Nigel Farage

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Počet Britů, kteří litují brexitu, dosáhl nové hranice. Čerstvý průzkum společnosti YouGov ukázal, že jen devět procent obyvatel Spojeného království považuje odchod z EU pro svou zemi za úspěch, 62 procent naopak mluví o nezdaru. Vláda mezitím musí řešit další problémy, které brexit působí. Nově si stěžuje automobilový průmysl.

Před pěti lety vyrazili Britové do volebních místností a v brexitovém referendu rozhodli o odchodu Spojeného království z Evropské unie. Pro bylo zhruba 52 procent oprávněných voličů. Ostrovní země nakonec odešla po sérii velmi komplikovaných vyjednávání, odkladů a téměř padesáti letech členství. Stalo se tak během loňského ledna. Nový průzkum nyní naznačuje, že nálady v britské společnosti se přes veškeré zvraty a kontroverze za uplynulých pět let příliš nezměnily.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska po 47 letech opustilo Evropskou unii. Začalo tak jedenáctiměsíční přechodné období, během něhož se bude vyjednávat podoba nových vztahů. Několik minut před odchodem se k národu obrátil premiér Boris Johnson. Ujistil, že brexit není pro Británii koncem, ale začátkem nové éry. EU označil za skvělou s mnoha plusy, ovšem stav, do kterého se vyvinula, už Britům nevyhovoval.

Referendum, které změnilo dějiny Evropy. Spojené království opouští po 47 letech evropský blok. Nový reportážní dokument Cesta k brexitu zpravodaje ČT v Londýně Bohumila Vostala mapuje nejdůležitější momenty při vystoupení Velké Británie z EU.

Ve Štrasburku skončila první letošní řádná schůze Evropského parlamentu. Znamenala taky definitivní konec působení britských europoslanců. Země na konci ledna opouští Evropskou unii, s tím končí i mandát jejích zástupců. Zatímco někteří slaví, jiní neskrývají smutek.

Dva a půl roku od posledních parlamentních voleb budou Britové ve čtvrtek znovu hlasovat o složení Dolní sněmovny. Předčasné volby by měly přinést odpověď na otázku, kterou se Británie zabývá už od referenda v roce 2016: kdy, jak a jestli vůbec opustí Evropskou unii. Pokud vyhrají konzervativci, jak předpokládají předvolební průzkumy, chce jejich lídr a současný premiér Boris Johnson brexit dokončit. Jestliže ale vyhrají opoziční labouristé, může dojít i na vypsání dalšího referenda.

Britská Konzervativní strana oficiálně podala stížnost u britského regulátora médií Ofcom na veřejnoprávní televizní stanici Channel 4. Ta pro čtvrteční televizní debatu o reakci na změnu klimatu odmítla jako diskutéra bývalého ministra životního prostředí Michaela Govea místo premiéra Borise Johnsona, kterého do pořadu zvala současně s lídry ostatních politických stran. Místo premiéra pak umístila stanice do studia ledovou sochu, která postupně tála.

Lídr britské protiunijní Strany pro brexit Nigel Farage oznámil, že jeho uskupení v prosincových předčasných volbách nepostaví kandidáty v obvodech, které v předchozích volbách v roce 2017 získali vládní konzervativci. Týká se to 317 křesel. Farage dodal, že si nepřeje, aby volby vyhrály strany vystupující proti odchodu země z Evropské unie. Jeho krok uvítal premiér Boris Johnson; podle agentury Reuters to výrazně zvyšuje jeho šance na zisk parlamentní většiny. Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn naopak postup Strany pro brexit označil za splněné přání Donalda Trumpa.

Pět týdnů před plánovanými prosincovými volbami byla rozpuštěna Dolní sněmovna britského parlamentu a oficiálně tak začala předvolební kampaň. Podle premiéra Borise Johnsona v hlasování půjde hlavně o to, zda se Velká Británie posune kupředu s jeho konzervativci, nebo se jen bude dál odkládat brexit s labouristy. Předčasné parlamentní volby se budou v zemi konat 12. prosince.

Britský premiér Boris Johnson hluboce lituje toho, že se mu nepodařilo dodržet slib a vyvést zemi z Evropské unie do 31. října. Řekl to v rozhovoru na stanici Sky News. Za své selhání se prý hodlá omluvit členům své Konzervativní strany. Zároveň jim ale slíbil, že pokud strana vyhraje prosincové volby, může být ohledně brexitu jasno už do Vánoc.

Britský premiér Boris Johnson už nebude při přesvědčování voličů dál používat hrozbu, že by země mohla opustit Evropskou unii bez dohody. Ve svém předvolebním programu už Konzervativní strana o takovém scénáři vůbec nehovoří, namísto toho chce Brity získat slibem, že brexit dokončí co nejdříve a na základě dohody vyjednané premiérem, uvedl britský deník The Times.

Strana pro brexit europoslance Nigela Farage postaví v nadcházejících předčasných volbách kandidáty po celé Velké Británii vyjma Severního Irska, bude-li premiér Boris Johnson prosazovat svou dohodu o brexitu. Farage, jehož uskupení požaduje odchod z Unie bez dohody, to oznámil při zahájení předvolební kampaně. Dosud se spekulovalo, že by obě strany prosazující brexit mohly ve volbách spolupracovat. Vládní konzervativci ale jakýkoli předvolební pakt odmítají a Johnson v reakci uvedl, že vyjednal „fantastickou dohodu“.

Už za necelý měsíc a půl by měla Velká Británie odejít z Evropské unie, jenže stále nikdo neví, za jakých podmínek. Podle spisovatelky žijící v Londýně Ivy Pekárkové se už zdá, že by Britové s výjimkou pár politiků z brexitu nejradši vycouvali, ale cosi jim to nedovolí. O tom, jak snášejí nejistotu a jak se v neustále se měnící situaci orientují, mluvila v pořadu Události, komentáře. Rozhovor vedla Daniela Písařovicová.

Spor mezi Washingtonem a Londýnem ohledně uniklých depeší britského velvyslance se prohlubuje. Kim Darroch v nich nazval amerického prezidenta Donalda Trumpa „neschopným“. Šéf Bílého domu teď rozhořčeně diplomata označil za „velkého hlupáka“. Úřad premiérky Theresy Mayové se Darrocha zastal a na výzvy k jeho odvolání reagovat nemíní. Únik informací nicméně považuje za nešťastný.

Většina britských konzervativců by dala přednost extrémním scénářům před setrváním v EU. Brexit chtějí i v případě, že by se po něm osamostatnilo Skotsko nebo Severní Irsko, že by ekonomice přinesl závažné problémy nebo že by zlikvidoval jejich stranu. Odchod z EU by obětovali jenom v případě, že by přivedl do premiérského křesla předsedu labouristů Jeremyho Corbyna.

V Evropském parlamentu vznikla nová frakce s názvem Identita a demokracie (ID). Tvoří ji nacionalistické strany a strany zaměřené proti současné podobě Evropské unie včetně české SPD. Vznik oznámila šéfka francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penová, podle které má frakce 73 europoslanců a představuje čtvrté nejsilnější uskupení v novém složení europarlamentu. Povede jej Marco Zanni z italské Ligy.

Kdyby se nyní v Británii konaly volby, nejvíce lidí by hlasovalo pro proevropské liberální demokraty, kteří v novém průzkumu veřejného mínění institutu YouGov pro deník The Times předstihli protiunijní Stranu pro brexit Nigela Farage. Situaci, kdy se dvě uskupení, která jsou vyzyvateli dvou tradičních stran, ocitla v čele ankety, označil ředitel politologického výzkumu YouGov Anthony Wells za bezprecedentní.

Volby do Evropského parlamentu postupně odeznívají. Neúspěšné politické strany analyzují důvody, proč nebyly schopny voliče oslovit, ty ostatní zase řeší již nadcházející volební období a snaží se uplatnit vliv na evropskou politiku. Jaká témata v předvolebních kampaních rezonovala? V Maďarsku šlo o migraci, na Slovensku o vymezování vůči krajní pravici. V Británii hrál hlavní roli nepřekvapivě brexit.

Hlavní akciové trhy v Evropě reagovaly na výsledky voleb do Evropského parlamentu lehce pozitivně, vyhodnotily je jako roztříštěné vítězství proevropských sil, shodli se analytici. Většinou se daří také dluhopisům, ale ani tam nebyly změny příliš velké. Společná evropská měna klesla těsně pod hladinu 1,12 dolaru za euro, britská libra mírně ztrácí. Koruna nezaznamenává výraznější pohyb. Významnější dopad na evropské trhy má v pondělí spíše jednání o fúzi mezi automobilkami Fiat Chrysler a Renault, míní analytici.

Navzdory avizovanému odchodu z evropského společenství se volby do Evropského parlamentu konaly i ve Spojeném království. Obyvatelé ostrovního státu tak znovu vybrali 73 europoslanců, které vysílají do Štrasburku. Vzhledem k pokračující nejistotě kolem brexitu ale není jasné, jak dlouhý jejich mandát bude.

Volby do Evropského parlamentu ve Velké Británii budou zřejmě prvním zdejším hlasováním na celostátní úrovni, v němž obě hlavní politické strany skončí mimo první dvě příčky. Po rozdělení 64 ze 73 britských mandátů jasně vede Strana pro brexit s 28 křesly, za ní jsou prounijní Liberální demokraté s 16 mandáty. Vládní konzervativci a opoziční labouristé zřejmě zaznamenají ještě horší výsledky, než jim předpovídaly průzkumy. V Severním Irsku začalo sčítání hlasů až v pondělí a konečné výsledky budou zveřejněny v úterý.

Británie se stejně jako ostatní země EU připravuje na nadcházející volby do Evropského parlamentu. A to i navzdory referendu o brexitu, které před třemi lety rozhodlo o odchodu Britů z evropského společenství. Termín stanovený na letošní 29. březen se ale nenaplnil, a tak se v Británii naplno rozjela předvolební kampaň. O hlasy voličů se uchází řada nových i zavedených stran. Jak z tábora „brexiterů“, tak i těch, kteří naopak usilují o setrvání v Unii.

Britské uskupení Strana pro brexit Nigela Farage by v květnových volbách do Evropského parlamentu mohla získat více hlasů než vládní konzervativci a opoziční labouristé dohromady. Pro novou stranu by hlasovalo 34 procent voličů, ukázal průzkum zveřejněný televizí Sky News. Farage už v minulosti v eurovolbách bodoval se Stranou nezávislosti Spojeného království.