Trochu jiná korunovace. Nově by měl lid slíbit králi věrnost, zapojí se i víc církví

Arcibiskup z Canterbury vyzval veřejnost, aby při sledování bohoslužby při nadcházející korunovaci Karla III. nebo jejího přímého přenosu nahlas slíbila věrnost králi a jeho potomkům. V minulosti přitom tuto přísahu skládali dědiční šlechtici. Novinkou bude také zapojení představitelů dalších náboženství nebo část bohoslužby v jazycích, které se používají v jednotlivých částech Spojeného království. O detailech korunovace v neděli informovala anglikánská církev a stránky britské královské rodiny.

Karel III. a jeho choť Camilla budou korunováni v sobotu 6. května ve Westminsterském opatstvím v Londýně. Za Česko se akce zúčastní prezident Petr Pavel s manželkou Evou. Karlova matka Alžběta II. zemřela loni 8. září ve věku 96 let, vládla 70 let.

Charles a Camilla během korunovace vystřídají dva slavnostní oděvy, píše DPA. Na cestě do opatství bude mít Karel roucho svého dědečka krále Jiřího VI. z jeho korunovace v roce 1937 a Camilla roucho své tchyně královny Alžběty II. z roku 1953.

Cestou zpět budou mít pláště zhotovené speciálně pro ně dva, na nichž jsou vyšité přírodní motivy, které jsou královskému páru blízké. Zdobí je také národní symboly Anglie (růže), Skotska (bodlák) a Irska (čtyřlístek jetele).

Při korunovaci plné novinek budou hrát významnou roli ženy – členky církví. Vedle anglikánské církve budou svou úlohu mít také další křesťanské církve a židovští, hinduističtí, muslimští, buddhističtí a sikhští duchovní.

Předseda vlády Rishi Sunak, praktikující hinduista, bude číst z biblického Listu Kolosanům. Podle BBC News toto rozhodnutí odráží Karlovu snahu podporovat mezináboženský dialog a oslavovat všechna náboženství, která lidé v Británii praktikují.

Přání, která jednotliví duchovní řeknou králi, nebudou veřejnosti mimo opatství slyšitelná. Korunovace bude v sobotu a vrchní britský rabín, který se jí zúčastní, bude dodržovat šabat. To v praxi znamená mimo jiné zákaz používání elektroniky, včetně mikrofonů, píše BBC News.

Zazní velština, ale i skotská a irská gaelština

Poprvé budou při korunovační bohoslužbě použity i další jazyky spojené s britskými ostrovy – modlitba zazní ve velštině a hymnus Veni Creator ve velštině, skotské gaelštině a irské gaelštině. Agentura DPA poznamenává, že Karel III. se naučil velštinu ještě před svým jmenováním princem z Walesu, což je titul spojený s následníkem trůnu.

„Korunovace je především aktem křesťanské zbožnosti,“ uvedl arcibiskup z Canterbury Justin Welby. „Jsem rád, že bohoslužba bude respektovat a oslavovat tradice a bude promlouvat k velké historii našeho národa, k našim zvykům a k těm, kteří žili před námi. Zároveň bohoslužba obsahuje nové prvky, které odrážejí rozmanitost naší současné společnosti. Modlím se, aby všichni, kdo se této bohoslužby zúčastní, ať už jsou věřící, nebo bez vyznání, nalezli dávnou moudrost a novou naději, která jim přinese inspiraci a radost,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 7 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 23 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...