Zaměstnavatelé

Zhruba 300 tisícům lidí podle ředitele Úřadu práce (ÚP) Daniela Krištofa v následujících pěti letech hrozí ztráta zaměstnání, asi milion jich bude muset posílit své profesní dovednosti. Trh práce čekají s technologickým vývojem změny, na které se úřad snaží uchazeče připravit. Nabízí tak například rekvalifikační kurzy, do kterých se nad očekávání zapojují mladí lidé. Mezi uchazeči ve vyšším věku, kteří jsou často ztrátou práce ohrožení, je však zájem nízký. Uvedl to v pořadu Události, komentáře.

Rodina i kariéra už nejsou tabu. Tak zní hlavní slogan kampaně lidovců, který sklidil na začátku týdne kritiku. Hlavním problémem byla podoba vizuálu zobrazující ženu v domácnosti, která zároveň pracuje. Předsedkyně Mladých lidovců Helena Martinková tvrdí, že je třeba se spíš podívat na to, co se ve sladění rodiny a kariéry daří naplňovat. Předsedkyně rady Mladého Pirátstva Kateřina Stojanová uvedla, že tématem je motivace zaměstnavatelů, aby poskytovali flexibilní úvazky. Političky to uvedly v pořadu 90' ČT24.

Opoziční poslanec Aleš Juchelka (ANO) je přesvědčený o tom, že jsou nutné změny důchodového systému. Důležité jsou podle něj aspekty jako demografie a kolik se do systému přispívá peněz. Juchelka v Interview ČT24 zároveň zkritizoval ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) za nesystémové kroky, podle něj chybí analýza jejich dopadů na důchodový systém.

Jedním z návrhů, který tento týden představila Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci plánu na pomoc ekonomice, je i výpověď bez udání důvodu. Podle rady je potřeba pracovní trh rozpohybovat, což by mělo firmám pomoci s výběrem pracovníků. Návrh se ale nelíbí zástupcům zaměstnanců, Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS). Podle jejich předáka by to byl návrat do doby před rokem 1989.

Evropská unie (EU) v pátek pozdě večer dosáhla předběžné dohody na regulaci umělé inteligence (AI). Podle analytiků ale ještě bude nutné upřesnit detaily. Informuje o tom agentura Reuters, která píše o „přelomových“ pravidlech. EU podle ní má nakročeno k tomu, aby se stala prvním z významných světových hráčů, který bude mít normy pro regulaci systémů, jako je ChatGPT.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v úterý jednali o situaci ve školství na schůzi školské tripartity. Měli se mimo jiné zabývat nastavením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu, od něhož se odvíjí financování regionálního školství, tedy především základních, středních a mateřských škol. K dohodě podle šéfa resortu Mikuláše Beka (STAN) zatím ani jedna ze stran nedospěla.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment. Pokles reálných mezd se prý zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.

Koalice ve středu projedná devět návrhů, které jí předložili podnikatelé a odboráři k úspornému balíčku. Balíček, který zavádí hlavně daňové změny, je nyní ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně a odbory kvůli němu vyhlásily stávkovou pohotovost. Lídři vládní koalice připustili, že část změn požadovaných zaměstnavateli a odbory by mohli přijmout. Které konkrétně, bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zřejmé až ve středu. Více účastníků jednání považuje však za pravděpodobné, že vláda upustí od plánu na zdanění zaměstnaneckých benefitů i že zmírní chystaná pravidla pro odvody z dohod o provedení práce.

Koalice bude jednat o návrzích změn v konsolidačním balíčku, na nichž se shodnou zaměstnavatelé a odbory. Po jednání tripartity to řekl premiér Petr Fiala (ODS), který ale také zdůraznil, že to neznamená, že takové návrhy se v balíčku automaticky projeví. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula možnost zaslat připomínky ocenil, odmítl však, že by již připadalo v úvahu odvolat stávkovou pohotovost, protože se v balíčku zatím nic konkrétního nezměnilo.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Firmy dle Unie zaměstnavatelských svazů hrozí ukončením benefitů pro volný čas zaměstnanců.  Reagují na vládní konsolidační balíček, který obsahuje plán zrušit osvobození benefitů od daně. Kabinet tím chce uspořit 1,4 miliardy korun.

Pro lidi pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti začnou platit nová pravidla. Pokud si takto vydělávají delší dobu, měli by mít podle chystané novely zákoníku práce vycházející z evropské legislativy nárok na dovolenou. S tím ale nesouhlasí TOP 09 a obává se, že kvůli tomu zaměstnavatelé přestanou takto brigádníky zaměstnávat.

Od února začala platit výhodnější pravidla pro zaměstnávání rodičů s malými dětmi nebo třeba lidí starších pětapadesáti let, kteří pracují na zkrácený úvazek. Zaměstnavatelé nyní mohou uplatnit slevu na pojistném u těch s úvazkem od osmi do třiceti hodin týdně.

Česká vláda schválila změny v podpoře ukrajinských uprchlíků. Týkají se příspěvků na ubytování běženců a také humanitárních dávek. Podle Jakuba Tomka z tiskového odboru úřadu vlády hlasovali ministři na dálku poté, co si vyjasnili rozpory, které ještě zůstávaly po řádné středeční schůzi. Na další řádné jednání nečekali, protože chtějí, aby úpravy platily od dubna.

Až půl milionu lidí pracujících v náročných profesích by mohlo začít po roce 2024 či 2025 odcházet do důchodu předčasně, aniž by jim stál krátil jejich penzi. O konkrétních profesích i o tom, kolik let předem by lidé mohli do důchodu bez snížení penze odcházet, bude vládní koalice jednat v první polovině příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby firmy, které lidi v náročných profesích zaměstnávají, platily vyšší odvody. Z nich by chtěl stát platit vyšší výdaje spojené s předčasnými důchody.

Firmy, úřady i odbory kritizují chystanou změnu zákoníku práce, nelíbí se jim nová pravidla pro práci z domova. V připomínkovém řízení je označily jako byrokratická a administrativně náročná. Ministerstvo práce v novele mimo jiné navrhuje, aby zaměstnavatelé vybraným skupinám osob práci na dálku povolit museli, třeba rodičům dětí mladších 15 let.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží vládě návrh na zvýšení minimální mzdy od ledna 2023. Odpovídat by měla 41 procentům průměrné mzdy v Česku. Konkrétní navrhovanou částku neupřesnil. Podle dosavadních údajů a propočtu by přidání mohlo činit kolem 350 korun. Minimální mzda je teď 16 200 korun. Odbory požadovaly kvůli vysoké inflaci její zvýšení o dva tisíce korun ještě letos. Zaměstnavatelé byli naopak proti skokovému růstu.

Úřady práce vyplatily za první rok fungování takzvaného náhradního výživného přes 107 milionů korun. Průměrná měsíční dávka na jedno dítě činila osmnáct set. Stát poskytuje dávku za rodiče, kteří neplatí alimenty, a peníze pak po nich vymáhá. Podmínkou pro přiznání náhradního výživného je, že výši alimentů schválil soud a rodič sám zahájil proces vymáhání. Právě složité podmínky však část rodičů samoživitelů od podání žádosti odradí.

Optimismus na trhu práce je rekordní. Čeští zaměstnavatelé plánují i ve třetím čtvrtletí letošního roku mnohem více nabírat zaměstnance než propouštět. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 515 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku.

Desítky uprchlíků z Ukrajiny přilákal už v prvních minutách po zahájení Veletrh pro Ukrajinu, kde šedesátka zaměstnavatelů nabízí na brněnském výstavišti lidem prchajícím před válkou pracovní místa. Ještě před zahájením veletrhu už kolem stánků vystavovatelů kroužili lidé hledající práci, převahu měly ženy. Akce trvá do pátku.

Odbory požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 Kč. Tento krok a také navýšení platů ve veřejné sféře by měly být hlavními tématy jednání se zástupci vlády, které se uskuteční 25. května. V Česku je stále skoro 300 tisíc zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají méně než 20 tisíc korun hrubého. A celkem dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce pro některé profese prosadit zmírnění podmínek pro nárok na důchod zkrácením nutné doby pojištění z 35 na 25 let. Podle návrhu ministerstva práce by měli záchranáři nebo lidé v profesích takzvané čtvrté kategorie, které ohrožuje třeba prach nebo hluk, mít možnost odcházet do důchodu dřív.

Stali se z nich řidiči, ošetřovatelé i elektrikáři. Přesně před rokem museli někteří karvinští horníci opustit své zaměstnání. Těžba v Dole Darkov skončila 23. února 2021 symbolickým vyvezením posledního vozíku černého uhlí. Následně 27. února ukončil provoz také karvinský Důl ČSA. Bývalým zaměstnancům pomáhá i projekt Nová šichta. Situace dopadla i na regionální trh práce.