„Moře ohně kolem nás.“ Výstava ukazuje osudy civilistů z varšavského ghetta

3 minuty
Události ČT: Výstava o civilistech z varšavského ghetta
Zdroj: ČT24

Uplnulo osmdesát let od začátku povstání ve varšavském ghettu, největšího aktu židovského odporu proti nacistické zvůli. Na pietní akci do polské metropole zavítá ve středu izraelský i německý prezident. Osudy obyvatel ghetta připomene nová výstava, kterou zaštítila jedna z posledních přeživších.

Krystyně Budnické bylo jedenáct let, když povstání ve varšavském ghettu vypuklo. Tehdy už věděla, že část rodiny skončila v plynové komoře. Bratry zastřelili nacisti v prvních hodinách bojů, rodiče se utopili při pokusu o útěk v kanalizaci. Z osmi sourozenců přežila jediná. „Na mě padlo, že jsem přežila. Zůstala jsem sama. Proto, abych toho byla svědkem,“ říká jednadevadesátiletá pamětnice.

Ghetto ve Varšavě bylo největším svého druhu, nacisté v něm v roce 1940 uzavřeli na půl milionu Židů. Sto tisíc z nich zemřelo hladem, 350 tisíc vyvezli do vyhlazovacích táborů. Na jaře 1943 zbývalo asi posledních padesát tisíc lidí, kteří se postavili na odpor. S granáty a pistolemi vzdorovali těžké technice.

Paní Krystyna jako dítě přečkala 28 dní těžkých bojů v bunkru. Jako poslední vzpomínku na domov uvádí štiplavý kouř z vypálených budov. V muzeu polských Židů POLIN je teď patronkou výstavy s titulem Moře ohně kolem nás.

Název výstavy odkazuje na svědectví přeživších Židů. Němci podle nich začali postupně vypalovat dům po domu a lidé, kteří už nemohli vydržet žár plamenů, vyskakovali z oken.

Pamětnice: Lidé na Ukrajině zažívají podobné utrpení

Výstava se vůbec poprvé zabývá výhradně osudy civilistů z ghetta. A to právě na přání Krystyny Budnické. Podle ní totiž v Evropě běžní lidé znovu zažívají stejné utrpení jako tehdy ona. „Je to podobné utrpení, podobná zkáza. Celá Ukrajina trpí, protože se jí tam znovu snaží fašisté vnutit svou vůli.“

„Na výstavě ukazujeme fotky ghetta viděného z árijské strany. Chtěli bychom tam dát i fotku mariupolského divadla. Aby návaznost na to, co se teď děje, byla očividná,“ dodává historička a autorka výstavy Barbara Engelkingová.

16. května 1943 nacisté povstání potlačili – tím, že ghetto srovnali se zemí. Zeď, která ho oddělovala od zbytku města, připomínají už jen její obrysy. Stejný osud o rok později potkal i zbytek města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 15 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 43 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 54 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 57 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...