Americký prezident Joe Biden a čínský vůdce Si Ťin-pching se shodli na tom, že jaderná válka by nikdy neměla nastat a že ji ani nelze vyhrát. Zdůraznili také svůj odpor vůči použití nebo hrozbě použití jaderných zbraní na Ukrajině. Biden podle Bílého domu také čínskému prezidentovi řekl, že USA budou nadále s Pekingem energicky soupeřit, soupeření ale nesmí sklouznout ke konfliktu. Politici se sešli v předvečer summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Šlo o jejich první osobní schůzku od nástupu amerického prezidenta do funkce.
Podle tiskových agentur si Biden a Si na úvod setkání podali ruce a vzájemně se ujistili o vůli urovnat vzájemné vztahy. Čínský vůdce řekl, že s Bidenem sice byl ve spojení prostřednictvím videokonferencí, ale nic podle něj nemůže nahradit osobní setkání. Těší se prý na spolupráci s Bidenem, aby se americko-čínské vztahy opět vrátily na správnou cestu.
„Myslím, že si rozumíme,“ prohlásil Biden na tiskové konferenci po schůzce. „Jsem zcela přesvědčen, že nesmí nastat nová studená válka,“ dodal šéf Bílého domu. Potvrdil, že neusiluje o konflikt s Čínou. Podle něj jde spíš o zodpovědné soupeření. Každá země přitom podle něj musí dodržovat mezinárodní pravidla.
Biden také potvrdil dřívější informaci Bílého domu, že Čínu navštíví americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Hovořili jsme o mechanismech toho, že se budou scházet klíčoví lidé našich vlád a řešit případné problémy,“ dodal.
Biden vytkl Si Ťin-pchingovi agresivní kroky vůči Tchaj-wanu
Během zhruba tříhodinového setkání Biden čínskému prezidentovi vytkl „nátlakové a stále agresivnější kroky“ vůči Tchaj-wanu a znepokojení vyjádřil také nad dodržováním lidských práv v západočínské provincii Sin-ťiang, v Tibetu a Hongkongu.
Na tiskové konferenci později Biden prohlásil, že se podle něj Čína nepokouší bezprostředně vpadnout na Tchaj-wan. Ujistil, že se nemění americká politika jedné Číny a dal najevo, že si nepřeje novou studenou válku s Čínou. „Politika jedné Číny se nezměnila. Jsme proti jednostranné změně statusu quo na jakékoli straně a jsme odhodláni udržovat mír a stabilitu v Tchajwanské úžině,“ řekl Biden.
Siho nedávné kroky přitom naznačují, že se připravuje na válku. V tichosti obměnil vojenské velení – dosadil loajální generály s bojovou zkušeností a specializací na Tchaj-wan. Představitelé americké administrativy varují, že invaze se blíží. Jako mezník uvádějí rok 2027, ale nevylučují ani rychlejší vývoj.
Si podle čínských státních médií Bideovi zdůraznil, že řešení tchajwanské otázky je záležitostí Číňanů a vnitřní čínskou záležitostí a vyjádřil naději, že se USA budou držet politiky jedné Číny. Podtrhl také, že otázka Tchaj-wanu je v samém jádru čínských zájmů a nepřekročitelnou „první červenou linií“ v čínsko-amerických bilaterálních vztazích.
Jaderné zbraně jsou tabu, shodli se prezidenti
Biden a Si se shodli na tom, že „jaderná válka by nikdy neměla být bojována“ a že v ní nelze zvítězit. Zdůraznili také svůj „odpor vůči nasazení nebo hrozbě nasazením jaderných zbraní na Ukrajině“. Poukázali tak na ruské hrozby v době, kdy se zadrhla ruská invaze na Ukrajinu, započatá před téměř devíti měsíci.
Podle Bílého domu Biden během rozhovoru rovněž vyjádřil obavy z provokativního chování Severní Koreje. Biden vyjádřil přesvědčení, že Čína neusiluje o stupňování napětí ze strany KLDR.
Oba prezidenti se rovněž dohodli na tom, že zmocní klíčové vysoce postavené funkcionáře k jednání o potenciální spolupráci v oblastech jako klimatická změna a udržení globální finanční, zdravotní a potravinové bezpečnosti.
Schůzka se konala v době, kdy se obě supervelmoci snaží vypořádat se vzájemnými neshodami a zároveň soupeří o vliv ve světě poznamenaném hospodářským a bezpečnostním napětím.
Žádná konkrétní dohoda se tak ze schůzky nečekala. „Rozpory ve vztazích mezí Čínou a Spojenými státy jsou tak rozsáhlé – sahají od obchodní války až k vyhrocené situaci kolem Tchaj-wanu – že by bylo skutečně naivní, nerealistické očekávat, že by toto setkání mohlo přinést nějaký průlom. Smyslem jednání je zabránit tomu, aby vyhrocené vztahy mohly vést k nějakému konfliktu,“ podotkla zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Rusko na summitu zastupuje Lavrov, absolvoval prohlídku v nemocnici
Dvoudenní schůzka zemí G20 začíná oficiálně v úterý a politici budou jednat především o dopadech ruského vpádu na Ukrajinu, tedy o energetické krizi či problémech s dodávkami potravin a hnojiv, ale také o důsledcích pandemie covidu-19 pro globální ekonomiku.
Indonésie na summit G20 pozvala ruského vůdce Vladimira Putina a odmítla toto pozvání stáhnout, přestože k tomu po začátku ruské invaze na Ukrajinu vyzývala řada západních zemí. Moskva na poslední chvíli oznámila, že místo Putina bude zemi na summitu zastupovat Lavrov, který byl po svém příjezdu na Bali převezen do nemocnice.
Agentura AP uvedla, že Lavrov byl hospitalizován kvůli problémům se srdcem. Guvernér indonéského ostrova Bali I Wayan Koster oznámil, že šéf ruské diplomacie byl po příletu na Bali převezen do nemocnice Sanglah na kontrolu. Návštěva byla velmi krátká a Lavrov nemocnici opustil v dobrém zdraví, dodal guvernér.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová na Telegramu později zveřejnila video Lavrova z hotelu, na kterém ministr tvrdí, že informace o jeho hospitalizaci je „jen hra, která není v politice nová“. Zacharovová celou věc ohledně hospitalizace označila za falešné zprávy.
