Ruské metro nezažilo výbuch poprvé. V Moskvě spáchali teroristé v minulosti dva velké útoky

Nejméně deset lidí zemřelo při explozi v petrohradském metru. Vyšetřovatelé zvažují všechny možné příčiny včetně terorismu. Rusko se s terorismem potýká dlouhodobě, k nejtragičtějším patří události z moskevského divadla Dubrovka z října 2002, kde zemřelo 130 lidí, a ze školy v severoosetském Beslanu ze září 2004, které si vyžádaly 330 obětí včetně téměř 190 dětí. Obě události doprovázely sporné zásahy bezpečnostních složek. Rusko ale zažilo také řadu útoků na dopravní prostředky a další místa.

Pondělní výbuchy v petrohradském metru nejsou první v ruské podzemní dráze. V moskevském metru došlo k několika teroristickým útokům: 

6. února 2004 – Teroristé zabili v moskevském metru nejméně 39 lidí a přes sto jich zranili. K explozi došlo ve vlaku mezi stanicemi Paveleckaja a Avtozavodskaja. Tři spolupachatelé byli za útok odsouzeni k doživotí.

31. srpna 2004 – V centru Moskvy v blízkosti stanice metra Rižskaja odpálila sebevražedná atentátnice nálož, která zabila 11 lidí včetně ní a více než 50 dalších osob zranila.

29. března 2010 – Sebevražedné atentátnice odpálily tři kilogramy trhaviny v moskevském metru; výbuchy usmrtily 40 lidí a na 100 osob bylo zraněno. K atentátu se přihlásil vůdce severokavkazských povstalců Doku Umarov. 

Rusko zažilo také útoky na další dopravní prostředky. Řada z nich se stala na jihu země v Čečensku či jeho sousedství, nevyhnuly se jim ale ani hlavní železniční tratě mezi Moskvou a Petrohradem nebo moskevské letiště Domodědovo:

5. prosince 2003 – Při útoku na osobní vlak na trase Kislovodsk-Miněralnyje Vody ve Stavropolském kraji, který leží na hranicích s Čečenskem, zahynulo 44 lidí a dalších 200 jich bylo zraněno. K útoku se přihlásil tehdejší čečenský polní velitel Šamil Basajev.

24. srpna 2004 – Téměř souběžně se zřítila dvě ruská dopravní letadla TU-134 a TU-154, která v rozmezí 40 minut startovala z letiště Domodědovo v Moskvě. Při haváriích, které způsobily dvě čečenské sebevražedné atentátnice, zahynulo 90 lidí.

6. listopadu 2008 – Exploze minibusu ve Vladikavkazu, metropoli Severní Osetie na jihu Ruska, si vyžádala 12 mrtvých a 41 zraněných.

27. listopadu 2009 – Teroristický útok na Něvský expres na trati mezi Moskvou a Petrohradem si vyžádal 28 obětí a přes 90 zraněných; vlak po explozi nálože vykolejil v lese asi 25 kilometrů od zastávky Bologoje.

24. ledna 2011 – Sebevražedný útočník odpálil nálož na moskevském letišti Domodědovo: 35 lidí zahynulo na místě, na 70 zraněných bylo převezeno do nemocnic; později počet obětí vzrostl na 37.

29. prosince 2013 – Při sebevražedném atentátu na železničním nádraží ve Volgogradu na jihu Ruska zemřelo 18 lidí a přes 40 osob bylo zraněno. Den nato zabil v trolejbuse ve Volgogradě sebevražedný atentátník 16 lidí a na 40 osob zranil.

obrázek
Zdroj: ČT24

Neklidný severní Kavkaz je častým dějištěm teroristických akcí, kromě výše zmíněné tragédie ve škole v Beslanu a popsaných útoků na dopravní prostředky cílí útočníci také na administrativní budovy, vojáky, policisty a další místa:

9. května 2002 – Silný výbuch v dagestánském městě Kaspijsk na jihu Ruska usmrtil 43 lidí; kolem stovky dalších bylo zraněno. Výbuch zasáhl zejména kolonu, ve které byli členové vojenského orchestru kaspijské námořní pěchoty.

27. prosince 2002 – Při sebevražedném útoku v budově čečenské vlády v Grozném přišlo o život přes 80 osob. Pachatel útoku byl údajně členem skupiny vedené Basajevem.

12. května 2003 – Při atentátu na správní budovu v čečenském městě Znamenskoje zahynulo 54 osob a 300 jich bylo zraněno, většinou z řad civilistů; k útoku se přihlásil Basajev.

1. srpna 2003 – Při sebevražedném výbuchu v ruské vojenské nemocnici v severoosetském Mozdoku přišlo o život 50 lidí a další desítky utrpěly zranění. K útoku se přihlásil Basajev.

9. května 2004 – Při atentátu na stadionu v Grozném, kde se konaly oslavy k 59. výročí konce druhé světové války, zahynul kromě pěti dalších osob prezident Čečenska Achmat Kadyrov.

Čečensko
Zdroj: ČT24

21. června 2004 – Na 100 lidí zahynulo při útocích na vládní úřady, policejní stanice a stanoviště pohraniční stráže, které provedli ozbrojenci v Ingušsku. Podíl na útoku přiznal Basajev. 

13. října 2005 – Na několika místech v Nalčiku, metropoli Kabardinsko-balkarské autonomní republiky, zaútočila skupina ozbrojenců. K útoku se přihlásili čečenští povstalci. Při střetech zahynulo 12 civilistů, 33 příslušníků bezpečnostních sil a 93 teroristů.

17. srpna 2009 – Při útoku dvou sebevražedných atentátníků na policejní stanici zahynulo v metropoli jihoruského Ingušska Nazrani 25 lidí a 164 bylo zraněno. 

9. září 2010 – Sebevražedný atentát ve Vladikavkazu u vjezdu na tržiště zabil 17 lidí a přes 160 osob bylo zraněno. 

3. května 2012 – Dva sebevražedné atentáty v Machačkale, správním středisku autonomního Dagestánu, si vyžádaly nejméně 14 obětí a na 100 zraněných. První útočník se odpálil, když policisté kontrolovali dokumenty řidiče jednoho z automobilů, druhý, když na místě byli záchranáři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 15 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 3 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled