Maďarsko plánuje přesunout svou ambasádu v Izraeli do Jeruzaléma, tvrdí média

Maďarsko se chystá v dubnu jako první členská země Evropské unie přesunout své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, uvedl server The Times of Israel s odkazem na zdroje z izraelského ministerstva zahraničí a sesterský deník Zman Jisrael. Maďarské rozhodnutí je podle médií vstřícným gestem premiéra Viktora Orbána vůči jeho izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi. Maďarská prezidentka Katalin Nováková během návštěvy Prahy uvedla, že rozhodnutí o přesunu ambasády dosud nepadlo.

K dohodě o přesunu ambasády Netanjahu s Orbánem dospěli v uplynulých dnech, přičemž detaily při intenzivních jednáních doladili ministři zahraničí Izraele Eli Kohen a Maďarska Péter Szijjártó, řekli v pátek deníku Zman Jisrael vysoce postavení představitelé ministerstva zahraničí.

Zdroje, které plánovaný přesun potvrdily, přestěhování maďarské ambasády spojují s Orbánovou snahou pomoci Netanjahuovi k diplomatickému úspěchu v době politické nestability. Izraelský premiér nyní čelí ostré kritice kvůli záměru své vlády prosadit kontroverzní soudní reformu, která oslabí pravomoci justice. Protivládní demonstranti nynější směřování izraelské politiky k vývoji v Maďarsku mnohdy přirovnávají.

Netanjahu má s Orbánem, který je u moci od roku 2010, dlouhodobě blízké vztahy. Po Netanjahuově návratu do premiérského křesla po loňských listopadových volbách se jejich pouto ještě více utužilo a oba se navzájem chválí a hovoří o potřebě prohloubit bilaterální vztahy.

Rozhodnutí ještě nepadlo, říká maďarská prezidentka

Maďarská prezidentka Nováková v pátek během návštěvy České republiky na otázku ohledně případného přesunu maďarského velvyslanectví do Jeruzaléma odpověděla: „V Maďarsku zatím nepadlo rozhodnutí o přesunu našeho velvyslanectví v Izraeli.“

Mluvčí maďarské diplomacie Máté Paczolay tvrzení izraelských médií nepotvrdil ani nevyvrátil. Uvedl, že ministerstvo bude ve všech případech poskytovat ohledně velvyslanectví aktuální informace o případných změnách. Zároveň poukázal na otevření maďarského zahraničního obchodního zastoupení v Jeruzalémě. Mluvčí izraelského ministerstva zahraniční zprávu o přesunu ambasády odmítl komentovat.

Dosud mají velvyslanectví v Jeruzalémě pouze čtyři země

Při návštěvě Izraele v roce 2019 Orbán slíbil, že zřídí v Jeruzalémě obchodní zastoupení s „diplomatickým statusem“. Otevřeno bylo o několik měsíců později. „Je to pro nás velmi vzrušující okamžik, protože je to první evropská diplomatická mise otevřená v Jeruzalémě po mnoha desetiletích a tři maďarští diplomaté budou přiděleni do tohoto úřadu pro obchodní účely,“ řekl tehdy Netanjahu.

„A hned vedle amerického velvyslanectví na vás čeká pozemek,“ dodal premiér a připomněl rozhodnutí tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele a přesunout tam v roce 2018 americkou ambasádu.

Velvyslanectví většiny zemí v Izraeli, včetně České republiky, se kvůli nedořešenému izraelsko-palestinskému konfliktu nacházejí v Tel Avivu, nikoli v Jeruzalémě. Maďarská média zatím o údajně chystaném přesunu ambasády informují jen s odkazem na izraelský list.

Izrael, který obsadil východní část Jeruzaléma za války v roce 1967, považuje celý Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město, zatímco většina zemí považuje východní Jeruzalém za okupované území. Spojené státy, Honduras, Guatemala a Kosovo jsou jediné země, které mají v Jeruzalémě velvyslanectví. Ostatní země je mají v Tel Avivu. České velvyslanectví má v Jeruzalémě od roku 2021 úřadovnu. Za přesun české ambasády do Jeruzaléma se dlouhodobě přimlouval prezident Miloš Zeman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva opět udeřila na Ukrajinu. Kyjev hlásí zásah letiště v ruském Engelsu

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Kromě Kyjeva, odkud jsou hlášeny tři oběti. Rusko zasáhlo také regiony na západě země, informují ukrajinská média. Mezi mrtvými a zraněnými jsou záchranáři. Ukrajinská armáda také oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.
06:01Aktualizovánopřed 30 mminutami

USA uvalily sankce na soudkyně ICC kvůli Izraeli

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa uvalila sankce na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC), informovaly tiskové agentury s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Podle Reuters jde o bezprecedentní odvetu za to, že tento válečný tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.
06:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čínu nelze úplně odříznout, shodli se Zahradil s Langšádlovou

Úplně se ekonomicky odříznout od Číny kvůli bezpečnostním rizikům spojeným s technologiemi není možné. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalý europoslanec Jan Zahradil se členkou sněmovního zahraničního výboru Helenou Langšádlovou (TOP 09). Podle ní je třeba brát Peking jako hrozbu. Zahradil by naopak uvítal, kdyby Česko vůči Pekingu zaujalo méně konfrontační postoj. Pořad moderoval Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

Soudkyně zablokovala Trumpův zákaz přijímání cizinců na Harvard

Americká federální soudkyně dočasně zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa, který měl znemožnit vstup do Spojených států zahraničním studentům mířícím na prestižní Harvardovu univerzitu.
před 4 hhodinami

Rozepře mezi Trumpem a Muskem se vyostřuje

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social naznačil, že by mohl zrušit vládní smlouvy a dotace pro firmy svého někdejšího spojence Elona Muska. V reakci na Trumpova slova pak Musk ohlásil, že společnost SpaceX začne vyřazovat z provozu svou vesmírnou loď Dragon. O několik hodin později to však vyvrátil. Rozepře mezi Muskem a Trumpem znepokojují investory. To se podepsalo i na tom, že výrazně oslabovaly akcie výrobce elektromobilů Tesla – nakonec se propadly o 14,3 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Netanjahu přiznal, že podporuje skupinu konkurující Hamásu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Merz setkání s Trumpem zhodnotil pozitivně

Německý kancléř Friedrich Merz je se schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem „extrémně spokojen“, prohlásil podle agentury Reuters. Podle kancléře setkání položilo dobrý základ pro další rozhovory na nadcházejících summitech G7 a NATO.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

NATO schválilo nové závazky, Rutte navrhl zvýšit obranné výdaje na pět procent HDP

Ministři obrany NATO schválili nové alianční závazky, kterými mají přispět k obraně Aliance, oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte. K dosažení těchto cílů bude podle něj potřeba více financí. Rutte v této souvislosti navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...