Jan Lipavský

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.

Návštěvou Ukrajiny chtěla vláda vyslat signál, že je pro ni důležité se s ukrajinskou stranou bavit a navázat co nejrychleji kontakty, řekl v Kyjevě ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Na společné tiskové konferenci se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou podotkl, že je dobře, že bude pokračovat muniční inciativa. Řekl také, že Západ by měl být schopen poskytnout Ukrajině dostatečné bezpečnostní záruky na to, aby byly jistou alternativou k členství Ukrajiny v NATO. Poslanec za Motoristy Filip Turek, který se návštěvy rovněž účastnil, prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO.

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Napsal, že se tak rozhodl po dohodě s koaličními partnery. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy.

„Jsme svědky vzniku nových globálních geopolitických pravidel a Česko na to musí reagovat. Nelze se na to pouze dívat a komentovat, ale musíme se k tomu jako země postavit,“ míní předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). Místopředseda ústavně–právního výboru Karel Dvořák (STAN) se obává, že dochází ke změně světového řádu na imperiální uspořádání, kde neplatí mezinárodní právo. Bývalého ministra zahraničí a poslance Jana Lipavského (za ODS) zejména znervózňují výroky Trumpa ohledně Grónska a očekává silnou a jednotnou pozici EU, aby naopak pokračovala konstruktivní spolupráce s USA. Podle člena zahraničního výboru Jindřicha Rajchla (PRO, klub SPD) je důležité prosazovat střízlivou zahraniční politiku a zaměřit se na české národní zájmy, nikoliv kádrovat velmoci. Události, komentáře moderovala Tereza Řezníčková.

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.

Noví ministři navrhují rušení neobsazených míst a konec některých úředníků na svých resortech. Škrty má v pondělí schvalovat vláda. Podle odborů ale dosavadní postup zatím plně neodpovídá zákonným požadavkům. Kritiku vzbuzují například kroky předsedy Motoristů Petra Macinky. Vláda ANO, SPD a Motoristů chce podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na provozu ministerstev ušetřit pět procent.

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).

Je logické použít zmrazená ruská aktiva na obranu Evropy proti agresorovi, sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Odkazoval tím na myšlenku poskytnout Ukrajině bránící se ruské agresi reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nacházejícími se v Belgii. Ta se však obává právních důsledků. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) míní, že se jedná o právně i politicky komplikovaný krok, záruky pro Belgii ze strany evropských států by však považoval za dobrou cestu. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by Evropa Ukrajinu podporovat měla, stejně jako expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil však nechce, aby za půjčky ručilo společně s dalšími zeměmi také Česko.

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.

Vláda v úterý odmítla emisní povolenky ETS 2, které se vztahují na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a v silniční dopravě, řekl po jednání premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů také odmítla migrační pakt EU. Naopak souhlasila s převodem 7,9 miliardy korun z rezerv VZP šesti menším zdravotním pojišťovnám. Krok má stabilizovat jejich financování, VZP prý neohrozí. Kabinet také přijal nový stavební zákon. Ten zavádí centrální stavební správu či stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl do úřadů nově jmenované ministry. Do funkcí je předtím na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel.

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také padesátiletý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Situaci, kdy má republika dva premiéry, Ústava přímo neřeší. Hovoří ale o tom, že „prezident pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády“. Pověření se vztahuje k vládě jako celku a končí jmenováním a slibem nové vlády do rukou prezidenta, byť by třeba poté nezískala důvěru sněmovny. To je příklad současného kabinetu Petra Fialy (ODS), který podal demisi 6. listopadu. I po jmenování Babiše premiérem ale povládne Fialův kabinet, a to až do jmenování nové vlády.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.

Motoristé budou trvat na nominaci svého čestného prezidenta Filipa Turka do vlády, je nejviditelnější osobností strany, řekl televizi Nova předseda Motoristů Petr Macinka. Prezident Petr Pavel má k Turkovi jakožto členu vlády výhrady, což zopakoval i ve středu na schůzce pravděpodobnému budoucímu premiérovi Andreji Babišovi (ANO).

Poslanecká sněmovna nakonec vyšle v delegaci do Parlamentního shromáždění NATO své zástupce na Transatlantické fórum. Sněmovní organizační výbor přitom ve středu hlasy povolební většiny ANO, SPD a Motoristů cestu dvoučlenné delegace zamítl. Předseda dolní parlamentní komory Tomio Okamura (SPD) řekl, že cesta je nyní vyvážená, protože místo původně navrhovaných dvou zástupců sněmovní opozice v ní bude jeden poslanec nové vládní koalice a jeden představitel opozice.

Místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) naznačil, že Filip Turek (za Motoristy) je mezi kandidáty na post ministra. „Motoristé celou dobu na nominaci trvali. Já to beru jako stabilní postoj a uvidíme, jak se k tomu postaví pan prezident (Petr Pavel),“ přiblížil Koten. Ministr zahraničí v demisi a poslanec Jan Lipavský (nestr. za ODS) reagoval, že se Česko z jeho pohledu „posune z jasného principiálního postoje, který hájí bezpečnost České republiky“. Upozornil také na absentující zmínku o Rusku v programovém prohlášení možné vlády. Debatou v Událostech, komentářích provázela Barbora Kroužková.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Tohoto jednání by se podle Zelenského měli účastnit i Evropané. Trump prohlásil, že zbývá už jen několik bodů, na nichž není shoda. Analytici upozorňují, že Moskvě nestačí nejen v Ženevě revidovaná, ale ani původní, silně proruská verze plánu, a že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu.