Indie balancuje mezi Západem a Ruskem, sbližování Moskvy a Pekingu ji dráždí

Vazby mezi Moskvou a Novým Dillí dlouhodobě dobře fungují, Indie od Ruska kupuje ropu a zbraně a jako předsedající země skupiny G20 se stále nevymezila proti ruskému vpádu na Ukrajinu. Jenže Kreml v důsledku válečné izolace navazuje užší spojenectví také s Čínou, která je největším obchodním partnerem Putinova režimu – a současně indickým regionálním rivalem. A Nové Dillí toto utužované rusko-čínské spojenectví dráždí i zneklidňuje.

„Naše partnerství je dnes předmětem pozornosti a komentářů ne proto, že se změnilo, ale proto, že se nezměnilo,“ prohlásil na adresu indicko-ruských vztahů indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar. Jeho země je podle něj připravena s Moskvou obnovit jednání o volném obchodu, vztahy s Kremlem navíc označil za „jedny z nejstabilnějších na světě“.

Kreml se k jednání staví obdobně, místopředseda tamní vlády a ministr obchodu Denis Manturov během návštěvy v Novém Dillí konstatoval, že jeho země plánuje jednání o volném obchodu „zintenzivnit“. Začátkem května pak proběhlo další jednání mezi tajemníkem ruské Rady bezpečnosti Nikolajem Patruševem a indickým premiérem Naréndrou Módím, oba politici spolu před zasedáním Šanghajské organizace pro spolupráci hovořili soukromě. Podrobnosti veřejnosti známy nejsou. 

Navzdory projevům hospodářské spolupráce ale indičtí představitelé  současně upozorňují na to, že se Rusko kvůli své agresivní válce na Ukrajině ocitá ve větší  mezinárodní izolaci a že jeho politika stále více kopíruje trajektorii té čínské. Vztahy mezi Čínou a Indií jsou přitom dlouhodobě tenzní. 

„Slabá a zranitelná pozice Ruska a jeho rostoucí závislost na Číně je pro Indii z ekonomických a strategických důvodů znepokojující,“ vyhodnotil v rozhovoru pro televizi CNBC Harsh V. Pant, viceprezident pro zahraniční politiku v organizaci Observer Research Foundation.

Indie se podle Panta bude snažit potenciálnímu spojenectví na ose Rusko–Čína co nejvíce zabránit. Dodal, že utužování rusko-čínských vazeb by to mělo dalekosáhlé důsledky a zásadně by to změnilo indickou zahraniční politiku a strategickou kalkulaci.

Rusko dluží Indii dodávky zbraní

Indie s Ruskem obchoduje od dob studené války, v současnosti se její byznysové zájmy týkají hlavně vojenského vybavení. V poslední době ovšem Rusko nemůže kvůli válce na Ukrajině svým závazkům dostát. Zemi podle děkana Jindal School of International Affairs v Novém Dillí Sreerama Chaulii schází třeba protiraketové systémy S-400.

Rusko navíc vyváží některé položky jen do Číny, i když měla podle webu The Diplomat putovat původně do obou zemí. Týká se to například stíhaček Su-35. Celkový objem vývozu ruských zbraní do Indie odhadují analytici za posledních pět let zhruba na třináct miliard dolarů.

Indie má jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě a jako nejlidnatější země světa předstihla Čínu. I přesto západní analytici míní, že není dostatečně silná ani bohatá, aby mohla být považována za samostatnou velmoc. Země se dlouhodobě snaží o vybudování vlastního domácího zbrojního průmyslu jak pro vlastní potřebu, tak pro vývoz.

Chaulia připomněl, že v minulosti byla závislost Nového Dillí na Moskvě považována za klíčovou, jelikož „pomáhala zmírnit agresi Číny“. Analytik Pant připojil, že i přes indické výtky vůči rusko-čínské spolupráci se bude Indie snažit zachovat přízeň do Moskvy do poslední chvíle.

Balancování mezi Ruskem a Spojenými státy

Problematickým jsou pro vzájemné vztahy Pekingu, Moskvy a Nového Dillí také rozdílné vztahy jednotlivých zemí k Západu. Zatímco Čína s Ruskem otevřeně prezentují společnou politiku jako protizápadní, Indie je naopak partnerem Západu proti Číně.

„Ruský příklon k Pekingu by byl pro Indii jednoznačně špatný, pokud by mezi oběma zeměmi vypukla válka,“ podotknul Felix K. Chang, vedoucí pracovník Foreign Policy Research Institute. Za jedno z hlavních témat indicko-čínských sporů analytici tradičně označují spor o vzájemnou himálajskou hranici.

Vzhledem k tomu, že se Dillí v indo-čínské rivalitě nemůže opírat jen o spojenectví s Ruskem, naskýtá se jí podle západních analytiků možnost prohloubit spolupráci se Spojenými státy. Indický premiér Naréndra Módí se proto v květnu připojil k summitu lídrů čtyř zemí – USA, Austrálie a Japonska. Právě tato skupina vznikla v reakci na rostoucí vliv Číny v indo-pacifickém regionu.

Lídři Japonska, USA, Austrálie a Indie na summitu G7 v Hirošimě
Zdroj: Kenny Holston/Reuters

Skupina si dala za cíl podporu svobodného a otevřeného Indopacifiku a postavení se vůči bezpečnostní výzvě stran Číny. Spojené státy navíc s dodávkami ruské ropy do Indie podle serveru Gisreports online v tichosti souhlasily.

„V současné době vnímá (Amerika) Indii jako partnera, který má být protiváhou Číně,“ popsal Rajan Menon, ředitel programu velké strategie v think tanku Defense Priorities. „Tento překrývající se strategický zájem vysvětluje, proč Washington nereagoval na sblížení Indie s Moskvou tak, jak reagoval na přátelství, které Čína navázala s Ruskem,“ dodal Menon.

Indie se také dlouhodobě snaží o navázání diplomatických kontaktů s dalšími zeměmi, kromě Japonska jedná také s Tchaj-wanem, Izraelem, Tureckem nebo Itálií.

Podle komentátorů je však pro Rusko partnerství s Čínou výhodnější než s Indií. Peking je největším odběratelem ruského exportu, mezi lety 2019 a 2022 jejich vzájemná spolupráce stále rostla. I v případě výrazného poklesu je pro Rusko Čína stále výhodnějším partnerem. Pro příklad – v červenci 2019, kdy byl objem vývozu nejnižší za poslední čtyři roky, dosáhla hodnota vývozu 2,27 miliardy dolarů. Objem vývozu do Indie činil 600 milionů dolarů. Významnou část z vývozu tvoří právě ropa.

Levnou ropou k cenné spolupráci

Peking navíc odebírá větší množství ruských fosilních paliv než Nové Dillí. Indie se stala významným partnerem ruského ropného exportu po napadení Ukrajiny a následných sankcích, kdy evropské země přestaly ruskou ropu nakupovat. Před rokem činil podíl ruské ropy na indických trzích jedno až dvě procenta, zatímco v průběhu roku 2022 se tento údaj dostal na hodnotu 17,7 procenta.

Obdobně však Rusko obchodovalo také s Tureckem a Čínou, oběma zemím nabízelo ropu za výrazně nižší částky na úkor vysokého dovozu.

Rozdílný je také přístup Pekingu a Nového Dillí k ruské propagandě. Čína opakovaně přebírá kremelské narativy o agresi vůči Ukrajině, indická média tak nečiní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 13 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 36 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 12 hhodinami
Načítání...