Demonstrace

Desítky tisíc lidí demonstrovaly v sobotu na Kanárských ostrovech proti masové turistice v tomto španělském autonomním regionu v Atlantském oceánu. Do ulic a na promenády u pláží vyšlo manifestovat podle deníku El País přes 57 tisíc lidí, některá média uvádějí i více než sto tisíc účastníků, kteří požadují mimo jiné limit pro počet turistů a dostupné bydlení pro místní obyvatele. V solidaritě s nimi v sobotu demonstrovaly také skupiny lidí v Madridu či Barceloně.

Protivládní demonstrant Jakub Jašek uzavřel dohodu o vině a trestu v případu, kdy přišel na demonstraci s nášivkou s písmenem Z a logem ruské Wagnerovy skupiny. Za veřejné schvalování válečných zločinů dostal půlroční podmínku a roční zákaz účasti na veřejných politických shromážděních na území Prahy. Obvodní soud pro Prahu 1 schválil dohodu na konci února. ČT to řekla mluvčí soudu Eva Švíglerová. Verdikt zahrnuje i Jaškův předchozí trest z podobné kauzy.

Most Legií v centru Prahy zablokovali po sobotní třetí hodině odpoledne odpůrci Pochodu pro život, který zorganizovalo Hnutí pro život. Přes výzvy policie a kordon těžkooděnců si část z nich sedla na silnici a skandovala hesla. Pochod tak na most nemohl vejít a po policejních manévrech upravil trasu přes vedlejší Jiráskův most. Policie pak části aktivistů z mostu Legií neumožnila do rozpuštění pochodu odchod. Pět lidí policie zajistila pro neuposlechnutí výzvy. Pochod pro život účastníci ukončili na Václavském náměstí kolem 16:30.

Oběť opakovaného znásilňování, za které její otčím dostal podmíněný trest, se obrátila na Ústavní soud (ÚS). Stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování, poukazuje na zásah do práva na ochranu lidské důstojnosti nebo práva na účast v řízení. Informovala o tom mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Rozsudek v minulých měsících vzbudil kritiku a protesty. Zmocněnec oběti avizoval, že stížnost podá.

V Jeruzalémě se v neděli sešly desetitisíce lidí na demonstraci proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua a proti výjimkám z vojenské služby pro ultraortodoxní židy, informovaly agentura Reuters a izraelská média. Podle organizátorů se na protestu shromáždilo dokonce přes sto tisíc lidí, uvedl web The Times of Israel (ToI). Agentura AP i některá izraelská média napsaly, že šlo o největší demonstraci od začátku války Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás v říjnu loňského roku.

Maďarskou politickou scénou hýbou nečekané otřesy. Tisíce lidí na úterní demonstraci v Budapešti znovu požadovaly odstoupení premiéra Viktora Orbána. Akci svolal Péter Magyar, donedávna vlivný člen vládní strany Fidesz. Ten zveřejnil nahrávku, na níž jeho bývalá žena a bývalá ministryně spravedlnosti hovoří o údajných prohřešcích lidí z Orbánova nejbližšího okolí. Kabinet nahrávku odmítá komentovat. Bývalá manželka naopak Magyara viní z domácího násilí.

Téměř čtyři roky uplynuly od posledních prezidentských „voleb“ v Bělorusku. V zemi následně propukly několikaměsíční protesty, během nichž tamní režim zatýkal své odpůrce. Vláda diktátora Alexandra Lukašenka od té doby opozici v postsovětské republice takřka rozdrtila. Disent nyní funguje hlavně v exilu, kam před represemi podle OSN uprchlo od roku 2020 na tři sta tisíc Bělorusů.

Na Václavském náměstí v Praze se v sobotu sešli lidé na protivládní demonstraci, kterou pořádala neparlamentní strana PRO (Právo Respekt Odbornost) a spřízněný spolek Česko proti bídě. Podle organizátorů kabinet Petra Fialy (ODS) ztrácí důvěru obyvatel a tím i mandát vládnout. V horní části náměstí byli i odpůrci tohoto shromáždění, kteří měli české a ukrajinské vlajky i vlajky NATO. Policie podle mluvčího Richarda Hrdiny nemusela zasahovat a nikdo z účastníků nenarušil veřejný pořádek.

Čeští zemědělci napříč republikou i na hranicích ve středu opět protestovali kvůli situaci v agrárním sektoru. Připojili se tak k evropským demonstracím, které mají podle zemědělských organizací upozornit na neřešené problémy pěstitelů a chovatelů, jako je levný dovoz ze zemí mimo EU nebo přílišná byrokracie v odvětví. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vláda už pro farmáře v záloze další finanční pomoc nemá.

Hongkongští poslanci jednomyslně přijali zákon o národní bezpečnosti. Stalo se tak necelé čtyři roky poté, co ve snaze omezit disent přijala podobnou legislativu Čína. Za povstání či velezradu bude od soboty hrozit v Hongkongu doživotní vězení, za držení pobuřujících publikací pak několik let za mřížemi. Některá ustanovení umožňují úřadům občany trestně stíhat i za zločiny spáchané mimo hranice Hongkongu, upozornila agentura AP.

V Rusku v neděli v podvečer skončily třídenní prezidentské „volby“. Vladimir Putin v nich nečelil žádné skutečné konkurenci, což potvrzují i první oznámené odhady výsledků. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé. Stejně se vyjádřilo i české ministerstvo zahraničí či Bílý dům. Rusové v různých městech i po celém světě se zapojili do protestní akce „Poledne proti Putinovi“. Přesně ve dvanáct hodin v různých časových pásmech přicházeli k volebním místnostem a dávali tak najevo svůj nesouhlas s režimem. V souvislosti s volbami bylo v různých ruských městech v neděli zadrženo přes sedmdesát lidí, uvedl server OVD-Info.

K několikaletým trestům vězení bylo odsouzeno 12 hongkongských aktivistů, kteří při prodemokratických protestech v roce 2019 vtrhli do parlamentu. Informovala o tom agentura Reuters.

Ve dvou největších slovenských městech, v Bratislavě a v Košicích, pokračovaly demonstrace proti vládě premiéra Roberta Fica. Zástupci opozice kritizovali nejen ministerského předsedu, ale i ministryni kultury Martinu Šimkovičovou za návrh jejího úřadu posílit vliv státu ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi (RTVS).

Ve Varšavě opět demonstrovali polští zemědělci, kteří se bouří proti klimatické politice Evropské unie a proti dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Při střetech s farmáři u sídla parlamentu bylo zraněno několik policistů, asi dvanáct lidí bylo zadrženo, sdělila policie. Protestující také pálili pneumatiky, vlajky EU i rakev s nápisem Rolník. Demonstrace mají trvat do pátku.

Zemědělci dorazí na čtvrteční protest do Prahy kolem šesté hodiny ráno. S traktory a další zemědělskou technikou budou jezdit kolem Letenských sadů, kolem poledne se přesunou před Úřad vlády, uvedla v úterý odpoledne pražská policie na webu. Policisté odhadují, že přijet mohou stovky kusů zemědělské techniky a mohou komplikovat ranní a dopolední dopravu v centru Prahy.

S lídrem ruské opozice Alexejem Navalným se rozloučili lidé v několika zemích světa. V Rusku zapalovali svíčky a nosili květiny pod zesíleným dohledem policie. Někteří účastníci se ale nevrátili domů. Policie zatýkala v Novosibirsku, Omsku, Kazani, Petrohradě, Jekatěrinburgu i Moskvě. Podle serveru OVD-Info, který sleduje dění v Rusku, zadržela zhruba stovku lidí v devatenácti městech.

V hlavním městě karibského Haiti vypukly ve čtvrtek protesty, místní ozbrojené gangy chtějí dosáhnout sesazení premiéra Ariela Henryho. Kabinet v Port-au-Prince ovládá sotva vládní čtvrť, ozbrojenci útočí na policejní stanice i mezinárodní letiště. Desítky tisíc lidí se kvůli událostem zapojily do exodu na venkov. O situaci už jednala i OSN.

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Šance na dohodu o alespoň částečném propuštění izraelských rukojmí a dočasném klidu zbraní v Pásmu Gazy stoupla, pnutí v tamní společnosti ovšem roste, jak dokládají pouliční šarvátky v Tel Avivu.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Praha 1 v pondělí vyzvala protivládního aktivistu Ondřeje Thora, který od loňského května táboří na prostranství před Úřadem vlády, aby z místa odstranil své přístřešky. Thor na to má pět dnů od převzetí výzvy, může se ještě odvolat k pražskému magistrátu. Pokud stánky neodstraní a neuspěje s odvoláním, hlavní město je připraveno tábořiště odstranit. Informovali o tom zástupci Prahy 1 a magistrátu. Tábořiště by podle starostky městské části Terezie Radoměřské (TOP 09) mohlo zmizet v polovině dubna. Thor reagoval, že město jedná protiprávně a že své stánky nezlikviduje. Pokud bude třeba, bude se bránit soudně a držet hladovku.

Povinnost nechávat pole ladem způsobuje problémy i na zbytku polí, kritizoval ve čtvrteční 90' ČT24 prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že nikde mimo Evropu takové podmínky neplatí. Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa říká, že ne každá taková plocha musí nutně omezovat zemědělskou produkci. Klimatická změna podle něj postupuje velmi rychle a je nutné se bavit o změně. Doležal je přesvědčen, že Evropa je jediná, kdo klimatickou změnu řeší.

Před hutním podnikem Liberty Ostrava se ve čtvrtek sešli lidé na odborový protestní mítink za zachování výroby oceli. Někteří přinesli transparenty s hesly jako „Nejsme v huti pro legraci, chceme dělat svoji práci“, „Kupme zpátky elektrárnu, zachráníme svou továrnu“ nebo „Ocelárnu zestátnit, práci lidem navrátit“. Protest začal čtvrt hodiny po poledni a trval asi hodinu. Generální ředitel pro hutní výrobu v Evropě společnosti Liberty Theuns Victor tvrdí, že bez dohody mezi Liberty a firmou Tameh Czech se výroba nerozjede. Předseda OS KOVO Roman Ďurčo pokládá situaci za kritickou. Není podle něj vůbec jisté, že zaměstnanci dostanou následující mzdy.

Evropská komise (EK) ve čtvrtek představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která mají zmírnit tlak, jemuž zemědělci čelí. Chtěla by mimo jiné zjednodušit některé podmínky, které musí farmáři v Evropské unii splňovat pro získání dotací, či snížit počet kontrol v zemědělských podnicích až o 50 procent. V pondělí se návrhy budou zabývat ministři zemědělství 27 členských států EU, kteří se sejdou v Bruselu.