Spojené státy udeřily na pozice odnože Hizballáhu v Iráku

Americká armáda hlásí dva vzdušné údery na pozice Íránem podporovaných šíitských ozbrojenců v Iráku. Jedná se o první americký zásah proti irácké odnoži teroristické organizace Hizballáh po nedávné vlně útoků na americké jednotky v regionu. Spojené státy se dosud zdráhaly udeřit v Iráku kvůli tamní choulostivé politické situaci a kvůli obavám z rozpoutání širšího konfliktu s Íránem. V minulých týdnech ale americké letectvo zasahovalo proti militantním skupinám v sousední Sýrii.

Američané v úterý večer cílili na dvě zařízení jižně od Bagdádu. Jednalo se o operační střediska irácké odnože šíitského teroristického hnutí s názvem Katáib Hizballáh. Počet mrtvých není jasný. „Údery byly přímou reakcí na útoky proti americkým a koaličním silám ze strany Íránu a Íránem podporovaných skupin,“ stojí v prohlášení americké armády.

O den dříve byly americké síly napadeny na letecké základně Ajn al-Asad západně od Bagdádu. Útok balistickou střelou blízkého doletu zranil osm lidí a způsobil menší škody na infrastruktuře, uvedli dva američtí představitelé.

Americké vojenské letadlo AC-130 reagovalo v sebeobraně a zabilo řadu militantů podporovaných Íránem, sdělili nyní američtí činitelé.

Americká vozidla na základně v Iráku
Zdroj: Reuters/John Davison

Katáib Hizballáh je vlivná ozbrojená frakce s úzkými vazbami na Teherán. Irácký premiér Muhammad Súdání má omezenou kontrolu nad milicemi podporovanými Íránem, jejichž podporu potřeboval před rokem k získání moci a které nyní tvoří silný blok v jeho vládní koalici, upozorňuje Reuters.

Spojené státy dosud omezily svou reakci na 66 útoků proti svým silám v Iráku a sousední Sýrii, k nimž se přihlásily irácké milice spojené s Íránem, na tři samostatné série úderů na pozice šíitských ozbrojenců v Sýrii. 

Útoky na cíle USA, při nichž utrpělo zranění 62 Američanů, začaly 17. října a jsou spojeny s americkou podporou Izraele při bombardování Gazy po krvavém útoku palestinské teroristické skupiny Hamás na Izrael ze 7. října.

USA mají na Blízkém východě tisíce vojáků

Protiamerické výpady ukončily roční jednostranné příměří mezi USA a iráckými šíitskými skupinami, z nichž některé vznikly po americké invazi do Iráku v roce 2003, další potom v roce 2014 během boje proti takzvanému Islámskému státu.

Spojené státy mají v současnosti devět set vojáků v Sýrii a dva a půl tisíce v Iráku. Americká mise má za cíl radit a pomáhat místním silám, které se snaží zabránit obnově teroristické skupiny Islámský stát. Ta se v roce 2014 zmocnila velkých částí obou blízkovýchodních zemí, připomíná Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...