Ruské metro nezažilo výbuch poprvé. V Moskvě spáchali teroristé v minulosti dva velké útoky

Nejméně deset lidí zemřelo při explozi v petrohradském metru. Vyšetřovatelé zvažují všechny možné příčiny včetně terorismu. Rusko se s terorismem potýká dlouhodobě, k nejtragičtějším patří události z moskevského divadla Dubrovka z října 2002, kde zemřelo 130 lidí, a ze školy v severoosetském Beslanu ze září 2004, které si vyžádaly 330 obětí včetně téměř 190 dětí. Obě události doprovázely sporné zásahy bezpečnostních složek. Rusko ale zažilo také řadu útoků na dopravní prostředky a další místa.

Pondělní výbuchy v petrohradském metru nejsou první v ruské podzemní dráze. V moskevském metru došlo k několika teroristickým útokům: 

6. února 2004 – Teroristé zabili v moskevském metru nejméně 39 lidí a přes sto jich zranili. K explozi došlo ve vlaku mezi stanicemi Paveleckaja a Avtozavodskaja. Tři spolupachatelé byli za útok odsouzeni k doživotí.

31. srpna 2004 – V centru Moskvy v blízkosti stanice metra Rižskaja odpálila sebevražedná atentátnice nálož, která zabila 11 lidí včetně ní a více než 50 dalších osob zranila.

29. března 2010 – Sebevražedné atentátnice odpálily tři kilogramy trhaviny v moskevském metru; výbuchy usmrtily 40 lidí a na 100 osob bylo zraněno. K atentátu se přihlásil vůdce severokavkazských povstalců Doku Umarov. 

Rusko zažilo také útoky na další dopravní prostředky. Řada z nich se stala na jihu země v Čečensku či jeho sousedství, nevyhnuly se jim ale ani hlavní železniční tratě mezi Moskvou a Petrohradem nebo moskevské letiště Domodědovo:

5. prosince 2003 – Při útoku na osobní vlak na trase Kislovodsk-Miněralnyje Vody ve Stavropolském kraji, který leží na hranicích s Čečenskem, zahynulo 44 lidí a dalších 200 jich bylo zraněno. K útoku se přihlásil tehdejší čečenský polní velitel Šamil Basajev.

24. srpna 2004 – Téměř souběžně se zřítila dvě ruská dopravní letadla TU-134 a TU-154, která v rozmezí 40 minut startovala z letiště Domodědovo v Moskvě. Při haváriích, které způsobily dvě čečenské sebevražedné atentátnice, zahynulo 90 lidí.

6. listopadu 2008 – Exploze minibusu ve Vladikavkazu, metropoli Severní Osetie na jihu Ruska, si vyžádala 12 mrtvých a 41 zraněných.

27. listopadu 2009 – Teroristický útok na Něvský expres na trati mezi Moskvou a Petrohradem si vyžádal 28 obětí a přes 90 zraněných; vlak po explozi nálože vykolejil v lese asi 25 kilometrů od zastávky Bologoje.

24. ledna 2011 – Sebevražedný útočník odpálil nálož na moskevském letišti Domodědovo: 35 lidí zahynulo na místě, na 70 zraněných bylo převezeno do nemocnic; později počet obětí vzrostl na 37.

29. prosince 2013 – Při sebevražedném atentátu na železničním nádraží ve Volgogradu na jihu Ruska zemřelo 18 lidí a přes 40 osob bylo zraněno. Den nato zabil v trolejbuse ve Volgogradě sebevražedný atentátník 16 lidí a na 40 osob zranil.

obrázek
Zdroj: ČT24

Neklidný severní Kavkaz je častým dějištěm teroristických akcí, kromě výše zmíněné tragédie ve škole v Beslanu a popsaných útoků na dopravní prostředky cílí útočníci také na administrativní budovy, vojáky, policisty a další místa:

9. května 2002 – Silný výbuch v dagestánském městě Kaspijsk na jihu Ruska usmrtil 43 lidí; kolem stovky dalších bylo zraněno. Výbuch zasáhl zejména kolonu, ve které byli členové vojenského orchestru kaspijské námořní pěchoty.

27. prosince 2002 – Při sebevražedném útoku v budově čečenské vlády v Grozném přišlo o život přes 80 osob. Pachatel útoku byl údajně členem skupiny vedené Basajevem.

12. května 2003 – Při atentátu na správní budovu v čečenském městě Znamenskoje zahynulo 54 osob a 300 jich bylo zraněno, většinou z řad civilistů; k útoku se přihlásil Basajev.

1. srpna 2003 – Při sebevražedném výbuchu v ruské vojenské nemocnici v severoosetském Mozdoku přišlo o život 50 lidí a další desítky utrpěly zranění. K útoku se přihlásil Basajev.

9. května 2004 – Při atentátu na stadionu v Grozném, kde se konaly oslavy k 59. výročí konce druhé světové války, zahynul kromě pěti dalších osob prezident Čečenska Achmat Kadyrov.

Čečensko
Zdroj: ČT24

21. června 2004 – Na 100 lidí zahynulo při útocích na vládní úřady, policejní stanice a stanoviště pohraniční stráže, které provedli ozbrojenci v Ingušsku. Podíl na útoku přiznal Basajev. 

13. října 2005 – Na několika místech v Nalčiku, metropoli Kabardinsko-balkarské autonomní republiky, zaútočila skupina ozbrojenců. K útoku se přihlásili čečenští povstalci. Při střetech zahynulo 12 civilistů, 33 příslušníků bezpečnostních sil a 93 teroristů.

17. srpna 2009 – Při útoku dvou sebevražedných atentátníků na policejní stanici zahynulo v metropoli jihoruského Ingušska Nazrani 25 lidí a 164 bylo zraněno. 

9. září 2010 – Sebevražedný atentát ve Vladikavkazu u vjezdu na tržiště zabil 17 lidí a přes 160 osob bylo zraněno. 

3. května 2012 – Dva sebevražedné atentáty v Machačkale, správním středisku autonomního Dagestánu, si vyžádaly nejméně 14 obětí a na 100 zraněných. První útočník se odpálil, když policisté kontrolovali dokumenty řidiče jednoho z automobilů, druhý, když na místě byli záchranáři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské útoky způsobily požáry v ruském přístavu a v závodě pro přepravu ropy

Ukrajinský dronový útok v noci na sobotu způsobil požár v přístavu Těmrjuk v jihoruském Krasnodarském kraji. Jeden člověk zemřel a tři další utrpěli zranění, informoval tamní gubernátor Veniamin Kondratěv. V jihoruské Volgogradské oblasti ukrajinská armáda zasáhla závod zajišťující přepravu ropy, také tento úder vedl k požáru, uvedl ukrajinský generální štáb.
před 3 hhodinami

Cizí rozvědky nás špehují pomocí želv a ryb, tvrdí Čína

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.
před 6 hhodinami

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 6 hhodinami

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 8 hhodinami

Na Ukrajině přibývá žen, které vstupují do armády

Na Ukrajině přibývá žen, které chtějí vstoupit do armády. Oproti loňsku jich přibylo sedm tisíc. Celkem ozbrojené síly země, která se pátým rokem brání ruské agresi, čítají přes 75 tisíc vojaček. Loni se přes pět tisíc z nich účastnilo přímých bojů na frontové linii. S trvající válkou v ukrajinské společnosti vyvstává také otázka povinné mobilizace žen.
před 8 hhodinami

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...