Caracas

Přesně deset let už je ve Venezuele u moci Nicolás Maduro. Za vlády tohoto bývalého řidiče autobusu a odborového předáka se země propadla do hluboké hospodářské krize, která vedla k chaosu, prudkému nárůstu kriminality i hladu. Za poslední dekádu kvůli tomu z Venezuely uprchlo přes 7 milionů lidí, včetně části opozice, kterou Maduro tvrdě potírá.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během nedělního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nabídl, že bude prostředníkem mírového řešení konfliktu na Ukrajině a vyzval k zastavení bojů. Putin odpověděl, že tak učiní, pokud Kyjev splní požadavky Moskvy, stojí v prohlášení Kremlu. Také izraelský premiér Naftali Bennett chce zprostředkovat jednání obou válčících stran. Šance na úspěch diplomacie ale podle něj nejsou velké. Západ se připravuje na možnost, že Ukrajina bude mít exilovou vládu.

Venezuela by mohla přijít o jednu ze svých nejzajímavějších památek. V metropoli Caracasu totiž chátrá komplex tamní největší a nejstarší univerzity. Trpí především její moderní kampus, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Venezuela zažívá druhou vlnu emigrace. Na vině tentokrát není přímo politický útlak, ale drogová válka. Na hranicích s Kolumbií operuje armáda v rámci proklamovaného boje s narkomafií a lidé odtud ve velkém prchají právě do sousední země. Kolumbijská vláda připomíná, že samotný režim Nicolase Madura má své vlastní zájmy v obchodu s drogami.

Venezuela má od úterý dva parlamenty. Jeden z nich, který měl ustavující zasedání a v němž má většinu aliance autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, vzešel z voleb před měsícem. Tyto volby ale neuznala řada zemí v čele s USA ani EU a jako nesvobodné je bojkotovala velká část opozice, která měla většinu v dosavadním parlamentu a která uspořádala jednání starého zákonodárného sboru.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro v úterý prohlásil, že se vzdá svého úřadu, pokud nedělní parlamentní volby vyhraje opozice. Vítězství opozice v těchto volbách je ale nepravděpodobné, protože velká část opozičních stran hlasování bojkotuje jako nesvobodné.

Pět íránských ropných tankerů se blíží k Venezuele, které se nedostává pohonných hmot, přestože má jedny z největších ložisek surové ropy na světě. Írán tak nabízí režimu Nicoláse Madura v nesnázích něco jako záchranné lano, píše list The Wall Street Journal.

Ve Venezuele zatkli armádního důstojníka, který zřejmě chystal převrat proti autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura. Kapitán Dimas Murillo plánoval přepadnout velký sklad se zbraněmi a poté osvobodit politické vězně z armádní věznice Ramo Verde v Caracasu. Informoval o tom opoziční deník El Nacional. Venezuelská vláda událost zatím nekomentovala.

Venezuelská státní televize oznámila, že vedení parlamentu se ujal poslanec Luis Parra. Podle agentury AFP, která se odkazuje na televizní přenos z místa, se poslanec předsedou sám prohlásil. Opozice, která sněm v Caracasu dosud ovládala, mluví o „parlamentním puči“ a tvrdí, že Parra se stal šéfem parlamentu bez hlasování a potřebného kvora. Dosavadní předseda parlamentu a opoziční vůdce Juan Guaidó, který usiloval o znovuzvolení, nebyl spolu s dalšími zástupci opozice k hlasování připuštěn. Spojené státy v neděli večer uvedly, že pro ně Guaidó nadále zůstává dočasným prezidentem.

Do Venezuely přiletěla další skupina vojenských specialistů z Ruska, kteří mají dohlížet na opravy vojenské techniky dovezené z Ruska. Venezuela podle ruských zdrojů nakoupila v Rusku složité zbraně, které potřebují pravidelnou údržbu. Kvůli rozhovoru o další spolupráci obou zemí se v Moskvě sešli prezidenti Nicolas Maduro a Vladimir Putin.

Venezuelský parlament ovládaný opozicí odsouhlasil opětovné připojení země k takzvanému Rijskému paktu. Ten mimo jiné umožňuje vojenskou pomoc amerických států včetně USA při obraně signatářského státu. Podle španělského deníku El País jde hlavně o varovný vzkaz Madurovu režimu, stejně jako o snahu uklidnit radikální opozici, která už týdny volá po zahraniční intervenci. Ta by však nebyla automatická. Země o ni musí formálně požádat a schválit ji musí Organizace amerických států (OAS).

Venezuelský Caracas a další části země se opět ocitly bez dodávek elektřiny a tekoucí vody. Podle vlády prezidenta Nicoláse Madura se Venezuela stala terčem „elektromagnetického útoku“. Opozice a řada ekonomů naopak viní z častých blackoutů socialistický režim a nedostatečné investice do energetické infrastruktury.

Obyvatelé řady venezuelských měst se potýkají s nedostatkem benzinu. U některých čerpacích stanic se tvoří až kilometrové fronty a panují obavy, že propuknou násilnosti. Armáda již začala dohlížet na prodej pohonných hmot. Příčinou nedostatku je vážná ekonomická krize i sankce. Venezuela má paradoxně největší zásoby ropy na světě.

Venezuelský ministr obrany obvinil americké námořnictvo z narušení výsostných vod země v Karibském moři. Opoziční vůdce Juan Guaidó krátce předtím oznámil, že naváže kontakt s armádou USA. Protivládní protesty ovšem slábnou; zahraniční média to vysvětlují tím, že se demonstranti bojí zatčení poté, co si komando ve středu odvezlo místopředsedu parlamentu.

Bývalý šéf venezuelské tajné služby Manuel Figuera, který se před týdnem postavil na stranu opozice, vyzval Venezuelany k vybudování nového státu a k boji s korupcí. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že to bylo Figuerovo první veřejné vystoupení od 30. dubna, kdy ho autoritářský prezident Nicolás Maduro odvolal. Nejméně dva opoziční zákonodárci, kteří čelí stíhání v souvislosti s pokusem vyvolat vzpouru armády, se mezitím uchýlili na ambasády v Caracasu.

Nejméně čtyři oběti a na 230 zraněných si vyžádaly za předchozí dva dny ve Venezuele střety protivládních demonstrantů a prorežimních sil, informovala o tom ve čtvrtek místní nevládní organizace Observatoř sociálního konfliktu (OVCS). Do ulic Caracasu vyšly ve středu tisíce lidí podpořit opozičního lídra Juana Guaidóa, který vyzval ke generální stávce a svržení autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Ten opozici vzkázal, že bez váhání nechá uvěznit všechny „zrádce“.

Tisíce lidí zaplnily ve středu ulice Caracasu při protestech na podporu opozičního lídra Juana Guaidóa, který vyzval ke generální stávce a svržení autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Během střetů mezi demonstranty a prorežimními silami zemřela mladá žena a 130 lidí bylo zraněných, informovala agentura AFP. Maduro oznámil potlačení pokusu o puč a opozici vzkázal, že bez váhání nechá uvěznit všechny „zrádce“.

Lídr venezuelské opozice a prozatímní prezident Juan Guaidó v úterý vyzval armádu a lid ke svržení vlády úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura a uvedl, že má podporu mnoha vojáků. Ministr obrany Vladimir Padrino ale tvrdí, že celá armáda stojí za Madurem. Obrněné vozy v úterý najížděly do protestujících a vojáci použili i vodní děla. V centru města vzplálo několik aut. Podle zpravodaje ČT v USA Davida Miřejovského hlásí zraněné obě strany.

Dočasná první dáma Venezuely se v Bílém domě setkala s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a viceprezidentem Mikem Pencem. Šestadvacetiletá novinářka a politička Fabiana Rosalesová se přednedávnem vydala na turné po Latinské Americe, kde hledá další podporu pro svého manžela Juana Guaidóa. Z ženy, která dosud doprovázela svého muže po mítincích ve Venezuele, se stala zdatná diplomatka.

Dvě ruská vojenská letadla dopravila do Venezuely stovku vojáků a 35 tun materiálu v rámci „technické a vojenské spolupráce“ mezi Venezuelou a Ruskem. Informaci médií potvrdila ruská vládní agentura Sputnik. Do Caracasu přicestovali ruští vojenští představitelé včetně náčelníka štábu pozemních sil Vasilije Tonkoškurova s cílem „výměny zkušeností a ke konzultacím“, citovala ruská agentura nejmenovaný zdroj z ruské ambasády ve venezuelském hlavním městě. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo varoval Rusko, že Spojené státy nebudou situaci nečinně přihlížet.

Poručík venezuelské armády, který nedávno emigroval, zveřejnil tajně natočená videa z věznice, kde režim prezidenta Nicoláse Madura zadržuje a mučí vojáky. Poručík Ronald Dugarte uvedl, že v armádě zůstávají mnozí loajální Madurovi jen proto, že se bojí o své rodiny. Brutální potlačování opozice odsoudila ve středu ze Ženevy i komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová, jejíž projev vysílala i venezuelská státní televize, která ho ale přerušila, když Bacheletová začala hovořit o represích.

Podle americké televize CNN byl loňský výbuch během proslovu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura pokusem o jeho zabití. O atentát za pomoci dronů se pokusili dezertéři z venezuelské armády. Televizi to potvrdil člověk, který se označil za jednoho z organizátorů neúspěšného bombového útoku.

Venezuelou dál zmítají demonstrace příznivců a odpůrců obou hlav státu, úřadujícího Nicoláse Madura i prozatímního Juana Guaidóa. V centru Caracasu se před projevem Guaidóa střetli demonstranti s nastoupenou policií. Do ulic vyšli i v souvislosti s rozsáhlým výpadkem elektřiny v zemi, který si vyžádal oběti na životech. V některých regionech se dodávky od čtvrtka stále nepodařilo obnovit.

Venezuelu postihl masivní výpadek elektřiny, kvůli němuž jsou zavřené stovky škol a úřadů po celé zemi. Důvodem je havárie, která postihla hydroelektrárnu na jihu země. V některých částech země se už daří elektřinu obnovit. Úřadující prezident Nicolás Maduro obvinil z blackoutu USA, americký viceprezident Mike Pence v reakci uvedl, že do tmy uvrhla Venezuelu neschopnost Madurovy vlády. Venezuelu tento víkend čeká další vlna protestů.