Erdogan přestal blokovat vstup Švédska do NATO. Přístupový protokol má projednat turecký parlament

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předložil tureckému parlamentu k ratifikaci protokol o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. Informují o tom světové tiskové agentury. Krok Ankary přivítal švédský premiér Ulf Kristersson, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg i Spojené státy. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí NATO, která vstup Stockholmu do Aliance dosud neratifikovala.

„Protokol o přistoupení Švédska k NATO byl 23. října 2023 podepsán prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a poslán do Velkého národního shromáždění Turecka,“ uvedla turecká vláda na sociální síti X.

Zatím není jasné, kdy se turecký parlament touto záležitostí bude zabývat. Nejprve ho dostane k posouzení zahraniční výbor a teprve poté věc projedná plénum. Erdoganova strana má se svými spojenci v parlamentu většinu, ne všichni poslanci ale vstup Švédska do NATO podporují.

Švédský premiér Kristersson uvedl, že se těší na členství v Alianci. Erdoganův krok přivítal i generální tajemník NATO Stoltenberg. „Těším se, že Švédsko velmi brzy přivítám jako plnohodnotného spojence NATO,“ uvedl podle agentury AFP Stoltenberg s tím, že po švédském vstupu bude celá Aliance silnější a bezpečnější.

Podle Reuters Stoltenberg dodal, že se těší na „urychlené hlasování“ o ratifikaci přistoupení Švédska v tureckém parlamentu. Šéf Aliance má v úterý Švédsko navštívit.

Také Spojené státy podle Reuters krok tureckého prezidenta uvítaly. „Těšíme se, že protokol bude projednán v tureckém parlamentu a co nejdříve schválen,“ řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. „Je to vítané rozhodnutí,“ dodal podle agentury AFP.

Turecko blokovalo vstup Švédska přes rok

Erdogan více než rok blokoval švédskou žádost o vstup do NATO se zdůvodněním, že Stockholm nepostupuje dostatečně rázně proti organizacím a skupinám, které Ankara považuje za teroristické, a jejich sympatizantům. Jde zejména o organizaci Strana kurdských pracujících (PKK) či hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jehož Erdogan dlouhodobě viní ze snahy svrhnout jeho vládu.

Na seznamu osob, které kvůli tomu Ankara požaduje od Švédska vydat, jsou ale i novináři či aktivisté, kteří jen kritizují Erdoganův režim za porušování lidských práv.

Turecký postoj k ratifikaci dále zhoršilo pálení koránu na demonstracích ve Švédsku. Ještě v srpnu Erdogan tvrdil, že Stockholm nemá kvůli případům pálení koránu jisté, že mu parlament vstup do Aliance schválí. Řekl to 21. srpna po návratu z návštěvy v Maďarsku.

Švédsko požádalo o vstup do NATO loni v květnu spolu s Finskem, a to v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Finsko se členem Aliance stalo letos v dubnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 1 mminutou

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...