V posledních letech se stalo smutnou tradicí, že se po každém útoku na znamení solidarity rozsvítí Braniborská brána. Před dvěma týdny vyznávala britskou vlajkou účast všem Londýňanům po útoku u britského parlamentu. Řada německých médií se proto po událostech v Petrohradu ptá, proč se na znamení smutku neobjevila na symbolu Berlína také ruská vlajka.
Proč Braniborská brána po útoku v Petrohradě mlčela? ptají se média i veřejnost
Při útoku v petrohradském metru zemřelo podle aktuálních údajů ruského ministerstva zdravotnictví 14 lidí, dalších pět desítek je zraněno. Ruská prokuratura i policie událost považují za teroristický útok.
Po útocích v Paříži, Bruselu, Londýně, Istanbulu či Nice se Braniborská brána vždy zahalila do státních barev příslušné země. Proto se nyní média i část veřejnosti ptá, proč tomu tak nebylo i v případě útoku v Petrohradu.
Braniborská vlajka po útoku v Londýně 23. března 2017
Francouzská trikolora na symbolu Berlína (14. listopadu 2015)
Braniborská brána zahalená v německých barvách po útoku v Berlíně (20. prosince 2016)
Braniborská brána po sebevražedném útoku na letiště v Istanbulu loni 29. června
Berlínská radnice své kritizované rozhodnutí nenasvítit Braniborskou bránu v barvách ruské vlajky oznámila už v pondělí. Navzdory kritice radnice německé metropole na svém rozhodnutí trvala i v úterý.
„Kondolenci a smutek lze vyjádřit i bez toho, abychom nasvítili Braniborskou bránu,“ uvedla mluvčí radnice Claudia Sünderová. Nenasvícení brány v ruských barvách vysvětlila tím, že Petrohrad není – na rozdíl od Londýna, Paříže či Bruselu – partnerským městem německé metropole.
Toto zdůvodnění ovšem podle serveru Die Welt dost pokulhává hlavně s ohledem na to, že i po loňském útoku na klub pro homosexuály ve floridském Orlandu se na bráně objevila duhová vlajka, tedy symbol gay a lesbického hnutí. Přitom Orlando partnerským městem Berlína není. Podle mluvčí radnice šlo tehdy o výjimečný případ.
Braniborská brána v duhových barvách gay a lesbického hnutí (18. června 2016)
Berlínský radní zodpovědný za oblast kultury Klaus Lederer, který zastupuje postkomunistickou stranu Levice, se vyslovil pro to, aby se brána kvůli útoku v Petrohradu ruskými barvami nasvítila, poté ale aby se s vyjadřováním účasti tímto gestem přestalo.
„Každé rozhodnutí nasvítit Braniborskou bránu za někoho v poslední době působí fakticky jako rozhodnutí proti někomu,“ napsal na Facebooku. Jediným správným řešením by podle něj tak bylo, kdyby se brána nasvěcovala téměř denně za každý jeden národní stát postižený terorismem, což je podle něj ale nemožné.
Podle mluvčí Sünderové ale radnice v současnosti neplánuje měnit zavedenou praxi. Vyjádřit soustrast s oběťmi petrohradského útoku bude podle ní možné zapsáním se do kondolenční knihy.
Řada uživatelů sociálních sítí proto nechápe, proč zrovna v případě Ruska došlo k výjimce. Někdy může být uvolňující politika tak snadná, poznamenal jeden z uživatelů Twitteru ohledně současných napjatých vztahů mezi západními zeměmi a Ruskem.
„Samozřejmě se můžeme zamýšlet nad tím, jestli jsme neupadli do smuteční rutiny - po každém útoku stejné reakce na Twitteru a Facebooku a nakonec i osvětlení brány,“ přemítá komentátorka listu Berliner Zeitung. Způsob svého truchlení můžeme přehodnotit, ale nejdřív bychom měli Petrohradu projevit svou účast - nehledě na současnou kontroverzní politiku Vladimira Putina, uzavírá.
Jinak než Berlín se rozhodla Paříž. Starostka francouzské metropole Anna Hidalgová oznámila, že se symbol města – Eiffelova věž – ponoří o půlnoci na uctění památky obětí z Petrohradu do tmy. Oznámení na Twitteru doprovodila hashtagem #NousSommesUnis – Jsme jednotní.