Útok na letiště v Istanbulu: 36 mrtvých a více než stovka zraněných

Trojice atentátníků zaútočila na Atatürkově letišti v Istanbulu. Muži začali v areálu největšího leteckého uzlu v zemi střílet a posléze se odpálili. Turecké úřady uvádějí 36 obětí a dalších téměř 150 zraněných. Podle místních úřadů je většina obětí turecké národnosti, jsou mezi nimi ale i cizinci. Česká diplomacie zjišťuje, zda útok nezasáhl i české občany. Dva výbuchy zasáhly místo, kde probíhají bezpečnostní kontroly, třetí pak zazněl před vstupem do terminálu.

Na letišti vypukl po explozích zmatek, vyděšení lidé prchali z odbavovací haly a na místě zasahovaly desítky sanitek. Podle televizních záběrů pokryl okolí výbuchů prach a rozbité sklo. Letiště bylo po útoku kompletně evakuováno.

Terminál istanbulského letiště po výbuchu
Zdroj: Reuters

Podle istanbulského guvernéra nebyli atentátníci jen dva, jak uváděly původní zprávy, nýbrž tři.

„Na záznamech bezpečnostních kamer je vidět, že minimálně dvěma z útočníků se po zahájení palby na ochranku při vstupu na mezinárodní terminál podařilo proniknout dovnitř. Jeden z nich vběhl dovnitř a okamžitě na svém těle odpálil výbušninu. Druhý byl zasažen policejní střelbou a až ležící na zemi odpálil výbušninu. K třetímu výbuchu došlo s největší pravděpodobností ještě před vstupem do terminálu,“ popsal nejnovější verzi průběhu útoku blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Tento scénář vysvětluje fakt, že mrtví jsou vně i uvnitř letištního terminálu. Podle tureckého ministra spravedlnosti útočníci kolem sebe rozhodili také několik granátů.

Záběry výbuchu na bezpečnostních kamerách letiště:

K zodpovědnosti za útok se dosud nikdo nepřihlásil. Způsob akce ale podle řady komentářů ukazuje na islámské radikály. Útočníci z hnutí Islámský stát (IS) stojí za řadou masakrů z posledních měsíců v Turecku.

Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který se kvůli atentátu sešel s premiérem a vedením ozbrojených sil, šlo o další pokus poškodit zemi. „Je jasné, že tento útok nemá dosáhnout žádného konkrétního výsledku. Skrze krev a bolest nevinných lidí má jen vytvořit propagační materiál proti naší zemi,“ uvedl Erdogan. Očekává, že svět po útoku ukáže „rozhodný postoj“ vůči teroristickým skupinám.

Státní příslušnost obětí zatím turecké úřady nezveřejnily

České ministerstvo zahraničí zatím nemá informace o případných českých obětech. Ministerstvo je ve spojení s generálním konzulátem ČR v Istanbulu, ale záleží na tom, jak rychle budou postupovat turecké úřady, oznámila mluvčí Černínského paláce Michaela Lagronová.

Tuto informaci ve vysílání ČT24 potvrdil i český velvyslanec v Ankaře Pavel Kafka.

V tuto chvíli nemáme informace, že by se mezi zraněnými či mrtvými nacházeli čeští občané. Ale zřejmě je příliš brzy na to hovořit o tom, že mezi postiženými byli cizí státní příslušníci. Tuto informaci turecké úřady zatím nesdělily.
Pavel Kafka
velvyslanec ČR v Ankaře

Velvyslanectví v Ankaře je stále ve spojení s konzulátem v Istanbulu. „Kolegové v Istanbulu se snaží obvolávat nemocnice, do kterých byli zranění převezeni. Neocenitelná je také spolupráce v rámci konzulárních pracovníků jiných zemí, kteří jsou přímo na místě,“ dodal Kafka.

Ministerstvo podle něj také prostřednictvím systému DROZD rozesílá informaci o tom, co se v Istanbulu stalo, doplněnou o kontakty na generální konzulát.

Všechny odlety z Atatürkova letiště jsou zrušeny

Podle představitelů letiště bude letounům, které jsou ve vzduchu, povoleno přistání. Zrušeny byly ale všechny večerní odlety a zatím není jasné, zda budou zrušeny také ranní plánované spoje.

Z českých letišť létá na Atatürkovo letiště linka Turkish Airlines. Další společnosti létají na jiná turecká letiště, například na druhé istanbulské letiště Sabihy Gökcen. Večerní spoj TK1770 (Praha–Istanbul) sice přilétal do Istanbulu až po útoku, nicméně přistál podle letového řádu po jedenácté večer místního času (po desáté SELČ).

Atatürkovo letiště je tureckým hlavním mezinárodním letištěm a třetím největším v Evropě. Nachází se ve čtvrti Yesilköy v evropské části města zhruba 25 kilometrů západně od centra Istanbulu. V roce 2015 odbavilo přes 61 milionů cestujících.

  • 13. března 1999 - Výbuch bomby v obchodním středisku v Istanbulu si vyžádal 13 mrtvých. K útoku se přihlásila Strana kurdských pracujících (PKK).
  • 15. listopadu 2003 - Dvě nálože v autech explodovaly před synagogami v centru Istanbulu; zabily 27 lidí včetně atentátníků a na 300 dalších zranily.
  • 20. listopadu 2003 - Dva mohutné výbuchy v Istanbulu na britské cíle - u
    britského konzulátu a u britské banky HSBC - si vyžádaly nejméně 32 mrtvých a na 400 zraněných.
  • 11. května 2013 - Při dvou pumových explozích v Reyhanli u hranic se Sýrií zahynulo 52 lidí a na 140 dalších bylo zraněno. Podle některých informací stáli za útokem bojovníci organizace Islámský stát (IS).
  • 20. července 2015 - Sebevražedný atentátník zaútočil na kulturní středisko ve městě Suruç u hranice se Sýrií, zabil 33 lidí a přes 100 zranil. K odpovědnosti za útok se přihlásil IS.
  • 10. října 2015 - Dva výbuchy si v centru Ankary vyžádaly nejméně 102 mrtvých a 500 zraněných. Exploze nastaly před začátkem mírového pochodu proti násilí mezi armádou a kurdskými separatisty. Podle turecké prokuratury stála za útoky místní buňka organizace Islámský stát (IS).
  • 12. ledna 2016 - Výbuch v historickém centru evropské části Istanbulu si vyžádal 13 mrtvých, většinou německých turistů. Za útokem stál podle tureckých úřadů IS.
  • 17. února 2016 - Teroristický útok v centru metropole Ankary. Výbuch
    nastraženého vozidla s bombou byl namířen proti vojenské koloně. Nepřežilo ho 28 osob a na 60 lidí bylo zraněno. K atentátu se přihlásila skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK), která dlouhodobě bojuje proti turecké vládě.
  • 13. března 2016 - Exploze v centru Ankary si vyžádala životy nejméně 37 lidí a přes 100 lidí utrpělo zranění. Úřady z činu viní separatisty z kurdské strany PKK.
  • 19. března 2016 - Při sebevražedném útoku v Istanbulu zemřeli čtyři lidé včetně atentátníka, 20 osob utrpělo zranění.
  • 7. června 2016 - Automobil naložený výbušninou vybuchl ve čtvrti Vezneciler poblíž historického centra Istanbulu a místní univerzity v okamžiku, kdy kolem něj projížděl policejní autobus. Zahynulo 12 lidí. K atentátu se přihlásila skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK), která se označuje za odnož Strany kurdských pracujících (PKK).
  • 8. června 2016 - Při atentátu na policejní stanici na jihovýchodě Turecka zahynulo šest lidí a desítky dalších byly zraněny. K útoku se přihlásili separatisté ze Strany kurdských pracujících (PKK).
  • 28. června 2016 - Dvě exploze a střelba na istanbulském Atatürkově letišti si podle tureckého ministra spravedlnosti vyžádaly životy nejméně deseti lidí; turecká média informovala o zhruba čtyřech desítkách zraněných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 7 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 7 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 8 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 13 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...