Gruzie strana 5 z 5

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně odsouhlasili udělení kandidátského statusu Ukrajině, která čelí ruské invazi, a sousednímu Moldavsku. Kandidaturu ve čtvrtek doporučili také europoslanci. Gruzii udělení statusu v budoucnu unijní lídři podmínili splněním podmínek stanovených Evropskou komisí.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek oznámila, že Komise doporučila kandidaturu Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Ukrajina bude podle ní muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.

Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb. Hlava Luhanské oblasti Sehij Hajdaj oznámil, že jsou zničeny všechny mosty vedoucí do města. Ukrajinci, kterým se po násilné deportaci podařilo uprchnout z Ruska, popsali britskému listu The Guardian dění ve filtračních táborech. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zvýšilo napětí mezi devíti světovými jadernými státy a poprvé od studené války hrozí navýšení jaderného arzenálu.

Pro oceňovaného fotografa Stanislava Krupaře je teď druhým domovem Ukrajina, kde zachycuje válku. V rozhovoru pro Interview ČT24 vzpomínal na to, jak se v Kyjevě rozdávaly kalašnikovy lidem, kteří by zbraň nikdy nevzali do ruky, i jak okřikoval kolegy fotografy nebo dostal kalhoty od jednoho z bratrů Klyčkových.

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.

Česko podporuje moldavské snahy o vstup do Evropské unie. Půjde o jednu z priorit českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině letošního roku. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání s moldavským ministrem zahraničí Nicolaem Popeskem to prohlásil šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Moldavsko očekává odpověď Evropské komise na svoji žádost o vstup do EU zhruba v první polovině června, řekl Popescu.

Válka, kterou rozpoutalo Rusko proti svému západnímu sousedovi, podle ukrajinských a západních vojáků přešla do „dlouhodobé“ fáze. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč napsal, že „skoro po celé linii fronty se ruští vojáci začali zakopávat a připravovat k obraně“. Část východu Ukrajiny je bez plynu poté, co ruské ostřelování poškodilo plynovod, informuje agentura Unian. Ruské síly už podle ukrajinských představitelů téměř obklíčily Severodoněck a město záměrně ničí. Letecký úder na obec Desna z minulého týdne si podle Kyjeva vyžádal 87 životů.

Rusko kvůli invazi na Ukrajinu zažívá jednu z největších emigračních vln od říjnové revoluce v roce 1917. Ze země odcházejí především představitelé inteligence – novináři, aktivisté nebo pracovníci v IT. Utíkají před válečnou nejistotou i hrozbou tvrdých trestů za nesouhlas s invazí. Někteří se ale postupně vracejí zpátky domů. V zahraničí jim totiž nefungují platební karty a vysněné cílové země nevydávají víza.

Kazachstán se po ruské invazi na Ukrajinu dostal do složité situace. Rusko je pro něj klíčovým strategickým partnerem, nechce ale narušit ani dobré vztahy s Kyjevem. Vojensky Kazaši Moskvu podpořit neplánují, řekl zástupce kazachstánského ministra zahraničních věcí Roman Vasilenko v rozhovoru pro ČT, který vedla redaktorka Dominika Vřešťálová. Hovořil i o dodávkách ropy do Evropy a politických reformách, které země plánuje.

Finanční analytický útvar (FAÚ) a tajné služby zkoumají možné napojení ruských majitelů na režim prezidenta Vladimira Putina u řady českých historických památek. Podle informací České televize úřad prověřuje i majitele zámku Hrubá Skála. ČT zjistila, že nemovitost spoluvlastní Rus s vazbami na oligarchy, kteří vydělávají na ruském zbrojním průmyslu. Celkově patří ruským investorům v Česku zhruba třicet historických budov.

Předseda Evropské rady Charles Michel na středeční návštěvě Moldavska přislíbil významné navýšení vojenské podpory této zemi. Konkrétně by mělo jít o dodávky vojenského vybavení ozbrojeným silám. Michel do Moldavska zamířil poté, co byla z tamního separatistického Podněstří hlášena řada incidentů. Na mezinárodní scéně panují obavy, že by mohl být tento proruský region vtažen do války na Ukrajině. Ruské agrese se obává i Gruzie, která má na svém území dva regiony ovládané Ruskem podporovanými režimy.

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Historici, analytici a novináři predikují, co všechno se může dít na jihu a východě Ukrajiny, kde se nyní čekají nejtvrdší boje. Ruská armáda se stáhla z Kyjevské oblasti a z okolí Černihivu severovýchodně od metropole, podle analytika Richarda Stojara se teď musí „konsolidovat“. Historik Jan Rychlík hovoří o „velké politické prohře“, kterou by byla mírová dohoda na začátku května. Gubernátor Luhanské oblasti vyzval civilisty, aby se evakuovali, dokud to jde.

Poslanci jednomyslně schválili usnesení odsuzující ruský postup na Ukrajině. Vyzvali k vytvoření mezinárodního tribunálu, který se bude zabývat válečnými zločiny, a českou vládu k zapojení státu do těchto příprav. Ostře se vůči Rusku vymezil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něj připomíná situace v Buče hrůzy druhé světové války. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásili ruský postup vůči Ukrajincům za genocidu.

Těžké ostřelování zasáhlo několik měst v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvádí tamní vojenská správa. Ruské rakety mířily také na Oděsu. V ruském Bělgorodu hoří sklad pohonných hmot, tamní gubernátor viní z útoku ukrajinské vrtulníky. Kyjev útok nepotvrdil. Rusko na Ukrajinu přesouvá své vojenské jednotky z Gruzie, uvedlo britské ministerstvo obrany. Rusové by měli v pátek otevřít humanitární koridor z Mariupolu.

Gruzínský separatistický region Jižní Osetie hodlá již brzy učinit kroky, které povedou k jeho připojení k Rusku. Podle tiskové služby ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko to řekl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov. V uplynulých dnech dali najevo podobný záměr předáci dočasně okupovaných oblastí Donbasu v Luhansku a Doněcku na východě Ukrajiny.

Ekonomové Jana Matesová a Pavel Hnát ve vysílání ČT24 rozebrali možné dopady války na Ukrajině na světovou ekonomiku. „Plochý svět“, v němž nezáleželo na tom, kde se bez velkého rizika investuje, podle Hnáta skončil. Matesová zdůrazňuje, že je zásadní neuhnout ze sankcí a nedovážet do Ruska technologie.

Reportovala z Čečenska, Afghánistánu, Gruzie i Náhorního Karabachu. Nyní novinářka Petra Procházková komentuje napříč médii rusko-ukrajinský válečný konflikt. A čeká, až bude moci na Ukrajině vystřídat své kolegy. Ještě raději by se prý ale dostala do Ruska. Chtěla by totiž pochopit, co se tamním lidem honí hlavou. Kvůli válce s ní přestali komunikovat i ti podporovatelé Kremlu, kteří s ní ještě nedávno poměrně ochotně dělali rozhovory. Válečná zpravodajka Petra Procházková z Deníku N o tom mluvila v podcastu Background ČT24.

Německo od čtvrtka s ohledem na všeobecně převažující koronavirovou variantu omikron vyřadilo všechny státy ze svého seznamu vysoce rizikových oblastí. Zároveň výrazně zjednodušilo karanténní podmínky vstupu do země. Ve Francii od 14. března přestane platit povinnost předkládat očkovací pasy a nosit roušky ve většině vnitřních prostor. Testy v Česku ve středu potvrdily 10 634 případů koronaviru, což je v pracovním dni nejnižší přírůstek od 10. ledna.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Berlínský soud uložil 56letému ruskému občanovi Vadimu Krasikovovi doživotní trest vězení za vraždu Čečence s gruzínským občanstvím, která se stala v roce 2019. Kromě toho soud dospěl k závěru, že Rus byl usvědčen z nelegálního držení zbraní. Německé nejvyšší státní zastupitelství je přesvědčeno, že si vraždu objednala Moskva, která to ale odmítá. Soud konstatoval, že ruské úřady se rozhodly gruzínského občana „zlikvidovat“. Německo v souvislosti s tím vypoví dvojici zaměstnanců ruského velvyslanectví. To rozsudek označilo za neobjektivní a politicky motivovaný.

Na 150 migrantů se v noci na pondělí neúspěšně pokusilo přejít hranici z Běloruska do Polska poblíž obce Dubicze Cerkiewne. Migranty při tom doprovázely běloruské bezpečnostní složky, uvedla polská hraniční stráž. Ta za celou neděli zaznamenala na polsko-běloruském pomezí bezmála 350 podobných pokusů.

Gruzínský exprezident Michail Saakašvili ukončil po padesáti dnech hladovku. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na informace osobního lékaře bývalé hlavy státu. V noci na sobotu nechaly gruzínské úřady převézt Saakašviliho z vězení do vojenské nemocnice. Kvůli hladovce zůstává podle lékaře jeho zdravotní stav i nadále kritický a bývalý prezident leží na jednotce intenzivní péče.