Gruzie strana 5 z 5

Reportovala z Čečenska, Afghánistánu, Gruzie i Náhorního Karabachu. Nyní novinářka Petra Procházková komentuje napříč médii rusko-ukrajinský válečný konflikt. A čeká, až bude moci na Ukrajině vystřídat své kolegy. Ještě raději by se prý ale dostala do Ruska. Chtěla by totiž pochopit, co se tamním lidem honí hlavou. Kvůli válce s ní přestali komunikovat i ti podporovatelé Kremlu, kteří s ní ještě nedávno poměrně ochotně dělali rozhovory. Válečná zpravodajka Petra Procházková z Deníku N o tom mluvila v podcastu Background ČT24.

Německo od čtvrtka s ohledem na všeobecně převažující koronavirovou variantu omikron vyřadilo všechny státy ze svého seznamu vysoce rizikových oblastí. Zároveň výrazně zjednodušilo karanténní podmínky vstupu do země. Ve Francii od 14. března přestane platit povinnost předkládat očkovací pasy a nosit roušky ve většině vnitřních prostor. Testy v Česku ve středu potvrdily 10 634 případů koronaviru, což je v pracovním dni nejnižší přírůstek od 10. ledna.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Berlínský soud uložil 56letému ruskému občanovi Vadimu Krasikovovi doživotní trest vězení za vraždu Čečence s gruzínským občanstvím, která se stala v roce 2019. Kromě toho soud dospěl k závěru, že Rus byl usvědčen z nelegálního držení zbraní. Německé nejvyšší státní zastupitelství je přesvědčeno, že si vraždu objednala Moskva, která to ale odmítá. Soud konstatoval, že ruské úřady se rozhodly gruzínského občana „zlikvidovat“. Německo v souvislosti s tím vypoví dvojici zaměstnanců ruského velvyslanectví. To rozsudek označilo za neobjektivní a politicky motivovaný.

Na 150 migrantů se v noci na pondělí neúspěšně pokusilo přejít hranici z Běloruska do Polska poblíž obce Dubicze Cerkiewne. Migranty při tom doprovázely běloruské bezpečnostní složky, uvedla polská hraniční stráž. Ta za celou neděli zaznamenala na polsko-běloruském pomezí bezmála 350 podobných pokusů.

Gruzínský exprezident Michail Saakašvili ukončil po padesáti dnech hladovku. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na informace osobního lékaře bývalé hlavy státu. V noci na sobotu nechaly gruzínské úřady převézt Saakašviliho z vězení do vojenské nemocnice. Kvůli hladovce zůstává podle lékaře jeho zdravotní stav i nadále kritický a bývalý prezident leží na jednotce intenzivní péče.

Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili, který je od začátku října ve své vlasti ve vězení, kde drží protestní hladovku, byl převezen do vězeňské nemocnice. Uvedla to gruzínská vězeňská služba. Na podporu exprezidenta a za jeho převezení do civilní nemocnice demonstrovalo už o víkendu před věznicí několik tisíc lidí. V pondělí večer se Saakašviliho příznivci sešli v centru Tbilisi, podle agentury AFP jich bylo na čtyřicet tisíc.

Vězněný gruzínský exprezident Michail Saakašvili nemůže dostat milost. Ve středu to podle agentury Interfax řekla současná gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Zdraví Saakašviliho, který ve vězení drží hladovku, se podle ní nemůže stát příčinou pro politický chaos.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve svém projevu na 76. zasedání Valného shromáždění OSN vyzval k větší mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu, obnově po pandemii nemoci covid-19 či ve snahách čelit změnám klimatu. Vyjádřil znepokojení ze situace v Bělorusku a podpořil celistvost území Ukrajiny a Gruzie. Státy by podle něj měly pracovat na tom, aby se z technologií nestaly nové prostředky dohledu a perzekuce lidí. Valné shromáždění v New Yorku potrvá do pondělí.

Mezinárodního vojenského cvičení Agile Spirit se účastní přibližně čtyři tisíce vojáků ze sedmnácti spojeneckých a partnerských zemí, včetně největší jednotky ze Spojených států amerických. Jedná se v řadě už o desáté cvičení Agile Spirit, jehož cílem je posílení spolupráce mezi Gruzií a spřátelenými armádami. Součástí bude nácvik boje v reálném prostředí se zaměřením na výsadkové operace. Slavnostní ukončení proběhne 6. srpna.

V Gruzii zemřel kameraman, kterého minulý týden v Tbilisi napadli odpůrci sexuálních menšin (LGBT). Alexandra Laškaravu našla v neděli matka mrtvého v jeho bytě, oznámila televize Pirveli, pro kterou novinář pracoval. Příčinu smrti úřady zatím neurčily, policie podle ruské služby BBC smrt vyšetřuje jako pokus o sebevraždu. Kvůli úmrtí novináře protestovaly v neděli večer v Tbilisi tisíce lidí, kteří požadovali demisi premiéra. V parlamentu také v pondělí vypukla potyčka mezi opozičními a vládními poslanci.

Většina zemí Evropské unie vyjádřila solidaritu s protestujícími za práva sexuálních menšin (LGBT) v Gruzii. Ke společnému prohlášení ambasád západních zemí, které odsuzuje pondělní násilí v gruzínském hlavním městě, se připojilo mimo jiné velvyslanectví České republiky. Mezi signatáři je také Maďarsko, a to navzdory nedávno schválenému vlastnímu zákonu zaměřenému proti homosexuálům a faktu, že v minulosti podobná prohlášení EU Budapešť blokovala, poznamenal web EUobserver. Iniciativu podpořilo také Slovensko.

Organizátoři pondělního pochodu hrdosti sexuálních menšin v Tbilisi akci kvůli násilnostem odvolali. Skupiny oponentů totiž napadly a vyplenily jejich kancelář. Podle serveru Gruzia Online agresivní účastníci shromáždění proti homosexuálům v centru hlavního města fyzicky napadli asi dvě desítky novinářů a kameramanů a poškodili i televizní a rozhlasovou techniku.

Plavidlo ruské pohraniční stráže ve středu vypálilo výstražné výstřely kvůli plavbě britského torpédoborce Defender u břehů Krymu. Oznámila to státní agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. K výstraze se podle ní připojil také ruský bombardér, který svrhl několik bomb v předpokládaném dalším směru plavby britské lodi. Podle ministerstva se tak stalo poté, co torpédoborec vplul asi tři kilometry hluboko do Ruskem přivlastněných vod. Londýn ale uvedl, že kvůli lodi královského námořnictva žádné výstřely ani bomby nepadly.

Do konce června česká armáda stáhne z alianční mise v Afghánistánu své poslední vojáky. Na středečním jednání sněmovního výboru pro obranu to řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata. V současné době v zemi zůstává pouze dvanáctičlenná koordinační jednotka, většina vojáků i materiálu už byla odvezena. I po 11. září, dokdy spojenci ohlásili odchod ze země, v Kábulu zůstane jednotka Kamba, která hlídá českou ambasádu.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vyjádřili v noci na úterý na bruselském summitu solidaritu Česku v souvislosti s kauzou Vrbětice a následným diplomatickým sporem s Ruskem. Ve společném usnesení rovněž podpořili českou reakci. Odsoudili také „ilegální, provokativní a rozkladné ruské aktivity vůči EU, členským státům a jinde“. Summit se usnesl, že Unie bude nadále prosazovat dosavadní přístup k Rusku, který je kombinací tlaku na dodržování mezinárodního práva a spolupráce v oblastech společného zájmu. O vyhošťování diplomatů v solidaritě s Českem lídři nejednali.

Bulharsko podezírá šest Rusů v souvislosti s výbuchy v bulharských skladech a továrnách, kde měl uložené zbraně a munici zbrojař Emilijan Gebrev. Tři z podezřelých byli již dříve obviněni, že se obchodníka se zbraněmi pokusili otrávit nervově paralytickou látkou novičok. Podle televize BNT o tom informovala mluvčí generální prokuratury Sijka Milevová. Gebrevova firma EMCO sdělení Milevové následně kritizovala a podle webu Novinite.bg vyjádřila podezření, zda se prokuratura nesnaží něco zakrýt. Podle Moskvy se Sofie patrně v obviňování Ruska snaží „přetrumfovat“ Česko.

Gruzínský parlament v pondělí schválil novou vládu premiéra Irakliho Garibašviliho, který byl v předchozím kabinetu ministrem obrany. V nové vládě jsou oproti té předešlé jen dva noví členové –⁠ ministr obrany Džuanšer Burčaladze a regionálního rozvoje Irakli Karseladze. Nové vládě vyjádřilo v pondělním hlasování důvěru 89 poslanců. Dva hlasovali proti, uvedla agentura TASS.

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve čtvrtek rozhodl, že Rusko je odpovědné za porušování lidských práv v týdnech následujících po válce s Gruzií v roce 2008. Separatističtí vojáci podporovaní Moskvou podle něj mučili gruzínské válečné zajatce nebo bránili vysídleným Gruzíncům, aby se po válce vrátili domů. Rusko má nyní povinnost provést adekvátní a efektivní vyšetřování událostí, napsala agentura AFP. Tbilisi verdikt přivítalo, Moskva má výhrady.

Před třiceti lety vpochodovali gruzínští vojáci do Cchinvali, aby porazili osetinské separatisty. Konflikt trvá dodnes, byť už bez bojů. Gruzie kvůli němu nemá pod kontrolou část území, které drtivá většina světa včetně Česka považuje za její. Osetinci se kvůli němu musí v každodenním životě potýkat s hromadou potíží pramenících ze statusu oblasti. A Rusko má díky němu nástroj, jímž může blokovat zásadní geopolitická rozhodnutí sousední země.

Kavkaz je nejvyšším pohořím Evropy. I tato jednoduchá a na první pohled nekonfliktní věta je předmětem vleklých sporů. Někteří geografové už ho totiž do Evropy nepočítají. Symbolicky se tak ukazuje, co je pro Kavkaz typické: poloha na hranici světů, o níž si každý říká to, co se mu zrovna hodí.

Česká energetická skupina Energo-Pro zprovoznila na východě Turecka dvě vodní díla Karakurt a Alpaslan 2, které tam postavila. Jde o největší české investice v oblasti vodní energetiky od listopadu 1989, celková souhrnná cena přesahuje 800 milionů dolarů (asi 19 miliard korun). Uvedla to mluvčí Energo-Pro Hana Hikelová.

Na špatně uskladněných 2750 tun dusičnanu amonného, který minulé úterý způsobil silnou explozi v Bejrútu, upozorňovaly různé úřady už několik let. V červenci o nebezpečném materiálu informovaly libanonské bezpečnostní složky i prezidenta Michela Aúna a premiéra Hasana Dijába. Vyplývá to z dokumentu, který má k dispozici agentura Reuters a ze svědectví činitelů a úředníků, se kterými agentura hovořila.

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříček (ČSSD) by na seznam bezpečných zemí mohlo brzy přibýt Tunisko a Gruzie. Při přidávání států na seznam ale podle šéfa diplomacie nejde jen o bezpečnost země z hlediska koronavirové nákazy, ale také o reciprocitu a konzulární služby. Červená barva na českém cestovním semaforu naopak podle něj hrozí Bulharsku, Rumunsku a Portugalsku. Ve středečním Interview ČT24 ministr mluvil také o česko-ruských vztazích nebo o situaci v Hongkongu.