Pavel Fischer

Česko bezvýhradně podporuje Izrael ve válce proti Hamásu bez ohledu na humanitární škody, stojí v dopise českým představitelům. Zhruba osmdesát osobností v něm vyzvalo vládu i prezidenta k přehodnocení jejich postojů. Jeden ze signatářů, historik a spisovatel Petr Placák, popsal, že mu vadí například i přehlížení populistických kroků premiéra Benjamina Netanjahua. O výzvě, současné situaci na Blízkém východě i vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem v pořadu Události, komentáře diskutovali také senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.), komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

Obyvatelé se patrně budou moci od příštího roku prokazovat českým úřadům a institucím digitální podobou osobních dokladů místo fyzických, zavedení elektronických stejnopisů průkazů ve středu schválil Senát. Řešil také pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu, v zákoně chce mít podmínku souhlasu obou komor parlamentu s jeho umístěním, kterou sněmovna zrušila. Horní komora rovněž kývla na novelu zákona zvaného lex Ukrajina, podle něhož si budou uprchlíci z Ukrajiny moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku do konce března 2025.

Vojenská i finanční pomoc západních zemí Ukrajině, která se už druhým rokem brání plnohodnotné ruské agresi, je na historickém minimu, oznámil tento týden Kielský institut pro světovou ekonomiku. Před únavou z konfliktu a s tím související neochotou napadené zemi pomáhat finančně i vojensky, v Otázkách Václava Moravce varoval předseda senátního výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer (nestr.). Také bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer zdůraznil, že prohra Ukrajiny by byla katastrofou.

Jako na jednoho z nejdůležitějších porevolučních politiků, symbol návratu svobody a demokracie do Česka či morální vzor a moudrého rádce, který pro Česko vykonal mnoho. Tak vzpomínají čeští politici na bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který zemřel v neděli ve věku 85 let.

Přesně měsíc uplynul od chvíle, kdy došlo k největšímu útoku na Židy od roku 1945. Palestinské teroristické hnutí Hamás zahájilo ráno 7. října operaci proti Izraeli. Útok byl překvapivý, izraelskou obranu zaskočil nepřipravenou. Na 1400 Izraelců teroristé zabili a přes dvě stovky rukojmí drží v Pásmu Gazy. Izrael v odvetě spustil rozsáhlou vojenskou akci s cílem Hamás zcela zničit a jeho vedoucí činitele buď zabít, nebo zajmout. Izraelská armáda začala Pásmo Gazy ovládané Hamásem nejdřív masivně ostřelovat, později do něj vyslala i pozemní jednotky, které nyní hustě osídlenou enklávou postupují.

Pavel Simon nebude ústavním soudcem. Senátní plénum jeho nominaci zamítlo, prezident republiky Petr Pavel tak bude muset najít jiného kandidáta. Pavel v Senátu narazil poprvé, předchozí jeho nominace prošly. Že se Simonem to bude jiné, však nebylo překvapením. Již senátní výbory se postavily proti němu. Senátoři ve středu také schválili usnesení, kterým podpořili Izrael a odsoudili teroristické útoky Hamásu proti němu. Hlasovali i o dalších normách.

Analytik Hospodářských novin Martin Ehl v pořadu 90'ČT24 řekl, že dalším polským premiérem bude s největší pravděpodobností Donald Tusk, protože má potřebné politické zkušenosti a dovednosti. Europoslanci Mikuláš Peksa (Piráti) a Ondřej Knotek (ANO) se shodli, že pod jeho vedením bude země hledat cestu zpět do jádra Evropské unie.

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu, za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Jméno oznámil v pátek dopoledne Norský Nobelův výbor.

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se rozhodl vzdát kandidatury na ústavního soudce. Uvedl, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti kvůli jeho předlistopadovému působení. Podle svých slov nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu.

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.

Senát schválil česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci. Podpořilo ji 66 ze 72 přítomných členů horní komory. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že dohoda je v bezpečnostním zájmu Česka a nedává americkým vojákům automaticky právo pobývat na českém území, jak tvrdí její kritici. Přijetí úmluvy podporuje i opoziční ANO a její kritici z SPD nemají v Senátu zastoupení. Souhlas s dohodou musí dát také sněmovna, která o tom má rozhodovat ve středu 19. července. Horní komora také hlasovala o evropských pravidlech pro boj s korupcí nebo diskutované změně drážního zákona.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé zasedl „jako rovný s rovnými“ k jednacímu stolu s lídry členských zemí NATO. Uvítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu na úpravě budoucího přístupového procesu do Aliance, ovšem jako ideální výsledek si představoval pozvánku do NATO.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Památku československých parašutistů, kteří za druhé světové války provedli úspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, si v neděli v Praze připomněly stovky lidí. U pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se pietního aktu zúčastnili příslušníci armády, vojenští veteráni, příbuzní zemřelých parašutistů, politici i veřejnost. V chrámu se uskutečnila pravoslavná bohoslužba (panychida) za parašutisty zemřelé v kryptě kostela a všechny oběti následných represí.

Na obranu bude český stát pravděpodobně ze zákona dávat ročně aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), Senát to dle očekávání ve středu schválil. Vládní předloha vychází ze spojeneckého závazku Česka vůči NATO, který po dvě desetiletí není naplňován, řekla senátorům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Senátoři rovněž schválili novelu o elektronických komunikacích či novelu o hornické činnosti.

České úřady prověřují majetek ruského zbrojaře a poradce Vladimira Putina Borise Obnosova, jehož holding vyrábí rakety používané ve válce proti Ukrajině. Informoval o tom protikorupční fond Alexeje Navalného. Zbrojařova rodina vlastní v Praze nemovitosti za desítky milionů korun. Zatímco holding je na sankčním seznamu Evropské unie, jeho vedení tam chybí.

Ve věku 75 let zemřela v noci na sobotu disidentka, publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Informoval o tom server Lidovky.cz. Právě pro Lidové noviny po mnoho let psala sloupky. Už v mládí se Šustrová střetla s komunistickým režimem a skončila ve vězení. Později se stala signatářkou a jednou z mluvčích Charty 77. Po konci totality krátce působila na ministerstvu vnitra, poté byla novinářkou a rovněž členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

V Praze začala konference předsedů parlamentů členských států Evropské unie. Pozvání české Poslanecké sněmovny a Senátu přijaly taky delegace ze zemí, které na členství v Unii teprve čekají. Dvoudenního fóra se tak účastní také předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk. Zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s Evropskou unií považuje za reálné šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V úvodním vystoupení podpořila setrvání u protiruských sankcí a apelovala na jejich důsledné vymáhání. Zmínila, že hlavním úkolem pro EU bude debata o dalších vztazích s Ruskem po konci války.

Zemřel válečný veterán a bývalý český stíhací pilot britského Královského letectva (RAF) Emil Boček. Bylo mu sto let. O úmrtí Bočka informovalo na Facebooku Komunitní centrum pro válečné veterány Brno. Jeho skon potvrdil také vedoucí oddělení komunikace generálního štábu Ivo Zelinka s odkazem na informace od Bočkovy rodiny. Boček byl rodák z Brna-Tuřan, v poslední době žil v jednom z brněnských domovů pro seniory. Sté narozeniny oslavil v únoru, v dopise mu gratuloval i britský král Karel III.

Někdejší představitel české armády a NATO Petr Pavel je s konečnou platností vítězem prezidentských voleb, Nejvyšší správní soud (NSS) už rozhodl o všech volebních stížnostech. Napravil jen dílčí chyby volebních komisí, Pavlovo vítězství nad Andrejem Babišem (ANO) je nyní výraznější. Rozdíl mezi oběma kandidáty v druhém kole se zvýšil o 298 hlasů na celkových 959 403 hlasů, oznámil v úterý soud v tiskové zprávě.

Týmy kandidátů, kteří se ucházeli o post hlavy státu, počítají celkové útraty za kampaně. Osmička uchazečů za propagaci zaplatila přes 173 milionů korun. Nejvíce peněz utratili Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO), kteří postoupili do druhého kola. Využijí celý zákonný limit, tedy padesát milionů.

Zatímco nově zvolený prezident Petr Pavel začal v pondělí řešit složení svého týmu či program, někteří neúspěšní kandidáti se vrátili zpět k práci ve vysoké politice, další vstup do ní nevylučují. Poražený z druhého kola Andrej Babiš (ANO) si od ní teď naopak chce odpočinout.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) poblahopřál Petru Pavlovi ke zvolení prezidentem republiky. Volbám podle něj předcházela nejodpornější kampaň v historii, výsledek prý svědčí o konci Andreje Babiše (ANO). Na spolupráci s Pavlem se Fiala těší, nové hlavě státu gratulují i další politici a také neúspěšní prezidentští kandidáti Danuše Nerudová a Pavel Fischer. Prezidenta republiky Miloše Zemana výsledek prezidentských voleb překvapil.

Petr Pavel vyhrál boj o Hrad, přímo do jeho volebního štábu mu přišla pogratulovat slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Po sečtení všech volebních okrsků náleží Pavlovi 58,3 procenta hlasů. Jeho protikandidát Andrej Babiš (ANO) dosáhl na 41,7 procenta. Poté, co bylo již jasné, že zvítězil, vystoupil Pavel s děkovnou řečí a dal najevo, že bude usilovat o sjednocení společnosti. Děkovnou řeč pronesl také Babiš. Vyzval své podporovatele, aby akceptovali jeho prohru, a požádal Pavla, aby vyzval své voliče k uklidnění emocí.