Jaderná energetika

„Myslím si, že opravdu není přehnané říct, že dnes máme ve světě prestiž. A je to i díky tomu, jaké zastáváme hodnotové postoje a co děláme, o co se snažíme,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem premiér Petr Fiala (ODS). Upozornil také na nutnost pomoci Ukrajině, která je prý i v českém zájmu. V rozhovoru s Martinem Řezníčkem řešil také téma spolupráce českých a amerických zpravodajských služeb.

Termín pro podání finálních nabídek na stavbu nových jaderných zdrojů v Česku se odkládá. Společnost ČEZ vyhověla žádosti francouzské firmy EDF a prodloužila lhůtu o dva týdny. Společnost chtěla více času kvůli vnitřním schvalovacím procesům. Spolu s dalším účastníkem tendru – jihokorejskou KHNP – tak má na odevzdání nabídek čas do 30. dubna.

O budoucnosti a podpoře jaderné energetiky ve čtvrtek diskutovali vrcholní politici na prvním světovém summitu k jaderné energii, který uspořádala Belgie a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Názory na to, zda tyto zdroje využívat, či ne, se napříč Evropou velmi liší. Zlom v této otázce přinesla zejména rusko-ukrajinská válka a s ní spojená energetická krize. Řada zemí je odstavuje, jiné, v čele s Francií, budují nové kapacity. Zakázky se ale často výrazně zpožďují a prodražují, což může zhatit snahy států dosáhnout s pomocí jádra klimatických cílů i větší energetické nezávislosti.

Do Česka v úterý přiletí francouzský prezident Emmanuel Macron. Setká se s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS), s nimiž by měl podle dostupných informací řešit hlavně pomoc Ukrajině a jadernou energetiku včetně tendru na dostavbu Dukovan. Podle Hradu se bude jednat i o českém plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii pro Kyjev. Obě země také podepíší dohodu o strategické spolupráci. Středový politik Macron je u moci od roku 2017. Jako jeden z předních evropských lídrů usiluje o roli zprostředkovatele mezi Moskvou a Kyjevem. Na domácím poli naráží na odpor veřejnosti kvůli svým nepopulárním ekonomickým reformám.

Během dvou let od začátku zavádění protiruských sankcí vydalo Česko téměř dvě stě výjimek. Jde zejména o dodavatele v oblasti jaderné energetiky. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl šéf Finančního analytického úřadu (FAÚ) Jiří Hylmar. Hodnota zmrazeného majetku se podle něj pohybuje kolem 10 miliard korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo aktualizaci klíčového strategického dokumentu, který se zabývá směřováním české energetiky do roku 2050. Zásadním rysem Státní energetické koncepce je odklon od uhlí, které má do roku 2033 skončit. Základem proměny energetiky má být rozvoj jádra a nárůst obnovitelných zdrojů.

Kolik nových jaderných bloků v Česku vznikne, bude jasné teprve, až vláda dostane závaznou nabídku na čtyři bloky, kterou si vyžádala od francouzské EDF a korejské KHNP. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) připadají v úvahu možnosti, že vyroste jen jeden blok, dva nebo všechny čtyři. Bývalý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) ovšem zdůraznil, že financování čtyř nových bloků by bylo velmi náročné, domnívá se, že by například mohly vzrůst daně. Další exministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová podotkla, že vláda není s opozicí ve věci výstavby nových jaderných bloků v zásadním rozporu, chtěla by ale, aby se opoziční politici o situaci dozvěděli víc. Podle Stanjury to ale zatím nejde, protože tendr probíhá. Stanjura, Schillerová a Kalousek diskutovali o výstavbě jaderných bloků v Otázkách Václava Moravce.

Kapacitu jaderných elektráren bude po roce 2050 třeba doplnit malými modulárními reaktory, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích expremiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Zástupce vrchního ředitele Sekce energetiky a jaderných zdrojů z ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Ehler zmínil, že vláda už podmínky pro malé a střední reaktory chystá. Ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic upozornil, že v debatě o výstavbě nových jaderných bloků je třeba řešit i otázku, jak dlouho bude možné využívat jiné typy energetických zdrojů.

Vláda ve středu oznámila, že zvažuje, že by v Česku mohly vzniknout až čtyři nové jaderné bloky, dosud se přitom hovořilo o jediném novém bloku v Dukovanech. Otázkou tak zůstává, jak by stát stamiliardové náklady na jejich vybudování uhradil. Podle části odborníků může potřebná suma být i v řádech bilionů korun. O financování projektu začne expertní skupina teprve jednat.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl, že by vláda plánovala zestátnění společnosti ČEZ. Odmítl také naznačit, která ze dvou zbývajících společností – francouzská EDF či korejská KHNP – může vyhrát tendr na stavbu jaderného bloku v Dukovanech a případných tří dalších reaktorů poté, co vypadla americká Westinghouse. Stavba nových reaktorů je způsob, jak Česko může zůstat energeticky soběstačné, prohlásil v pořadu Události, komentáře. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) je budování nových velkých reaktorů do budoucna jediným řešením pro energetickou situaci v Česku.

Jaderná elektrárna Temelín ve středu ráno neplánovaně odpojila druhý výrobní blok od přenosové sítě. Energetici musí opravit těsnění ve vnitřním okruhu chlazení generátoru. Je to v nejaderné části elektrárny. Jde o provozní záležitost, nemá vliv na okolí ani na odběratele. Práce by neměly trvat déle než několik dnů. Vyměnit chladič není možné za plného provozu, informoval vedoucí jaderné komunikace ČEZu Petr Šuleř. Je to první neplánovaná odstávka Temelína od roku 2019, dodal.

Česko loni vyvezlo devět terawatthodin elektřiny. Bylo tak čtvrtým největším exportérem v Evropské unii, vyplývá z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Množství vyváženého proudu však klesá, oproti roku 2022 poklesl objem zhruba o třetinu. Analytici předpokládají, že podíl exportu bude kvůli útlumu uhlí dál klesat.

Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve Spojených státech v noci na pátek poprvé po roce osobně jednal s japonským premiérem Fumiem Kišidou, bavili se i o vypouštění vody z Fukušimy. Jejich setkání se uskutečnilo na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). USA a Filipíny zároveň podepsaly dohodu o jaderné energetice, kterou agentura Reuters označuje za přelomovou.

V jaderné elektrárně v Temelíně řeší problém s nedostatkem odborníků. Pomoci má nový obor na střední odborné škole a učilišti v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou. Zajistit má specialisty vyučené pro sváření v jaderné energetice. Nyní tam pro ně otevřeli moderní praktickou učebnu.

Konečnou nabídku na stavbu jaderného bloku v Dukovanech podali všichni tři přihlášení uchazeči o tento kontrakt. Kdy začne energie z nového reaktoru proudit do české rozvodné sítě, je těžké odhadnout, stejně tak jeho cenu. Uvedla v Interview ČT24 předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která je ve funkci 24 let. Jak sama dodala, její práce vůbec není nuda a je přesvědčená o tom, že výstavba nového bloku je pro Česko zásadní.

Svět postupně zvyšuje svou výrobní kapacitu jaderné energie, v současnosti se po celé planetě pracuje na šedesáti nových jaderných reaktorech. V Evropě staví Francie či Británie, čtyři reaktory připravuje Turecko, první z nich má spustit ještě letos. Plány má také Ukrajina, ale kvůli ruské invazi je musela pozdržet. Naopak třeba Německo od jádra couvá.

Polská energetika prochází dramatickou proměnou. Vláda podepsala bez výběrového řízení kontrakt na vybudování první jaderné elektrárny v zemi. Postavit ji má americká společnost Westinghouse. Proud má začít vyrábět za deset let. Mnohem větší podíl má mít i energie z obnovitelných zdrojů. Informoval o tom zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Česky vyšel Svět bez konce, komiks, který přístupnou formou vysvětluje klimatickou změnu. Částečné východisko vidí v jaderné energii. Ve Francii se stal nejprodávanější knihou loňského roku. Spolu s kreslířem Christophem Blainem ho vytvořil energetický expert Jean-Marc Jancovici.

Pro urychlenou stavbu malého modulárního reaktoru v Temelíně se při své návštěvě Jihočeského kraje vyslovil prezident republiky Petr Pavel. Míní, že by ho měl stát začít stavět zároveň s novým blokem v Dukovanech. Prezident v jižních Čechách navštívil České Budějovice, kde se setkal se zástupci samospráv, vystoupil na Kleť a první den návštěvy regionu uzavře v Českém Krumlově.

Po prosazení úsporného balíčku a důchodové reformy se bude vláda soustředit na urychlení a realizaci velkých strategických projektů, které potáhnou českou ekonomiku v horizontu dalšího desetiletí, prozradil v rozhovoru pro ČTK premiér Petr Fiala (ODS). Součástí plánu je i zřízení výboru pro strategické investice, o kterém kabinet informoval po svém středečním zasedání.

Německo chce být do roku 2045 klimaticky neutrální zemí, což nechala už předloni uzákonit vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové. Plány ale Německu překazila rusko-ukrajinská válka. Bez ruského plynu totiž země začala spalovat víc hnědého uhlí, se kterým chtěla původně v dohledné době skoncovat. Proti jsou však klimatičtí aktivisté, kteří stále častěji blokují dopravu v ulicích německých měst, slibují i blokádu Berlína. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který moderovali Michal Kubal a Martin Řezníček.

Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu. Největší evropská ekonomika tak uzavřela více než šedesátiletou éru získávání energie z jádra. Odpůrci jaderné elektřiny se rozhodli historický milník v několika německých městech oslavit manifestacemi. První jaderný reaktor byl v Německu spuštěn v roce 1961.

Spotřeba uhlí ve Spojených státech rychle klesá, naopak rostou obnovitelné zdroje energie. Hlavně proto, že se snižují jejich ceny, upozornila analýza americké energetiky.