Ministerstvo práce a sociálních věcí

Rodiny, které pečují o děti s poruchou autistického spektra, se často potýkají s odmítáním ze strany úřadů. Přitom mají nárok na státní pomoc, na kterou však někdy musí čekat i celé roky. Diagnóz autismu v Česku přibývá, ale systém s nimi zatím příliš nepočítá. Pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.

Odstraňovat rozdíly mezi příjmy žen a mužů v Česku se příliš nedaří. Podle dat Eurostatu muži vydělávají v průměru skoro o osmnáct procent více než ženy – Česká republika je tak třetí nejhorší mezi zeměmi Evropské unie. Řada firem se proto na tuto oblast snaží zaměřit a rozdíly zmenšovat.

Týden od spuštění nového dotačního programu na podporu dětských skupin eviduje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) celkem 214 přihlášených projektů. Zájem mají především soukromí zřizovatelé, těm přitom stát vyčlenil jen třetinu z celkových 300 milionů korun. Peníze tak dostane nejspíš jen každý sedmý žadatel. Zbytek, tedy 200 milionů, by měl pomoct vybudovat dětské skupiny obcím. O peníze jich ale zatím požádalo jen osm.

Mít nejnižší nezaměstnanost z Evropské unie je skvělá vizitka pro Česko, řekl v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zdůraznil, že to není zásluha jediné vlády, tento trend je dlouhodobý. V příštích dnech hodlá představit návrh novely zákoníku práce, která má udržet nezaměstnanost nízkou i do budoucna. Členka sněmovního výboru pro sociální politiku Vladimíra Lesenská (SPD), která byla také hostem pořadu, se v mnoha bodech s ministrem shodla – bez nahlédnutí do paragrafového znění ale nemůže předvídat, zda SPD novelu podpoří.

Ministerstvo práce chystá změny v poskytování nadregionálních sociálních služeb, na které poskytuje dotace. Od roku 2026 chce nastavit jejich novou síť. Část služeb, mezi které spadají třeba krizové linky, by se podle plánu mohla přesunout pod kraje. Vedení resortu o tom chce jednat s nimi i s poskytovateli péče, řekl v úterý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Řada poskytovatelů péče návrh kritizuje. Obávají se omezení financí a dostupnosti poradenství či krizové podpory pro potřebné. Žádají změny.

V následujícím roce by se průměrný důchod mohl zvednout o 2,1 procenta. Aktuální odhad poskytlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle výpočtu České televize by to znamenalo navýšení zhruba o 435 korun měsíčně. Data vycházejí z resortní predikce růstu životních nákladů důchodců od loňského července do letošního června. Přesné číslo zveřejní ministerstvo během léta. Pokud ale v dalších týdnech nedojde k výraznému růstu cen, avizovaná čísla už se příliš nezmění.

Odbory požadují navýšení výdělků státním zaměstnancům, a to ještě do konce letošního roku. Velké části vláda peníze na letošní výplaty o dvě procenta snížila, například úředníkům nebo lidem v kulturní sféře. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kabinet o navýšení jedná, dodává ale, že preferuje spíš adresné přidání, nikoli plošné.

Na schůzce k penzijní reformě v otázce navyšování věku odchodu do důchodu žádné konkrétní rozhodnutí nepadlo, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka a dodal, že s růstem věku odchodu do penze ANO kategoricky nesouhlasí. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) dodal, že hnutí v minulosti hovořilo o zvyšování a mělo osm let na to, aby přineslo svůj koncept, což neudělalo, a nyní se snaží nabourávat změny současné vlády.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh zákona, který má zreformovat tuzemský systém přidělování dávek. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce nahradit čtyři různé podpory jedinou platbou. Nový mechanismus má lidi motivovat k práci nebo k jejímu aktivnímu hledání. Výše dávky by byla právě na tom zčásti závislá.

Někteří ukrajinští uprchlíci v Česku by v příštím roce mohli získat dlouhodobá víza. Nárok vznikne při splnění řady podmínek, včetně ekonomické soběstačnosti. Podle Ministerstva vnitra je v Česku skoro 339 tisíc běženců z Ukrajiny.

Z dat ministerstva práce a sociálních věcí i řady organizací vyplývá, že rodiče samoživitele dlouhodobě nejvíce ohrožuje sociální vyloučení. Pomoci jim chce například program Objev svůj hlas, jehož cílem je ukázat, jak mohou vystoupit z izolace.

Hospodaření důchodového systému se zatím vyvíjí podobně jako loni, kdy skončilo v rekordním deficitu. Za letošní první dva měsíce se penzijní účet propadl skoro šestnáct miliard korun do minusu. Podle zástupců vlády to ukazuje na nutnost reformy. K některým jejím částem, jako je posouvání věku odchodu do penze, má výhrady opozice. Další společné jednání i s prezidentem je v plánu za necelý měsíc.

Vládní koalice se pře o zvýšení příspěvku na péči pro 86 tisíc lidí s nejnižším stupněm postižení. Hnutí STAN kritizuje, že mají dál dostávat stejně peněz jako teď. Aktuálně přiznávaná částka 880 korun měsíčně se neměnila bezmála osm let. Premiér Petr Fiala (ODS) argumentuje tím, že kabinet chce být štědřejší spíš k lidem s většími handicapy, a tudíž vyšší závislostí na druhých.

Většina tuzemských firem propustila alespoň část lidí, s nimiž měla uzavřenou dohodu o provedení práce. Na vině jsou podle průzkumu Hospodářské komory hlavně vyšší náklady – v některých případech až o 32 procent. Pak také administrativa i nejasnosti v dalším fungování. Úpravy v systému chce teď projednat Poslanecká sněmovna.

Žádosti o zapsání do evidence uchazečů o práci a o podporu v nezaměstnanosti bude od podzimu možné podávat elektronicky. Ministerstvo práce se chystá po trojici dávek digitalizovat i agendu zaměstnanosti. Úřad začne také využívat získané údaje k lepšímu zacílení opatření na podporu uplatnění na trhu práce. Záměr v pátek představili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a vrchní ředitel resortní sekce informačních technologií Karel Trpkoš.

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Kabinet rovněž podpořil návrh novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Vláda naopak přerušila projednávání novely o rozdělování výnosů z emisních povolenek. Kabinet nenašel shodu v tom, kdo bude příjemcem prostředků, zda ministerstvo průmyslu nebo resort životního prostředí.

Sněmovna nedokončila projednávání koaličního návrhu na růst většiny příspěvků na péči pro postižené. Debata o novele by měla pokračovat ve středu. Poslanci se kvůli delším snahám zejména zástupců opozičního ANO o změny programu nynější schůze nevypořádali s žádnou z předloh. Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš v úvodu schůze zpochybňoval s odkazem na články z médií kvalitu zemědělských komodit a potravin dovážených z Ukrajiny. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) šířil dezinformace. Projednávání změn programu schůze zabralo poslancům zhruba čtyři hodiny.

Opoziční poslanec Aleš Juchelka (ANO) je přesvědčený o tom, že jsou nutné změny důchodového systému. Důležité jsou podle něj aspekty jako demografie a kolik se do systému přispívá peněz. Juchelka v Interview ČT24 zároveň zkritizoval ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) za nesystémové kroky, podle něj chybí analýza jejich dopadů na důchodový systém.

Vláda si bude muset půjčit v letošním roce 50 miliard korun na výplatu penzí. Oproti loňsku je částka o 23 miliard korun vyšší, zjistila Česká televize z návrhu letošního rozpočtu a z nových dat resortu financí. Vládní koalice považuje důchodový systém za neudržitelný, plánuje proto zavést výrazné změny. Proti jsou obě opoziční hnutí. Prezident Petr Pavel chce s oběma skupinami o chystané reformě jednat.

Ministerstva práce a zdravotnictví uzavřela výčet náročných profesí, ze kterých bude možné odcházet do důchodu dříve s nesníženou penzí. Podrobnosti ale resorty ještě zveřejnit nechtějí. Jejich experti ve čtvrtek o této úpravě důchodové novely jednali s odboráři a zaměstnavateli.

Celospolečenskou debatu o tom, jestli ukrajinským uprchlíkům po skončení dočasné ochrany udělit trvalý pobyt, považují zástupci neziskového sektoru za největší výzvu následujících měsíců. Řekli to na setkání k druhému výročí ruského vpádu na Ukrajinu. Celkový počet osob, kterým byla zatím v Česku udělena dočasná ochrana, překročil 382 tisíc. Průměrně každý týden přijde do tuzemska kolem třinácti set ukrajinských uprchlíků.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil zamýšlené zvýšení příspěvků na péči. Podle resortu se na návrhu po sérii jednání shodli politici koalice. Navýšení se bude lišit podle stupně závislosti. Nejvíc podle ministra dostanou přidáno ti, kteří jsou ve čtvrtém stupni a v domácí péči, celkem půjde o 7800 korun navíc. Nejnižší stupeň by se navyšovat neměl. Výdaje by ročně měly vzrůst zhruba o sedm miliard korun. Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) návrh kritizuje, chce jednat o úpravě.

Ministerstva ročně vyplatí na odškodnění za újmy způsobené státem desítky milionů korun. Největší částky vyplácí resort spravedlnosti, lidé se ale obracejí na všechna ministerstva. Když neuspějí, mohou zvolit soudní cestu. Celý proces tak ale může trvat dlouhé roky.

Ministerstvo práce připravuje reformu sociálních dávek. Má přinést jejich jednodušší vyřizování, lepší zacílení podpory a zastavení zneužívání systému. Mimo jiné má také vzniknout nová dávka státní sociální pomoci, která spojí do jedné podpory čtyři současné.