho mluvčí Aneta Lednová a ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva školství Tereza Fojtová.

Příští přijímací zkoušky na střední školy by se měly od těch letošních v mnohém lišit. Žáci devátých tříd by si mohli podat tři přihlášky místo dvou, posílali by je elektronicky a zároveň by střední školy seřazovali podle priority. Zajistit by to měla novela školského zákona a vyhláška, které připravuje vládní koalice.

Americký nejvyšší soud znemožnil americkým univerzitám organizovat přijímací zkoušky způsobem, který by zvýhodňoval studenty určitých etnických menšin, píší zpravodajské agentury. Čtvrteční rozhodnutí soudců se týká Harvardovy univerzity a Univerzity Severní Karolíny (UNC). Na rozsudek reagoval mimo jiné americký prezident Joe Biden, uvedl, že soud opustil precedens, a dodal, že v rozmanitosti univerzit je síla.

Vysilující období mají za sebou letošní deváťáci a také jejich rodiče. Na střední školy se hlásilo nebývalé množství uchazečů a zdaleka ne každý z nich se dostal na školu, na niž chtěl. Bezprostředně se s následky musí potýkat nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN), ale potýká se s tím, nač se mohli posledních patnáct let připravovat jeho předchůdci – ministři za Zelené, Věci veřejné, ODS, ČSSD (dnes SOCDEM), ANO a STAN. Bylo jich od roku 2008 dvanáct. Část z nich oslovili Reportéři ČT a vesměs od nich uslyšeli, že se o dostatečnou kapacitu měly postarat hlavně kraje, které zřizují střední školy. Krajští politici ale naopak tvrdí, že je to záležitost dlouhodobé koncepce, kterou má mít ministerstvo.

Plánovaná novela o digitalizaci přijímacích zkoušek na střední školy by se na vládu mohla dostat v srpnu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Připustil, že stihnout elektronizaci do příštích přijímaček nebude jednoduché, míní však, že je to možné. Poslankyně ANO a členka sněmovního školského výboru Jana Berkovcová řekla, že ANO v tomto vládu podpoří. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka Gymnázia Nad Štolou v Praze Renata Schejbalová to nepovažuje za reálné.

Nedostatek kapacit na středních školách pro školní rok 2023 až 2024 chce stát řešit plným využíváním maximální kapacity až 34 žáků ve třídě. V nejžádanějších oborech mohou vzniknout nové třídy. Po čtvrtečním jednání s hejtmany a ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Některé regiony podle Beka už navýšení kapacit tříd nařídily – jmenoval například Liberecký kraj. Školy podle něj komunikují s rodiči a informují je o nových volných místech.

Kapacita středních škol ve Středočeském kraji je dostatečná, shodla se současná hejtmanka kraje Petra Pecková (STAN) s poslankyní a bývalou hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO). Problém podle nich je zejména v okolí Prahy, kde je nutné kapacity navýšit. Za minulého vedení se dle Pokorné Jermanové podařilo postavit mnoho škol a zvýšit jejich kapacitu. „Do středních škol se ale nedala ani koruna,“ reagovala Pecková v Událostech, komentářích.

Míst na pražských středních školách je podle pražského radního Antonína Klecandy (STAN) dostatek. Řekl to na tiskové konferenci magistrátu k aktuální situaci ve středním školství. Problém podle něj nastal proto, že se děti hlásily na více středních škol, nyní se však už situace zlepšila. Některé školy podle něj dokonce hlásí volná místa. Potvrdil to i bývalý pražský radní pro oblast školství Vít Šimral (Piráti). Šéfka Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová uvedla, že nyní školy oslovují děti, které po přijímačkách skončily pod čarou.