Gruzie

Nový zákon o zahraničním vlivu prošel v gruzínském parlamentu prvním čtením. Zákonodárci o něm debatovali skoro dvanáct hodin a došlo i na potyčky. Kritici přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, jenž slouží Kremlu k umlčení opozice a nezávislých médií. Proti návrhu vládní strany Gruzínský sen se před sídlem parlamentu demonstrovalo i ve středu. Podle unijních představitelů legislativa negativně ovlivní cestu země ke členství v EU.

Nejméně čtrnáct lidí bylo zatčeno během protestů v gruzínském Tbilisi proti kontroverznímu zákonu o zahraničním vlivu. V centru města proti němu protestovaly tisíce lidí – kritici mu vyčítají, že zemi podřizuje ruskému vlivu. Parlamentní právní výbor v pondělí nakonec zákon poslal k prvnímu čtení. Diskuse ovšem jeho členům trvala dvanáct hodin a na půdě parlamentu došlo i k potyčkám.

Nová unijní garnitura se bude muset zabývat bezpečností a obranou, konkurenceschopností Evropské unie, rozšířením bloku či budoucností demokracie a právního státu. Na konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která o místo v unijní exekutivě po deseti letech usilovat nebude. Podle bývalého irského premiéra Bertieho Aherna by rozšíření EU o další země přineslo stabilitu, prosperitu a posílení bloku. Podobně se vyjádřil i bývalý slovinský prezident Borut Pahor.

„Potřebuje se vymezovat vůči Západu, potřebuje Západu sdělovat, že má širokou a silnou podporu v ruské populaci,“ zhodnotil postoje ruského vůdce Vladimira Putina místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). To člen zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) se domnívá, že šéf Kremlu bude v dalších letech odvíjet svou zahraniční politiku do značné míry jako reakci vůči Západu. „Je nutné počítat se všemi scénáři,“ doplnil jejich debatu v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Studie, kterou ve středu publikoval časopis Nature, dokládá, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ. Objev Koroleva má letos 50. výročí, avšak přesné datování vzorků umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou.

Česko vydalo gruzínského občana Polada Omarova do Spojených států. V USA ho podezírají z nájemné vraždy či spiknutí a označují ho za vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin, takzvaného vora v zakoně. Muže ráno na Letišti Václava Havla v Praze převzala americká eskorta, sdělilo ministerstvo spravedlnosti. Proti vydání k trestnímu stíhání se Omarov neúspěšně bránil u soudů. Za jeho vydání poděkoval české vládě americký ministr spravedlnosti Merrick Garland.

Jedna z gruzínských politických stran, která se netají svými sympatiemi k Rusku, darovala největší katedrále v zemi ikonu s výjevy ze života pravoslavné ruské světice. Obraz ale zachycuje i sovětského diktátora a gruzínského rodáka Josifa Vissarionoviče Stalina. Případ vzbudil v zemi kontroverze a před domem aktivistky, která ikonu potřísnila barvou, se sešli demonstranti. Kult diktátora oprašuje Rusko, které ho využívá i pro dezinformace právě v Gruzii.

Nejméně třináct lidí zranily dvě ruské střely, které v noci na čtvrtek zasáhly třípatrový hotel v Charkově. Oznámila to tamní prokuratura a záchranné složky. Mezi raněnými jsou také dva zahraniční novináři, turecká občanka a Gruzínec, kteří pracovali pro turecké médium. Jeho název prokuratura neupřesnila.

Gruzínskou prezidentku Salome Zurabišviliovou přijal na Pražském hradě její protějšek Petr Pavel. Chce tak vyjádřit podporu Gruzii dříve, než bude Evropská rada rozhodovat o přidělení kandidátského statutu kavkazské zemi. Hrad dal najevo, že považuje Zurabišviliovou za političku, která ve své zemi výrazně přispívá k prosazování evropských hodnot.

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Arménie se snaží začlenit sto tisíc běženců, kteří před šesti týdny uprchli z Náhorního Karabachu a nepočítají s tím, že by se v dohledné době mohli vrátit do svých domovů. Podle spolupracovníka ČT Tomáše Vlacha je nenávist mezi Armény a Ázerbájdžánci tak obrovská, že vedle sebe nemohou žít. Nejen mezi běženci v Arménii zároveň sílí odpor k Rusku, které podle uprchlíků Karabach zradilo. Jerevan se nyní snaží přiklonit k Západu, čelí ale překážkám, řekl ČT Vlach, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

Ústavní soud odmítl i druhou stížnost gruzínského občana Polada Omarova, jenž se snaží odvrátit vydání k trestnímu stíhání do Spojených států. První neúspěšná stížnost směřovala proti rozhodnutí ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), další proti postupu Městského soudu v Praze a Policie ČR. Obě odmítavá usnesení jsou dostupná v databázi soudu.

Evropská unie by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti a Ukrajina i státy západního Balkánu nesmějí být ponechány napospas „geopolitickým manipulacím“. Při úterním zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách to řekl český prezident Petr Pavel. Patronkou ročníku je již zesnulá bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, kterou hlava státu vyzdvihla jako vizionářku. Pavel také citoval českého exprezidenta Václava Havla a vyjádřil úmysl uspořádat v Praze konferenci na téma odolnosti demokracií.

Americká pohraniční stráž ve čtvrtek na americko-mexické hranici nedaleko kalifornského San Diega začala zpracovávat údaje migrantů. Stovky lidí tam přišly v uplynulém týdnu a uvázly za kovovými zábranami, informovala agentura Reuters.

Role Černého moře je od začátku válečného konfliktu na Ukrajině extrémně důležitá. Černomořská flotila na okupovaném Krymu je pro Moskvu klíčovou strategickou výhodou, a proto není překvapením, že ukrajinských vojenských akcí na moři přibývá. Středeční série výbuchů v Sevastopolu, zisk čtyř těžebních plošin nebo poškozená výsadková loď v Novorosijsku jsou toho důkazem.

Ústavní soud odložil vydání gruzínského občana Polada Omarova do USA do doby, než rozhodne o jeho stížnosti. Vyplývá to z úřední desky soudu. Spojené státy muže označují za vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin, takzvaného vora v zakoně. O jeho vydání k trestnímu stíhání žádaly také Gruzie a Kazachstán, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ale podepsal souhlas s Omarovovým přesunem do USA.

Účast Číny na jednání o mírovém plánu Kyjeva v Džiddě byla zásadní, míní náměstek ministra zahraničí Jan Marian (nestr. za STAN). V pořadu Interview ČT24 potvrdil, že všechny zúčastněné státy souhlasily se zachováním územní celistvosti Ukrajiny. Poukázal i na změnu přístupu Západu ke střední Evropě, k níž došlo po začátku plnohodnotné ruské invaze, tamní státy mají nyní větší pochopení, míní Marian.

Nejméně jedenáct obětí na životech si vyžádal sesuv půdy v horské oblasti Rača na severozápadě Gruzie. Oznámil to premiér Irakli Garibašvili. Osud tří desítek lidí dosud není znám. České velvyslanectví v Tbilisi má informace, že mezi zemřelými není žádný český občan, sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Ruskou federaci podle tamních lidskoprávních organizací nadále opouštějí tisíce mužů. Snaží se tím vyhnout možnému odvodu do armády a následnému zapojení do války na Ukrajině. Odvedenci mnohdy neprojdou ani základním výcvikem. V médiích se také objevují zprávy o nelidském zacházení s novými vojáky od ruských velitelů.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podepsal souhlas s vydáním gruzínského občana Polada Omarova do USA, píše Právo. Spojené státy muže označují za vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin, takzvaného vora v zakoně. Předání by se mělo uskutečnit v řádu dnů, uvedl deník.

Čeští celníci zadrželi v květnu třináct osob kvůli nelegální výrobě cigaret. Způsobili daňový únik na spotřební dani přes 111 milionů korun. Zásah byl součástí společného postupu českých, polských a slovenských celníků proti výrobcům nelegálních tabákových výrobků.

Značné obavy vzbudil zdravotní stav bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho. Pětapadesátiletý politik měl v pondělí soudní stání, k němuž se připojil přes video z nemocnice v Tbilisi, kde si pod policejním dozorem odpykává trest vězení. K jeho okamžitému převozu ze země vyzvala Ukrajina, kde Saakašvili několik let působil.

Strategii, kterou nyní Rusko používá proti Ukrajině, si Moskva otestovala už před patnácti lety vůči Gruzii, byť v daleko menším rozsahu. Důsledky války malou kavkazskou zemi destabilizují dodnes. Rusko okupuje pětinu gruzínského území, před etnickými čistkami odtamtud uprchlo 288 tisíc Gruzínců. Šance Tbilisi na to připojit se k Evropské unii zůstává v nedohlednu.