Rusko vyzvalo soudní dvůr, aby zamítl ukrajinskou žalobu ve sporu o genocidu

Rusko vyzvalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby zamítl ukrajinskou žalobu ve sporu, který se týká ruského zdůvodňování invaze údajnou genocidou. Informovala o tom agentura Reuters. Moskva a Kyjev se v pondělí u soudu začaly přít o pravomoce soudu. Podle Moskvy by se kauzou, kterou označila za „beznadějně vadnou“, soudní dvůr neměl vůbec zabývat.

Rusko uvedlo údajnou genocidu proti ruskojazyčnému obyvatelstvu na východě Ukrajiny jako jeden z důvodů pro svůj loňský vpád na Ukrajinu. Kyjev to odmítá a Rusko viní, že se snaží ospravedlnit svou vojenskou agresi v rozporu s Úmluvou OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948, kterou obě strany podepsaly.

Rusko v pondělí na úvod série slyšení, která mají trvat do 27. září, zpochybnilo jurisdikci soudu v kauze. Kdyby v ní Kyjev uspěl, podle expertů by to sice nezastavilo válku, ale mohlo by to mít dopad na budoucí ruské válečné reparace. 

11 minut
Petr Stejskal hovořil o soudním dvoru o válce na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Ukrajina Rusko zažalovala několik dní poté, co Rusko loni 24. února zahájilo svou invazi, kterou nazývá speciální operací. Moskva podle Kyjeva zneužívá mezinárodní právo, když tvrdí, že invaze byla ospravedlnitelná, protože měla zabránit údajné genocidě na východě Ukrajiny.

Kyjev tvrzení o genocidě na východě země odmítá

Kyjev trvá na tom, že genocida na východě Ukrajiny, kde boje s Ruskem podporovanými silami začaly už v roce 2014, nehrozí a že úmluva o zabránění genocidě v žádném případě nepovoluje invazi.

Slyšení v tomto měsíci se nemají zabývat meritem věci, ale jurisdikcí ICJ. „Ukrajina trvá na tom, že se žádná genocida nedělá,“ řekl soudu v úvodních poznámkách ruský zástupce Gennadij Kuzmin. „To samo o sobě by mělo být dostatečným důvodem pro zamítnutí žaloby. Jestliže nenastala genocida, nemohla být ani porušena úmluva o zabránění genocidě,“ argumentoval Kuzmin. 

Ruské jednání nyní naznačuje podle bývalé soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivany Janů úhyb v argumentaci. „Z intervencí, které se tam prováděly, konkrétně z britské verze, jsem se dozvěděla, že se podle Ruska jedná o legalitu ozbrojeného konfliktu a uznání suverenity těch dvou republik. Ustupuje už od té genocidy. Tvrdí tedy, že konvence o zabraňování a trestání genocidy na tuto oblast nedopadá a dopadá na jinou oblast Charty OSN. Zdá se, že se Rusové chtějí přiblížit k Radě bezpečnosti, kde mají velké mocenské postavení,“ uvedla ve studiu ČT24.

9 minut
Bývalá soudkyně mezinárodního trestního tribunálu Janů o sporu v Haagu
Zdroj: ČT24

Rusko tvrdí, že „rusofobní a neonacistický režim v Kyjevě“ jen zneužívá úmluvy o zabránění genocidě jako záminku k vyvolání soudního sporu.

V tomto případu by se měly mimo Ruska a Ukrajiny vyjádřit další země z Evropské unie včetně České republiky, ale také Velká Británie či Kanada. Celkově 32 zemí. „Je to nová věc, kdy takové množství států takzvaně intervenuje jako třetí strana do řízení. Státy, které jsou také smluvní stranou té Úmluvy, mohou intervenovat, pokud bude dotčený jejich právní zájem. Většinou jsou do řízení připuštěny menší jednotky států,“ řekl Petr Stejskal z Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo Univerzity Palackého v Olomouci.

„Důvodem velkého počtu států v řízení mohla být motivace vyjádřit politickou podporu Ukrajině, nebo více právních názorů podporující ukrajinský nárok, které mají zesílit argumentační schopnost Kyjeva. A možná také vyjádření symboliky, že pro státy, které intervenují, má mírové řešení sporu velký význam,“ dodal odborník na mezinárodní právo.

Úmluva OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia definuje genocidu jako zločiny spáchané „v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“.

„Genocida má své rysy. Jedna ze skutkových podstat zní, že je bráněno, aby se v dané skupině rodily děti. Dále je skupina úmyslně přiváděna do podmínek, které ji fyzicky i duševně poškozují, nebo je dokonce vyvražďována. Je potřeba teď provádět to dokazování. Evropský soudní dvůr může řešit spory té úmluvy, o jejím výkladu, aplikaci a provádění,“ přidala Janů vysvětlení o fungování procesu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 34 mminutami

Američtí demokraté zveřejnili další snímky z Epsteinovy kauzy

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů zveřejnili další fotografie ke kauze odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na snímcích jsou mimo jiné český pas jisté ženy, jejíž údaje jsou začerněné, nebo slovenský diplomat a současný poradce premiéra Roberta Fica (Smer) Miroslav Lajčák. Zesnulý finančník Epstein udržoval úzké vazby mimo jiné na současného prezidenta USA Donalda Trumpa, někdejší hlavu státu Billa Clintona či britského prince Andrewa.
před 2 hhodinami

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 6 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 8 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 11 hhodinami
Načítání...