Zbraně

Český prezident Petr Pavel apeloval v pořadu Christiane Amanpourové stanice CNN na Spojené státy, aby schválily podporu pro Ukrajinu. Obrana země je podle Pavla důležitá pro celý svět. Kyjev čeká už půl roku na klíčový vojenský a ekonomický balík v hodnotě 61 miliard dolarů. Američtí zákonodárci by o něm mohli hlasovat o víkendu. Návrh v Kongresu měsíce blokují kritici z řad republikánů. Situace na frontě se mezitím rychle obrací v neprospěch ukrajinských sil. Kyjevu chybí zbraně, munice i vojáci.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pondělí debatovala se zástupci resortu financí, České bankovní asociace, sekce obranného průmyslu z Hospodářské komory a členy Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Řada z firem ze zbrojního sektoru si totiž stěžuje, že jsou ze strany bank diskriminované. Odmítají jim prý poskytnout úvěr nebo třeba vést účet. Podle ministryně bude pro lepší komunikaci mezi všemi stranami zřízena expertní skupina, v níž budou figurovat jak zástupci jejího resortu, tak bank.

Moskva nápadně zintenzivnila ničivé útoky na infrastrukturu a civilní cíle v Charkově. Kremelské zdroje navíc naznačily, že Rusové chystají v oblasti novou ofenzivu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky jsou tyto spekulace součástí ruské dezinformační a psychologické války, která má obyvatele druhého největšího města Ukrajiny vyděsit. Podle většiny expertů Rusko nemá na obklíčení města dostatek sil ani zbraní a nejspíš se hlavně snaží podkopat ukrajinskou morálku. Kyjev nicméně buduje u Charkova masivní obrannou linii a žádá Západ o nové prostředky protivzdušné obrany. Jejich užití u města má ovšem své limity.

Světová média si všímají a komentují vítězství Petra Pellegriniho ve slovenských prezidentských volbách. Západní deníky, například The New York Times, o něm hovoří jako o proruském populistovi, který porazil prozápadního kandidáta. BBC uvedla, že Ukrajina teď definitivně ztratí na Slovensku podporu. Naopak média v Rusku, které vede útočnou válku proti Ukrajině, píší o tom, že zvítězil kandidát, který odmítá dodávky zbraní svému východnímu sousedovi, čímž podporuje rychlé řešení konfliktu na Ukrajině.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiznal, že situace na ukrajinském bojišti je vážná, Rusko pro úspěch na frontě neváhá obětovat muže ani výzbroj. Pro účinnou pomoc Ukrajině je proto nutné poskytnout ji co nejdřív. Spojenci jsou připraveni rychle dodat drony, munici nebo systémy protivzdušné obrany. Severoatlantická aliance ve čtvrtek slaví 75 let od svého založení. Rusko u té příležitosti prostřednictvím náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška prohlásilo, že nemá v úmyslu jít se zeměmi NATO do konfliktu.

Ruská vojska mohou prolomit frontové linie v podstatě, kdekoli se rozhodnou, řekli bruselskému webu Politico anonymně ukrajinští důstojníci, podle nichž je blízká budoucnost jejich země ponurá. Západní zbraně podle armádních činitelů přicházejí pozdě a v současné situaci už vojákům nepomůže ani masivní pomoc ze strany Spojených států. Podle jednoho ze zdrojů Kyjevu nezbývá v podstatě nic jiného než spoléhat na svou odolnost a případné strategické chyby Ruska. Ukrajině chybí hlavně miliony nábojů i drony, ale také noví branci.

Policisté z protidrogové centrály stíhají čtrnáct lidí kvůli dovážení drog ze Slovenska. Společně se slovenskými kolegy zajistili téměř sto kilogramů hašiše, pět kilogramů kokainu, pervitin a další drogy, dále laboratoř pro výrobu drog, nelegálně držené zbraně, auta a hotovost. Hlavním obviněným je cizinec, který dodával kokain a pervitin na drogový trh v Praze, Královéhradeckém a Pardubickém kraji a přípravky s pseudoefedrinem i do výroben drog ve Středočeském kraji.

V Rusku se stala terčem dronového útoku ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice. Ukrajinská média uvedla, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Pomocí dronů útočilo i Rusko na Ukrajinu. Cílilo znovu na energetickou infrastrukturu.

Ruská armáda použila na Ukrajině termobarickou zbraň ODAB-1500. Jde o nejsilnější nejadernou zbraň. Ruští zbrojaři při výrobě zrecyklovali starou sovětskou munici, na kterou přidali naváděcí systém. S vynaložením malých nákladů tak vyrábějí ničivé zbraně, na které mnohé systémy ukrajinské protivzdušné obrany nedosáhnou.

Členské státy Evropské unie se v uplynulém týdnu shodly na nezbytnosti urychlení a zesílení vojenské podpory Ukrajině. Země, která již přes dva roky čelí ruské válečné agresi, by mohla získat výzbroj nakoupenou za ruské peníze – totiž aktiva, která EU agresorovi zmrazí. Miliarda eur by takto mohla být k dispozici již počátkem července.

Evropská komise chce navýšit výrobu munice, proto poskytne evropským firmám přibližně 500 milionů eur. Podporu získaly i dvě české společnosti, Explosia a STV Group.

Češi přispěli částkou 23 milionů korun do sbírky na nákup protitankových střel pro ukrajinskou jednotku. Dodávka tisíce kusů RPG už dorazila na Ukrajinu a teď se přerozděluje mezi bojové pododdíly. Sbírku uskutečnila organizace Dárek pro Putina. O logistiku se už postarali dobrovolníci z Team4Ukraine. Podle ukrajinských vojáků jsou takové dodávky v době nedostatku zbraní na bojišti klíčové, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Do popředí se stále naléhavěji dostává problém pomalého zbrojení Evropy, jak z hlediska pomoci Ruskem napadené Ukrajině, tak zajištění vlastní bezpečnosti. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka platí vůči zbrojařům z hlediska bank jisté „stigma“. Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář souhlasí, že je třeba pro tyto potřeby odblokovat fungování běžného bankovního sektoru. „I kdybychom odhlédli od Ukrajiny, ta léta bezpečí jsou za námi,“ shrnul dále v pořadu Události, komentáře velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

Rusko-ukrajinská válka se dostala do opotřebovávací fáze, v níž je klíčová munice, proto nyní slaví úspěchy Rusko, které vyrobí měsíčně až 250 tisíc kusů. V pořadu 90′ ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, podle něhož je česká iniciativa pro Kyjev nesmírně důležitá. Ukrajina totiž ví, že dostane v dalších měsících nové granáty, a tak se nemusí bát využít v nynějším boji proti okupantům alespoň část uskladněné munice.

Francouzský prezident Emmanuel Macron během více než dvou let od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zcela změnil svůj postoj k Moskvě. Evropský státník, který na začátku konfliktu vyzýval k vyjednávání, nyní mluví o možnosti nasazení západních vojáků v pozemních operacích na Ukrajině. V době, kdy mají Ukrajinci potíže s odoláváním ruskému tlaku na frontě a Spojené státy již nejsou spolehlivým partnerem, podle Macrona není možné mít ve vztahu ke Kremlu „žádné červené linie“.

Česko využívá kontakty z období studené války při shánění tolik potřebné munice pro Ukrajinu. V době zablokované zbrojní pomoci ze Spojených států, pomalého nárůstu výroby munice na Západě a tenčících se zásob ukrajinské armády nakupuje Praha i od zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy. Uvedl to americký list The Wall Street Journal.

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Dánská vláda věnovala Ukrajině celé své dělostřelectvo. Nová děla, ale i některé další nové stroje však dánským vojákům ještě nedorazily. Kabinet jejich nervozitu mírní plány na mohutné posílení obrany.

Americký prezident Joe Biden přivítal v Bílém domě dvojici zástupců Polska – prezidenta Andrzeje Dudu a premiéra Donalda Tuska. Setkání proběhlo v den 25. výročí vstupu Polska do NATO, navíc během intenzivní obranné spolupráce mezi Washingtonem a Varšavou. Polští politici po jednání s šéfem Bílého domu uvedli, že hovořili hlavně o bezpečnosti a situaci na Ukrajině, která se brání ruské vojenské agresi. Americká vláda už oznámila, že schválila možné prodeje zbraní Polsku v objemu miliard dolarů.

Vláda Spojených států poprvé od prosince oznámila novou zásilku vojenské pomoci Ukrajině, zatímco dál čeká na rozhodnutí Kongresu, které by uvolnilo k tomuto účelu dodatečné prostředky. Pro zemi bránící se ruské agresi Washington nyní připravil dodávku v hodnotě 300 milionů dolarů (skoro sedm miliard korun). Podle Bílého domu to umožnily úspory Pentagonu při dřívějších nákupech zbraní.

Britské ministerstvo obrany zveřejnilo video, v němž odhalilo, jak vypadal test laserové zbraně DragonFire (Dračí oheň) na odlehlém souostroví u pobřeží Skotska. Uvedlo, že zbraň dosáhla svého dalšího milníku a může zasahovat cíle rychlostí světla s vysokou přesností. „Požadovaná přesnost odpovídá zásahu mince ze vzdálenosti jednoho kilometru,“ popsal parametry laserového děla britský resort.

Rozpočet čínské armády znovu výrazně poroste. Letos oficiálně stoupne o 7,2 procenta, podle odborníků jsou ale skutečné náklady ještě vyšší. Částka totiž nezahrnuje výzkum a vývoj, některé zakázky ani polovojenské síly a pobřežní stráž.

Velvyslanec Spojených států Bijan Sabet je velice potěšen, že v Česku zastupuje americký lid, který mimo jiné čeká opakování duelu Joe Biden versus Donald Trump. Sám je zvědavý, jak volby dopadnou. Nemá také pochybnosti o tom, že USA poskytnou další pomoc Ukrajině. Velvyslanec v Interview ČT24 ocenil, jak je Česká republika v této otázce aktivní a inspiruje další spojence. Vyzdvihl také americko-české vztahy.

Horní komora parlamentu ve středu odpoledne velkou většinou schválila novelu zbraňového zákona, která například zavádí pro prodejce zbraní povinnost hlásit podezřelé nákupy a zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let. Senátoři odhlasovali také zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz. Novela desetinásobně zvyšuje horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz. Senát schválil i ústavní zakotvení termínu krajských, senátních a obecních voleb na konci prvního říjnového týdne tak, aby se neposouvaly k létu.