Zdeněk Zajíček

Premiér Petr Fiala se znovu stal předsedou Občanské demokratické strany (ODS). Získal 424 hlasů od 525 přítomných delegátů ostravského kongresu. Prvním místopředsedou zůstává ministr financí Zbyněk Stanjura, do vedení přibyla Eva Decroix. Premiér prohlásil, že občané České republiky si volí ODS v době krizí.

Růst o 1,3 procenta očekává letos od české ekonomiky Hospodářská komora. Její makroekonomická prognóza také počítá s růstem mezd, a to jak numericky, tak i reálně. Průměrná mzda by měla podle komory stoupnout o 6,1 procenta a reálná mzda o 3,4 procenta. Inflace by podle prognózy měla v průměru být 2,7procentní.

Průmysl je v Česku tradičně velmi důležitou částí hospodářství a významně přispívá k jeho prosperitě. Poslední roky ho však stále víc oslabují. Nejdříve udeřilo covidové období, po něm následovaly energetická krize, rusko-ukrajinská válka a sílící tlak Evropské komise nazvaný Green Deal (Zelená dohoda). Jak se může průmysl dál vyvíjet?

Česká republika se brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska, řekl na úterní konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). V případě dodávek plynu je podle něj téměř hotovo, po rozšíření ropovodu TAL v příštím roce to očekává rovněž u dodávek ruské ropy a čeká také postupné nahrazení ruského jaderného paliva. Podle Fialy se Česko v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií. Šéf ČEZu Daniel Beneš uvedl, že do energetiky bude v Česku nutné do roku 2050 investovat až čtyři biliony korun.

Česko se vymyká ekonomickým poučkám. Zatímco výkon ekonomiky klesá, nezaměstnanost zůstává stále na nízkých číslech. Firmy si i při nižší poptávce většinou dál nechávají své pracovníky, ve větší míře se nepropouští. Právě nízká nezaměstnanost patří dlouhodobě k největším překážkám dalšího rozvoje tuzemských firem.

Víc než šedesát procent zaměstnavatelů plánuje v příštím roce navyšovat mzdy, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory mezi podniky. Ta soudí, že je to forma souboje o kvalifikované pracovníky. Experti předpokládají, že po dvou letech, kdy reálné mzdy klesaly, bude v příštím roce růst mezd vyšší než růst inflace.

Digitalizace stavebního řízení je v ohrožení. Současný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zrušil tendr, který rozběhla jeho předchůdkyně Klára Dostálová (za ANO) a v němž hrál klíčovou roli Luděk Šteffel. Ten je nyní jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Dostálová Štefflovo angažmá pro Reportéry ČT hájí s tím, že si ho vybrali odborníci na IT a ona neměla důvod jejich volbu zpochybňovat. Bartoš sice nechal vypsat nové výběrové řízení, to ale „zařízl“ antimonopolní úřad. Není tak jasné, kdy budou moci stavebníci v Česku přejít z papírových formulářů na ty digitální a potenciálně tak řízení urychlit.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd ve výši osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom informoval předseda ČMKOS Josef Středula.

České ekonomice hrozí stagnace, Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto navrhne body, jak ji znovu nastartovat. Její člen Dominik Stroukal v Otázkách Václava Moravce řekl, že už přibližně za dva týdny předloží dokument vládě. Vlastní doporučení má také Hospodářská komora.

Česko zaostává za Polskem, ztrácí dynamiku a vytváří strategie rozvoje do budoucnosti, které ale pak nenaplňuje, vyplynulo z debaty viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara s bývalými ministry financí Ivanem Pilipem a Ivanem Pilným v Událostech, komentářích. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) v Interview ČT24 prohlásil, že v pátek avizované stategické priority Česka nyní čekají na politiky, kteří se na nich musejí shodnout napříč stranami.

Doprava, energetická infrastruktura, jádro, lithium, čipy a trendy v informačních technologiích je šest konkrétních oblastí, které mají obrovský potenciál změnit zemi. Proto tam musí směřovat velká část strategických investic, řekl v pátek na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Problémem Česka je podle něj hlavně absence široké a dlouhodobé celospolečenské shody na hlavních prioritách směřování republiky. Vyzval k dostavbě české dopravní infrastruktury a zásadnímu posílení české energetiky.

Polytechnické vzdělávání v Karlovarském kraji by mohlo začít fungovat od školního roku 2025/2026. Odhadli to v úterý při podpisu memoranda o spolupráci na přípravě nového typu vysokoškolského vzdělání hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN) a ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Memorandum podepsal i prezident Hospodářské komory ČR (HK ČR) Zdeněk Zajíček. Právě na spolupráci s firmami by měla být plánovaná forma vysokoškolského vzdělání neuniverzitního typu založena.

Vládní výbor pro strategické investice se na prvním jednání věnoval strategii výstavby dopravní infrastruktury a zajištění dostatku kvalifikované pracovní síly pro podniky, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na jednání představil plán rozvoje dopravní infrastruktury, který do deseti let počítá s dostavbou dálniční sítě a zahájením stavby vysokorychlostní železnice. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je potřeba získávat cizince pro české firmy, kterým nyní chybí na dvě stě tisíc pracovníků.

Česká ekonomika bude v letošním roce stagnovat, v příštím roce stoupne o dvě procenta. Mzdy by se reálně mohly začít zvedat už ve druhé polovině tohoto roku. Roční míra inflace dosáhne letos 10,8 procenta, v roce 2024 klesne na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktuální prognózy Hospodářské komory ČR (HK), kterou na úterní tiskové konferenci představil její prezident Zdeněk Zajíček.

Musí se hledat další opatření, která půjdou souběžně s úsporným balíčkem a která usnadní podnikání v České republice a odstraní zbytečné regulace, řekl v pořadu Události, komentáře prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Dodal, že je zároveň potřeba, aby vznikl vládní výbor, který by řešil strategické investice státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že úsporná opatření strategické investice nezasáhnou. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se mělo nejvíce investovat do infrastruktury, například do energetiky či zdravotnictví.

Zaměstnavatelé budou o případném rušení dotací kvůli úsporám jednat s jednotlivými ministry. Dohodu musí najít do dokončení státního rozpočtu na příští rok. Dál se povedou také jednání o daňových úlevách u zaměstnaneckých benefitů. Po úterním jednání členů vlády a zaměstnavatelů o konsolidačním balíčku to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo financí se chystá připomínky k vládnímu souboru úsporných opatření vypořádat ve čtvrtek a v pátek. Poté balíček dostane kabinet.

Podnikatelé ve středu na celostátním sněmu v Praze zvolili za prezidenta Hospodářské komory na další tři roky dosavadního viceprezidenta komory a místopředsedu ODS Zdeňka Zajíčka. Vystřídá Vladimíra Dlouhého, který ve funkci po devíti letech skončí. Zajíček oznámil, že rezignuje na post místopředsedy ODS. Na sněmu vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) či šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj ministerstva práce a vnitra připravují změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků.

Premiér Petr Fiala na ideové konferenci občanských demokratů obhajoval vládní úsporný balíček. Ocenil vůli k podle něj bolestné, ale nutné reformě. Řekl, že i kdyby vláda během svého mandátu už nic dalšího neprosadila, bude prý její přínos větší než u předchozích dvou kabinetů. Konsolidační balíček vláda představila v týdnu, opatření mají snížit schodek celkově o 94 miliard korun. Opozice ho kritizuje.

Vláda na středečním zasedání schválila novelu o náhradách nákladů exekutorů na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí. Kabinet se také dohodl na ustanovení dvou nových vládních zmocněnců – Jana Dusíka a Ladislava Mika. Okolnosti úsporného konsolidačního balíčku v oblasti národních dotací vláda dojednala, ale veřejnosti představí až ve čtvrtek, jak uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Novela stavebního zákona podle profesních svazů částečně zrychlí povolování jednotlivých projektů, což napomůže zklidnění oboru. Ten se potýká s řadou problémů – od nedostatku pracovníků a některých materiálů až po vysoké ceny.

Zástupci SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), Pirátů a STAN ve středu podepsali koaliční smlouvu na pražském magistrátu. Koalice má v 65členném zastupitelstvu většinu 36 hlasů. Strany dokument podepsaly po téměř pěti měsících od komunálních voleb, což je nejdéle v historii Česka. Praha zůstala poslední obcí bez nového vedení. Volba radních a primátora je plánována na čtvrteční jednání zastupitelů. Kandidátem na primátora je lídr SPOLU Bohuslav Svoboda (ODS).

Pražští Piráti schválili v on-line hlasování vstup do magistrátní koalice se SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a hnutím STAN. Pro bylo 86 procent hlasujících. Dvoudennímu hlasování předcházela pětidenní neveřejná diskuse na fóru. Vstup do koalice už schválily i ostatní strany. Smlouvu plánují politici podepsat před jednáním zastupitelů 16. února, kde chtějí zvolit nové vedení metropole v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS).

Zástupci SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Pirátů a STAN v Praze v noci na pátek dokončili koaliční smlouvu, kterou budou v následujícím týdnu schvalovat jednotlivé strany. Informoval o tom dosluhující primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a potvrdil předseda klubu zastupitelů SPOLU Zdeněk Zajíček (ODS). Smlouvu strany plánují podepsat ještě před jednáním zastupitelů 16. února, kde chtějí zvolit nové vedení metropole v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS).

Pražská koalice SPOLU, Piráti a STAN našli shodu na koaliční smlouvě i programu, uvedli na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání. V jednáních se ale bude ještě pokračovat v zúženém týmu, který bude dopracovávat nejdůležitější část dohody, kterou je program, uvedl Zdeněk Zajíček (ODS). Už mají jen dolaďovat formulace. O víkendu by pak mělo dojít na vnitrostranické schvalování koaliční smlouvy a programu.