Zaměstnavatelé strana 2 z 2

Stali se z nich řidiči, ošetřovatelé i elektrikáři. Přesně před rokem museli někteří karvinští horníci opustit své zaměstnání. Těžba v Dole Darkov skončila 23. února 2021 symbolickým vyvezením posledního vozíku černého uhlí. Následně 27. února ukončil provoz také karvinský Důl ČSA. Bývalým zaměstnancům pomáhá i projekt Nová šichta. Situace dopadla i na regionální trh práce.

Vláda schválila jednomyslně návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun, informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Celkové příjmy rozpočtu budou 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Nyní musí rozpočet schválit Poslanecká sněmovna, která by jej měla v prvním čtení projednat 18. února.

V neděli v Česku přibylo 9292 potvrzených případů koronaviru, což je dosud nejvyšší nedělní nárůst od začátku epidemie. Liberecká nemocnice definitivně potvrdila variantu omikron. Ústřední krizový štáb se shodl na tom, že povinně očkovat by se měli zdravotníci, sociální pracovníci, záchranný systém, vězeňská služba, vojsko a lidi nad 60 let. Ministerstvo zdravotnictví bude platnost vyhlášky o povinné vakcinaci navrhovat od 1. března 2022, řekl šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO). Očkovaní lidé podle něj také budou muset po významném rizikovém kontaktu na test.

Rakousko čeká celostátní lockdown pro lidi, kteří nejsou naočkování proti covidu-19 nebo nemoc neprodělali. Příslušná rozhodnutí budou učiněna v neděli, oznámil kancléř Alexander Schallenberg. V zemi ve čtvrtek přibylo bezmála dvanáct tisíc nově nakažených a zemřelo čtyřicet lidí. Také Slovensko hlásí nejvíc nemocných s covidem od dubna, v nemocnicích je přes dva a půl tisíce lidí a nemocnice na severu země hlásí maximální kapacity na lůžkách s plicní ventilací. Tamní parlament schválil úpravu zákona, který dovoluje zaměstnavatelům zjišťovat, zda jsou jejich pracovníci naočkovaní proti covidu-19 nebo nemoc prodělali. Nizozemsko čeká třítýdenní částečná uzávěra. Omezí se otevírací doba obchodů a restaurací i soukromé návštěvy.

České firmy plánují rozsáhlé nábory zaměstnanců. Nejvíce chybí nekvalifikovaní pracovníci v průmyslových závodech nebo v logistice. Pozice se ale kvůli nízké nezaměstnanosti a nezájmu lidí ne vždy daří obsadit.

Zatímco ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje rekordní zvýšení minimální mzdy v příštím roce ze současných 15 200 až na 18 tisíc korun, hnutí ANO to zásadně odmítá – obává se zvýšení nezaměstnanosti. Z toho důvodu prosazuje růst podstatně nižší, v řádu stokorun. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby se během podzimu na minimální mzdě dohodly odbory se zástupci zaměstnavatelů. To se ale ještě nikdy v historii Česka nepodařilo.

Nejvyšší správní soud zrušil opatření ministerstva zdravotnictví, které upravuje povinnosti pozitivně testovaných zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Vykazovalo podle soudu hrubé nedostatky v odůvodnění. Účinnost verdiktu odložil o čtyři dny, aby ministerstvo mělo čas vydat případně nové opatření. Úspěšný návrh podala žena z Letohradu na Ústeckoorlicku.

Poslanci přerušili schůzi sněmovny, na které řešili novelu, kterou by Česká národní banka (ČNB) dostala zákonnou pravomoc určovat podmínky úvěrů na bydlení. Část opozice předlohu kritizuje a navrhovala ji vyřadit z programu schůze. Naopak schválili rozšíření okruhu postižených lidí s nárokem na některé pomůcky, jako je auto nebo invalidní vozík. K uzákonění nejméně pětitýdenní dovolené, jak prosazuje KSČM, se poslanci nedostali.

Tripartita se v pondělí neshodla na podobě příspěvku pro ty, kteří jsou kvůli covidu-19 v karanténě nebo izolaci. Řešení má pracovní skupina najít do konce týdne. Ministerstvo práce předložilo tři varianty: příspěvek 250 nebo 500 korun na den, případně zvýšení nemocenské, ke kterému se kloní i odbory. Cílem příspěvku je dostat pandemii pod kontrolu za relativně malé peníze, řekla v pondělních Událostech, komentářích ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů požaduje po vládě, aby urychleně přijala kompenzační opatření vůči zasaženým oborům nejen v průmyslu a službách, ale zejména v turistickém ruchu, hotelnictví, pohostinství, kulturní a sportovní sféře a také vůči jejich dodavatelským řetězcům, sdělil prezident konfederace Jan Wiesner. Vláda ve čtvrtek rozhodla o zavedení série opatření proti šíření onemocnění covid-19, která mají ekonomické důsledky. Předseda vlády v pátek potvrdil, že kompenzace se budou řešit příští týden a na starosti je bude mít vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).

Koaliční strany se dohodly na pravidlech kurzarbeitu. Zkrácenou práci s částí výdělku od státu by mohl povolit jedině kabinet při vážném ohrožení ekonomiky. Lidé by za neodpracované hodiny dostávali 70 procent čistého, nejvýš ale celostátní průměrnou mzdu. Firma by za tu dobu hradila sociální odvody ze 70 procent hrubého výdělku, zdravotní pojištění by se platilo z celé běžné mzdy, uvedlo na webu ministerstvo financí. Vláda bude kurzarbeit projednávat znovu v pátek.

Pandemie koronaviru si začíná vybírat svou daň. Nezaměstnanost v Česku stoupla v červenci na 3,8 procenta z červnových 3,7 procenta. Příčinou mírného nárůstu byl kromě aktuální situace kolem nemoci covid-19 i každoroční příchod části zaměstnanců ze školství do evidence úřadů práce. Podle ekonomických expertů ale přesto nezaměstnanost roste méně, než se očekávalo. „Čeští zaměstnavatelé se snaží dělat maximum pro to, aby nemuseli propouštět,“ řekl v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Na Slovensku je podle největších zaměstnavatelů ohroženo 60 tisíc pracovních míst, firmy od vlády očekávají zvýšení pomoci na udržení zaměstnanosti v souvislosti s dopady pandemie nemoci covid-19. Novinářům to v úterý řekl Tibor Gregor, výkonný ředitel Klubu 500, který sdružuje velké zaměstnavatele. Kabinet premiéra Igora Matoviče naposledy jen prodloužil stávající program pobídek, samotnou částku příspěvků nezvýšil.

Vláda vážně uvažuje o prodloužení kurzarbeitového programu Antivirus s příspěvky na mzdy. Po jednání tripartity to v pondělí řekl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Stát bude firmám kvůli dopadům koronavirové nákazy a krize přispívat na mzdy zatím do konce srpna. Odbory a zaměstnavatelé žádají pokračování programu aspoň do konce roku. Podle nich by se ale mohla také upravit pravidla.

Provoz e-neschopenek začal bez problémů a systém je plně funkční. Od spuštění na Nový rok jich sociální správa dostala do čtvrteční 11. hodiny přes šest tisíc. Ve Zlínském kraji část praktických lékařů ale dál vyplňuje papírové tiskopisy a elektronicky neschopenky nevystavuje, a to na protest proti zvýšeným nákladům.

Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v prosinci zhoršovaly, jako po celý loňský rok. Jednalo se o jedno z nejprudších zhoršování situace v roce 2019, hůře bylo loni už jen v červenci a v listopadu. Důvodem rapidního zhoršování je podle analytiků slábnoucí poptávka domácích i zahraničních odběratelů.

Přelom roku přinese několik změn pro lidi s vadami sluchu. Nově jim například pojišťovny budou proplácet sluchadla na obě uši. Změny se od nového roku dotknou i zaměstnavatelů lidí s handicapem, kterým stát bude přispívat více.

Čeští zaměstnavatelé plánují v prvním čtvrtletí příštího roku nabírat nové zaměstnance, a to podobným tempem jako v posledním čtvrtletí letošního roku. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru.

Minimální mzda příští rok vzroste o 1250 korun na 14 600 korun. Shodli se na tom zástupci koaličních stran. Půjde tak o nejvyšší růst v české historii. Zvýšení minimálního výdělku musí ještě v prosinci schválit vláda.

Sněmovna podpořila zpřísnění pravidel pro chov psů. Lidé zřejmě budou muset veterinární správě hlásit chovy tří a více fen, štěňata také bude třeba očipovat. Zákonodárci ve středu zvolili posledního člena Rady ČTK, v níž nově usedne Angelika Bazalová. Poslanci měli také schvalovat vládní daňový balíček, který zahrnuje například zvýšení spotřební daně na líh a tabákové výrobky. Sněmovna se k tomu ale nedostala a balíček se bude schvalovat nejdřív v pátek, ve hře je i mimořádná schůze sněmovny 1. listopadu.

Z toho, že nemocní zaměstnanci dostanou proplacené i první tři dny své nemoci, mají firmy obavy. V pořadu Události, komentáře to řekl člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Libor Musil. Nyní podle něj hrozí, že lidé zůstanou doma déle, než je nutné, a firmy kvůli tomu nestihnou dokončovat nasmlouvané zakázky. Zrušení tzv. karenční doby naopak uvítaly odbory, podle nichž se lidé nemají bát marodit, když to potřebují.

Elektronické neschopenky začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby. Spustí se od ledna 2020, řekl po jednání tripartity premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že podle dohody mělo být zrušení karence a zavedení e-neschopenek současné a ve vládní koalici je kvůli nesladění termínu „určitý problém“. Zaměstnavatelé požadují odklad zrušení karenční lhůty do plného spuštění e-neschopenek, odbory jsou proti. Odsouvání je nepřijatelné pro ČSSD. O dalším postupu bude v úterý jednat poslanecký klub ANO.

Zaměstnanci budou od července dostávat náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.