Finsko uzavře čtyři hlavní přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu a trvat do 18. února. Podle agentury Reuters to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Také do Estonska podle tamních úřadů přicházejí z Ruska migranti bez dokladů. Norská ministryně spravedlnosti Emilie Engerová Mehlová řekla, že pokud to bude nutné, je její země připravena hranici narychlo také uzavřít.
Finsko uzavře čtyři přechody na hranici s Ruskem, migranti bez dokladů míří z východu i do Estonska
Finsko, které se nedávno stalo členskou zemí Severoatlantické aliance, sdílí s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, jež slouží rovněž jako vnější hranice Evropské unie.
Finská ministryně vnitra Mari Rantanenová tento týden uvedla, že počet žadatelů o azyl přicházejících na hraniční přechody z Ruska výrazně narostl. Migranti podle finského serveru Yle pocházejí mimo jiné z Iráku, Sýrie, Jemenu a Turecka. V tomto týdnu jich každý den z Ruska přicházely desítky, kdežto dříve na podzim to v průměru byl méně než jeden člověk.
Finský premiér v úterý řekl, že Rusko migrantům bez platných dokladů nebrání, aby překročili hranici s Finskem, naopak jim podle něj s dopravou k hranici pomáhá. Ve středu finský prezident Sauli Niinistö prohlásil, že nárůst počtu migrantů přicházejících na východní hranici země se zdá být ruskou odplatou za finskou obrannou spolupráci se Spojenými státy.
Členové finské pohraniční stáže uvedli, že mnoho migrantů do Finska přijíždělo na zbrusu nových kolech, protože hranici nelze přecházet pěšky. Helsinky už minulý týden zakázaly přejíždět hranice na kole, informovala BBC.
Ministryně: Přechody zůstanou zavřené, dokud příliv žadatelů neustane
Podle ministryně vnitra Rantanenové se uzavírka bude týkat přechodů Vaalimaa, Nuijamaa, Imatra a Niirala na jihovýchodě země. Opatření bude podle ní zrušeno, až bude příliv žadatelů o azyl bez dokumentů zastaven.
Nadále zůstanou otevřené severovýchodní hraniční přechody Vartius, Salla, Kuusamo a Raja-Jooseppi. Žádosti o azyl budou vyřizovány na dvou z těchto přechodů na severu země.
Finská ombudsmanka Kristina Stenmanová připomněla, že Finsko je podle mezinárodních smluv stále povinno umožnit žadatelům o azyl podat žádost. „Pokud na hranici někdo přijde a řekne, že se uchází o mezinárodní ochranu, je třeba tuto žádost přijmout,“ řekla Stenmanová agentuře Reuters.
Na finsko-ruské pozemní hranici leží také hraniční přechod Vainikkala, který ale slouží pouze pro vlakovou dopravu.
Estonsko: Také k nám pouští Rusko migranty bez dokladů
Estonský ministr vnitra Lauri Läänemets podle agentury DPA uvedl, že také na území této pobaltské země se z Ruska snaží dostat migranti bez platných dokladů. Jako příklad uvedl, že Rusko přes svoji hranici s Estonskem pustilo osm občanů Somálska navzdory tomu, že neměli doklady potřebné pro vstup do této členské země EU a NATO. Pohraničníci v Narvě je proto odmítli do Estonska pustit a poslali je zpět do Ruska.
Läänemets také řekl, že estonské úřady zaznamenaly, že na ruské straně hranice jsou další takoví lidé, a ujistily, že podniknou vše proti tomu, aby se situace vyostřila. Svůj postup koordinují s Finskem. „Chceme dát najevo, že takto se přes Estonsko do Evropské unie jezdit nedá,“ řekl estonský ministr vnitra.
Na dění na finsko-ruských hranicích je připravené zareagovat i Norsko. „Situaci bedlivě sledujeme a jsme v případě potřeby připraveni hranici narychlo uzavřít,“ řekla norské agentuře NTB ministryně spravedlnosti Engerová Mehlová.
Na hraničním přechodu Storskog mezi Norskem a Ruskem ve čtvrtek panoval klid, uvedla policie v provincii Finnmark. V roce 2015 přišlo takzvanou arktickou cestou z Ruska do Norska asi pět a půl tisíce migrantů.
Se silným náporem migrantů z krizových oblastí na Blízkém východě nebo v Africe snažících se proniknout do EU přes Bělorusko se v uplynulých letech potýkalo Polsko, Litva a Lotyšsko. Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko, blízký spojenec Kremlu, podle nich využíval migranty jako hybridní zbraň proti Evropské unii.
