Útok v Petrohradě

K bombovému útoku v petrohradském metru, který si vyžádal patnáct obětí, se přihlásila málo známá skupina Prapor imáma Šamila s tím, že jednala na rozkaz teroristického hnutí Al-Káida. Na svém webu to oznámil americký institut SITE, který sleduje internetové aktivity džihádistických a rasistických organizací.

Počet mrtvých z atentátu v petrohradském metru stoupl na patnáct. Oznámily to místní úřady poté, co v nemocnici podlehla vážným zraněním sedmapadesátiletá žena. „Dnes v 6:05 (v 5:05 našeho času) zemřela zraněná, která byla v kritickém stavu,“ uvedla zástupkyně petrohradského gubernátora Anna Mitjaninová.

Podezřelý z útoku v petrohradském metru přiznal vinu. Ruským novinářům to řekl jeho obhájce. Zadržený pak ale jeho vyjádření zpochybnil, když upřesnil, že se cítí vinen jen nepřímo, neboť plnil cizí příkazy. Sedmadvacetiletý Abror Azimov, kterého ruští vyšetřovatelé podezírají z organizování útoku, byl dopaden v pondělí nedaleko Moskvy.

Ruská Federální služba bezpečnosti (FSB) zveřejnila informaci, že dopadla pravděpodobného organizátora sebevražedného útoku v petrohradském metru. Záběry ze zatčení 27letého Abrora Azimova nedaleko Moskvy přinesla ruská média.

V petrohradské nemocnici zemřel další ze zraněných při výbuchu bomby v místním metru na počátku měsíce. Čtyřicetiletý muž skonal okolo půlnoci na jednotce intenzivní péče. Oznámila to ruská média. Počet obětí tak stoupl na čtrnáct, celkový počet mrtvých, včetně předpokládaného sebevražedného atentátníka, na patnáct.

Ruští vyšetřovatelé zadrželi v Petrohradu možné společníky atentátníka, který má na svědomí pondělní útok v metru. V domě, kde byli dotyční dopadeni, se našla nálož, již se policii podařilo zneškodnit. Napjatou situaci ve městě ještě zkomplikoval pád omítky jednoho z bytových domů, který byl původně označen za výbuch. Úřady ale tuto verzi popřely.

Ruským vyšetřovatelům se podařilo identifikovat všech 13 obětí pondělního útoku v petrohradském metru. Podle testu DNA potvrdili i totožnost pravděpodobného útočníka Akbaržona Džalilova. Při prohlídce jeho bytu objevili také materiál, který s největší pravděpodobností byl i na bombě nalezené ve stanici Náměstí povstání. Tajné služby zatkly v Petrohradě sedm přistěhovalců ze Střední Asie kvůli podezření, že verbovali své krajany do řad teroristických organizací. Nyní zjišťují, zda měl útočník spojení s přívrženci Islámského státu.

Terorismus a fanatismus neznají hranic, je nutné jim čelit společně a porazit je všude, kde je to jen možné. V kondolenci, kterou v úterý zaslal ruskému premiérovi Dmitriji Medvěděvovi v reakci na pondělní útok v petrohradském metru, to napsal jeho český protějšek Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Tragické události z petrohradského metra, kde sebevražedný útočník zabil v pondělí nejméně čtrnáct lidí, mají i svého hrdinu. Podle Rusů jím je strojvedoucí soupravy, ve které bomba explodovala. Po výbuchu nezpomalil a vlak v souladu s bezpečnostními předpisy zastavil až v nejbližší stanici. Podle policie tak umožnil rychlý přístup záchranářů ke zraněným, což pravděpodobně snížilo počet obětí na životech. Zpravodaj ČT David Miřejovský mluvil se ženou, která byla v okamžiku exploze jen pár metrů od atentátníka, přesto ale přežila.

Ruští vyšetřovatelé potvrdili, že sebevražedný atentát v petrohradském metru spáchal Akbardžon Džalilov. Tento muž původem z Kyrgyzstánu zřejmě nastražil i druhou, nevybuchlou nálož ve stanici Náměstí povstání. Během úterý na základě anonymního varování uzavřela několik stanic metra. Při pondělním bombovém útoku zemřelo podle nové bilance čtrnáct lidí, další desítky jsou zraněny. Město se zahalilo do třídenního smutku.

V posledních letech se stalo smutnou tradicí, že se po každém útoku na znamení solidarity rozsvítí Braniborská brána. Před dvěma týdny vyznávala britskou vlajkou účast všem Londýňanům po útoku u britského parlamentu. Řada německých médií se proto po událostech v Petrohradu ptá, proč se na znamení smutku neobjevila na symbolu Berlína také ruská vlajka.

Šéf bezpečnostního výboru ruské sněmovny Vasilij Piskarjov navrhl obnovit trest smrti pro strůjce teroristických útoků a jejich pomocníky. Reagoval tak na pondělní výbuch v petrohradském metru, který si vyžádal 14 mrtvých a padesátku raněných.

Výbuch v petrohradském metru si podle Národního protiteroristického výboru vyžádal nejméně jedenáct mrtvých. V nemocnicích zůstává 45 zraněných, dodal. Generální prokuratura událost vyšetřuje jako teroristický útok. Ruská média zveřejnila záběry předpokládaného pachatele útoku, který ale později přišel na policii a vinu odmítl, píše Interfax. Podle zdrojů agentury by útočníkem mohl být sebevražedný atentátník ze Střední Asie. V Petrohradu je vyhlášen výjimečný stav. Provoz metra už byl částečně obnoven.

Podezřelý z útoku v petrohradském metru, o kterém dříve informovala ruská média, přišel na policii a uvedl, že je nevinný. Informuje o tom agentura Interfax. Podle předběžných zpráv provedl útok sebevražedný atentátník, kterým je třiadvacetiltý rodák ze Střední Asie, doplnil Interfax s odkazem na zdroje blízké vyšetřování.

Po útoku v petrohradském metru není důvod přijímat zvýšená bezpečnostní opatření v Česku, řekl ČT ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Podle informací ruského ministerstva pro mimořádné situace nejsou mezi oběťmi ani zraněnými žádní Češi, uvedla česká konzulka v Petrohradě.

Soustrast pozůstalým po obětech výbuchu trhaviny v petrohradském metru už vyjádřila řada světových politiků. Mezi prvními byli šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová či generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Ke kondolencím se připojili i ministři zahraničí Británie, Francie a Německa a také čeští politici. Za „hroznou věc“ označil explozi v Petrohradu i americký prezident Donald Trump.

Nejméně deset lidí zemřelo při explozi v petrohradském metru. Vyšetřovatelé zvažují všechny možné příčiny včetně terorismu. Rusko se s terorismem potýká dlouhodobě, k nejtragičtějším patří události z moskevského divadla Dubrovka z října 2002, kde zemřelo 130 lidí, a ze školy v severoosetském Beslanu ze září 2004, které si vyžádaly 330 obětí včetně téměř 190 dětí. Obě události doprovázely sporné zásahy bezpečnostních složek. Rusko ale zažilo také řadu útoků na dopravní prostředky a další místa.