Grónsko

Pozemní měřicí zařízení a letecký radar provozovaný na severovýchodě Grónska ukazují, kolik ledu ztrácí tamní ledovec. Podle měření provedených Institutem Alfreda Wegenera se jeho tloušťka od roku 1998 snížila o více než 160 metrů. Teplá oceánská voda proudící pod ním totiž rozpouští led zespodu.

Přestože jsou dlouhodobé předpovědi počasí složité, nová studie naznačuje, že z rychlosti tání grónského ledovce lze předpovědět, jaké počasí letos v létě čeká Evropu. Umístění, rozsah a síla nedávných sladkovodních událostí naznačují, že jih Evropy zasáhne neobvyklé teplo a sucho, tvrdí nový výzkum.

Klimatická změna může uvolnit do životního prostředí radioaktivní zbytky po amerických jaderných testech. Problém se týká zejména Grónska a Španělska, konstatuje nová zpráva amerických úřadů.

V Grónsku se objevuje nová vegetace na značně velkých plochách, kde předtím roztála ledová pokrývka. Tyto proměny představují riziko v podobě zvýšených emisí skleníkových plynů a stoupání mořské hladiny, popsali vědci v nové studii, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Dánská královna Margrethe II. odstoupí 14. ledna z trůnu, který předá svému nejstaršímu synovi, korunnímu princi Frederikovi. Panovnice to oznámila v projevu přenášeném televizí. Třiaosmdesátiletá královna uvedla, že nastal čas předat odpovědnost příští generaci.

Před desítkami tisíc let došlo u Grónska několikrát k extrémní klimatické změně. Vědci teď popsali, že následky této události byly znát po celé planetě.

Grónský ledovec není ani zdaleka tak stabilní, jak to ještě nedávno vypadalo. Celé kilometry ho roztály před pouhými 400 tisíci lety. Způsobilo to masivní zvýšení mořské hladiny po celém světě, popsali vědci v odborném časopise Science.

Roku 2019 se objevila u norských břehů běluha, která se chovala velmi podivně. Už tehdy se spekulovalo o tom, že by tento kytovec mohl být zvířecím špionem vycvičeným ruským námořnictvem. Teď se sněhobílý tvor objevil i u švédského pobřeží.

Nejsou tu žádné rostliny a jen velmi málo zvířat: lidé sem chodí jen zřídka. Velké ledovce v Grónsku lidé dlouho vnímali jako pouště – jen místo písku tvořené ledem. Obří kry, které nabízejí podmínky pro život extrémně nevhodné. Nová studie ale ukazuje, jak moc se vědci mýlili – na ledovcích je totiž mnohem více života, než se zdálo.

Grónsko a Antarktida ztrácí ročně třikrát více ledového příkrovu než před třiceti lety. Ukázala to rozsáhlá mezinárodní studie zveřejněná v aktuálním vydání časopisu Earth System Science Data (ESSD). Vědci s pomocí satelitních snímků zjistili, že tání v Grónsku prudce zrychlilo v posledních několika letech.

Hrdí válečníci, kteří od nepaměti projížděli na svých věrných mustanzích prérií, dokud nepotkali bílého muže, jenž jejich život zničil. Tak vypadá evropský obraz indiánských kultur Severní Ameriky. Rodová paměť původních obyvatel Nového světa je jiná, ale aktuální studie, jež vyšla v žurnálu Science, ukazuje, že pravděpodobně i ta se od pravdy liší.

Vědci našli v Grónsku zdaleka nejstarší DNA. Dává jim představu o tom, jaký byl na severním konci ostrova život před dvěma miliony let. Nyní pustá arktická poušť byla tehdy krajinou s bujnou vegetací, stromy a spoustou zvířat, včetně už vyhynulých mastodontů.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Dánský levicový blok v čele se sociálními demokraty premiérky Mette Frederiksenové si po úterních volbách udrží v parlamentu těsnou většinu. Sociální demokraté získali 27,5 procenta hlasů, což je podle agentury Reuters jejich nejlepší výsledek za posledních více než dvacet let. I přes zřejmé volební vítězství Frederiksenová podala demisi do rukou královny Margarethe II., aby mohla sestavit novou, širší koalici.

Po poměrně chladném září se do Česka s říjnem vrátily nadprůměrně teplé dny. Rekordy pro 27. říjen padly na 12 ze zhruba 160 meteorologických stanic, které fungují alespoň 30 let. Letošní říjen má dokonce našlápnuto stát se jedním ze tří nejteplejších v historii Česka. A to i díky velmi teplým dnům, které nás – alespoň na většině území – čekají až do konce měsíce. Podobně jsou na tom v sousedních zemích, například v Německu čekají vůbec nejteplejší říjen od začátku měření, v Rakousku jde o jeden z nejteplejších za 250 let a minimálně od roku 1864 nezažili teplejší desátý měsíc ani ve Švýcarsku.

Tým vědců z několika institucí v Kanadě a Dánsku zjistil, že narvalové v reakci na globální oteplování mění své sezonní migrační vzorce.

Podle nového výzkumu už tají grónské ledovce natolik, že i kdyby se podařilo změnu klimatu zcela zastavit, stejně by došlo ke zvýšení hladiny moří nejméně o 27 centimetrů.

Lední medvědi bojují o přežití. Arktický mořský led, který potřebují k životu, jim mizí pod nohama. Vědci ale narazili v Grónsku na populaci těchto zvířat, která osídlila izolovanou „oázu“, jež jim nabízí jiné životní podmínky, než jaké běžně potřebují – včetně menšího množství ledu. Přesto zde přežívají. Biologové si ale nejsou jistí, zda tito predátoři opravdu prosperují, anebo se jen adaptovali – jsou totiž menší a mají méně mláďat než ostatní populace ledních medvědů.

Grónsko, které je dánskou autonomní oblastí, požaduje, aby Kodaň vysvětlila kampaň, během níž byla od začátku 60. let minulého století grónským ženám v plodném věku nasazována antikoncepce. Nitroděložní tělíska byla Gróňankám aplikována i bez jejich vědomí a proti jejich vůli, napsala v pátek agentura APA.

Středověký Kyjev byl se Skandinávií propojený ještě více, než se předpokládalo, ukázal nový výzkum ukrajinských archeologů. Důkazem je objev kusů mrožích lebek, které pocházely z Grónska nebo dokonce z Kanady.

Minulý týden se zapsal do dějin pozorování v Antarktidě naprosto mimořádným „horkem“. Horkem v uvozovkách proto, že šlo o teploty pod nulou, ale ve srovnání s obvyklými hodnotami pro období před březnovou rovnodenností byly o celé desítky stupňů vyšší.

Vědci zjistili, jak se na Arktidu dostávají mikroplasty. Podle nové studie se tyto drobné plastové částice šíří z evropských řek do arktických moří. Autoři studie zdůraznili, že je nezbytné, aby lidé začali lépe nakládat s odpady, a ochránili tak arktický ekosystém.

V noci z pátku na sobotu vstoupil do zemské atmosféry malý asteroid, který těsně před půlnocí narazil do naší planety někde v moři nedaleko Islandu. Těleso měřilo asi tři metry, takže srážka nezpůsobila žádné škody, pozoruhodné ale je, že se dopad podařil předpovědět. Něco takového se zatím stalo jen zcela výjimečně. Astronomové věděli, že je na kolizním kurzu, a přesně spočítali, kde a kdy k nárazu dojde.

Yellowstonský národní park je nejstarším národním parkem nejen ve Spojených státech amerických, ale i na celém světě. Pro odborníky je Yellowstone stále velkou neznámou – jde totiž o supervulkán, o kterém se přesně neví, jak vlastně vznikl. Pro turisty z celého světa je však obrovským lákadlem, nejen díky gejzírům, kaňonům či vzácným rostlinám a živočichům, ale také pro jeho dobrou dostupnost.