Gruzie strana 3 z 5

Účast Číny na jednání o mírovém plánu Kyjeva v Džiddě byla zásadní, míní náměstek ministra zahraničí Jan Marian (nestr. za STAN). V pořadu Interview ČT24 potvrdil, že všechny zúčastněné státy souhlasily se zachováním územní celistvosti Ukrajiny. Poukázal i na změnu přístupu Západu ke střední Evropě, k níž došlo po začátku plnohodnotné ruské invaze, tamní státy mají nyní větší pochopení, míní Marian.

Nejméně jedenáct obětí na životech si vyžádal sesuv půdy v horské oblasti Rača na severozápadě Gruzie. Oznámil to premiér Irakli Garibašvili. Osud tří desítek lidí dosud není znám. České velvyslanectví v Tbilisi má informace, že mezi zemřelými není žádný český občan, sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Ruskou federaci podle tamních lidskoprávních organizací nadále opouštějí tisíce mužů. Snaží se tím vyhnout možnému odvodu do armády a následnému zapojení do války na Ukrajině. Odvedenci mnohdy neprojdou ani základním výcvikem. V médiích se také objevují zprávy o nelidském zacházení s novými vojáky od ruských velitelů.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podepsal souhlas s vydáním gruzínského občana Polada Omarova do USA, píše Právo. Spojené státy muže označují za vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin, takzvaného vora v zakoně. Předání by se mělo uskutečnit v řádu dnů, uvedl deník.

Čeští celníci zadrželi v květnu třináct osob kvůli nelegální výrobě cigaret. Způsobili daňový únik na spotřební dani přes 111 milionů korun. Zásah byl součástí společného postupu českých, polských a slovenských celníků proti výrobcům nelegálních tabákových výrobků.

Značné obavy vzbudil zdravotní stav bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho. Pětapadesátiletý politik měl v pondělí soudní stání, k němuž se připojil přes video z nemocnice v Tbilisi, kde si pod policejním dozorem odpykává trest vězení. K jeho okamžitému převozu ze země vyzvala Ukrajina, kde Saakašvili několik let působil.

Strategii, kterou nyní Rusko používá proti Ukrajině, si Moskva otestovala už před patnácti lety vůči Gruzii, byť v daleko menším rozsahu. Důsledky války malou kavkazskou zemi destabilizují dodnes. Rusko okupuje pětinu gruzínského území, před etnickými čistkami odtamtud uprchlo 288 tisíc Gruzínců. Šance Tbilisi na to připojit se k Evropské unii zůstává v nedohlednu.

Gruzie prožívá měsíce demonstrací a napětí. A je v kleštích – na jedné straně čelí agresivnímu přístupu Ruska, které už patnáct let okupuje pětinu jejího území, zároveň se ale k Moskvě ve vlastním zájmu chová zcela pragmaticky. A to zase budí nevoli opozice i Evropské unie, do níž země před časem podala přihlášku.

Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS) po jednáních s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérem země Dorinem Receanem. Česká republika tak například plánuje otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě, přiblížil předseda vlády.

Vydání gruzínského občana Polada Omarova do USA, Gruzie i Kazachstánu je přípustné. Ve čtvrtek o tom rozhodl Městský soud v Praze. Rozhodnutí není pravomocné, musí ho ještě potvrdit Vrchní soud v Praze. Spojené státy označují Omarova za takzvaného vora v zakoně, tedy vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin. USA podle dřívějších informací médií žádají o jeho vydání kvůli podezření, že byl součástí spiknutí s cílem zavraždit íránsko-americkou novinářku a aktivistku Masíh Alínežádovou.

Rusko systematicky deportuje ukrajinské děti z okupovaných území, za což čelí mezinárodnímu zatykači vůdce Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ukrajinská prokuratura identifikovala zatím přes devatenáct tisíc odvlečených dětí, vrátit se podařilo zhruba tři sta šedesát z nich. Ukrajinska pravda (UP) na základě výpovědí desítek dětí, jejich rodičů a lidí, kteří po odvlečených pátrají, popsala několik způsobů, jakými Rusové, i za pomoci místních kolaborantů, ukrajinské děti unášejí.

Rusky hovořící podnikatelé napojení na kremelské politiky a oligarchy stále kontrolují majetek v miliardách korun. Podle analytiků ze společnosti Datlab jde zejména o nemovitosti a historické budovy. ČT zjistila, že rusky hovořící podnikatel s vazbami na sankcionované oligarchy, který vlastní zámek Hrubá Skála, ovládá i rozsáhlý komplex v centru Karlových Varů.

Ruský motorkářský klub Noční vlci vyrazil na „vlasteneckou“ spanilou jízdu z Moskvy do Berlína. Píše to agentura AFP s odkazem na svého zpravodaje. Motorkáři vybavení symboly na podporu války na Ukrajině chtějí dojet do německé metropole 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa. Noční vlci mají blízko k šéfovi Kremlu a od loňska jsou na sankčním seznamu Evropské unie kvůli podpoře ruské agrese na Ukrajině.

V Německu znovu přibývá zájemců o azyl. Za první čtvrtletí jich úřady napočítaly přes osmdesát tisíc – do konce roku očekávají celkem tři sta tisíc žádostí. Od začátku ruské agrese země přijala také přes milion ukrajinských uprchlíků. Města a obce musejí pro všechny hledat ubytování, odmítnout je nemohou.

Až milion Rusů loni v září uteklo podle odhadů do Gruzie před částečnou mobilizací. Na tři sta tisíc jich tam zůstává. Připojili se ke krajanům, kteří v této kavkazské zemi našli útočiště před politickým pronásledováním. Prozápadní opozice ale zároveň varuje, že tak velký počet Rusů může pro Gruzii znamenat i bezpečnostní riziko.

Evropská unie a USA budou vyvíjet tlak na země střední Asie a Blízkého východu kvůli vývozu zboží do Ruska. Ten prudce vzrostl poté, co Západ uvalil na Moskvu sankce za její invazi na Ukrajinu. Washington upozorňuje hlavně na Spojené arabské emiráty (SAE), které se staly jednou z hlavních destinací pro ruské společnosti opouštějící Evropu. Do země také míří na dovolenou tisíce Rusů.

Do gruzínského hlavního města utekly před agresivním putinovským režimem i mobilizací desítky až stovky tisíc Rusů, přesné číslo nikdo nezná. Místní s nimi vesměs bez problémů mluví rusky, na zdech jsou ale vidět spousty nápisů s protiruským a proukrajinským vyzněním. „Je to bolavá připomínka toho, jak hrozně na tom naše země je,“ říká Jelena, která do Tbilisi emigrovala s mužem a malým synem. Upozornění: Fotogalerie obsahuje i snímky s vulgarismy.

Další protest gruzínské opozice v centru metropole Tbilisi. Příznivci proevropsky orientovaných stran na něm požadovali zrušení povinné vojenské služby. Chtějí, aby Gruzie měla stejně jako většina zemí Severoatlantické aliance pouze profesionální armádu.

Gruzínský parlament ve druhém čtení hlasoval proti návrhu zákona o takzvaných zahraničních agentech. Od sporné normy formálně upustil po několika dnech rozsáhlých protestů v hlavním městě Tbilisi. Informovaly o tom zahraniční agentury.

Před budovou gruzínského parlamentu se ve čtvrtek večer sešly tisíce lidí k nové opoziční demonstraci, třetí v posledních třech dnech. Vláda už oznámila propuštění více než sta osob zatčených při uplynulých, místy násilných protestech, které vyvolal odpor proti zákonu o takzvaných zahraničních agentech. V reakci na protesty vláda ráno tuto normu stáhla, což prezidentka Salome Zurabišviliová, která se ji chystala vetovat, označila za vítězství lidu.

V centru gruzínské metropole Tbilisi pokračuje demonstrace proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničních agentech. „Jsem spolu s vámi, protože dnes (v úterý) ztělesňujete svobodnou Gruzii,“ podpořila protestující gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Pozorovatelé, na které se odvolává agentura DPA, počet demonstrantů odhadli na deset až patnáct tisíc. Podle kritiků návrh zákona v případě přijetí posune Gruzii k autoritářskému režimu po vzoru Ruska.

Gruzínští poslanci v prvním čtení přijali zákon o zahraničních agentech. V úterý večer kvůli němu demonstrovaly před parlamentem tisíce lidí, policie je rozháněla slzným plynem. Protest skončil až ve středu časně ráno a další začal odpoledne. Kritici normu pokládají za posun k autoritářství. Prezidentka slíbila zákon vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie.

Sedmdesát let po smrti jednoho z nejkrutějších diktátorů v dějinách zažívá v Rusku kult Josifa Vissarionoviče Stalina nebývalé vzkříšení. Za velikého vůdce ho označuje polovina společnosti a Putinův režim oficiálně přirovnává vlastní agresi proti Ukrajině ke Stalinově osvoboditelskému boji proti nacismu za druhé světové války.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.