Už několik let se oficiální ruské komunikační kanály ve spojitosti s úsilím své armády vyhýbají slovním spojením, která by situaci na bojišti mohla popisovat v neprospěch ruských tažení. Propagandistický newspeak, sloužící hlavně k bagatelizaci vojenských neúspěchů, podle analytiků ovládl ruská média od začátku války na Ukrajině v plné míře. A stále častěji se také stává terčem vtipů ukrajinské strany i ruské opozice.
Brzy ráno 24. února 2022 překračují první ruské tanky ukrajinské území a v televizním projevu k národu zaznívají z úst vůdce Vladimira Putina slova o zahájení „speciální vojenské operace“.
Známý eufemismus pro invazi a vyhlášení válečného konfliktu se stejně jako jeho slova o údajné „denacifikaci“ a „demilitarzaci“ Ukrajiny ihned poté na Západě s údivem šíří jako příklad překrucování reality. Slova „válka“ nebo „invaze“, která by kroky Putinovy armády pojmenovala, z jeho úst dosud nezazněla.
Mediální pokrývání okupace je jedním z důležitých aspektů dobývání cizího území a kremelské teze už, jako mnohokrát předtím, přijala ruská státní média plně za své. Jak upozorňuje ukrajinská agentura Ukrinform, formulování některých zpráv z fronty v ruském pojetí začíná připomínat formu newspeaku, umělého jazyka z románu George Orwella 1984, který byl schválně stručný a okleštěný od výrazů, jež by vůbec umožnily kritiku vládnoucího režimu.
Není to nic nového. Jedna ze základních pouček lingvistiky, Sapir-Whorfova hypotéza, ostatně hovoří o tom, že pojetí reálného světa okolo nás všech je vystavěno na jazykových zvyklostech jednotlivých společností a komunit. Označení a existence slov v nich pak jednoznačně předurčují interpretaci reality.
Zjednodušeně řečeno, v momentě, kdy pro něco neexistuje označení v jazyce, kterým mluvíme, neexistuje to ani pro nás. Toho se snaží využít i ruská státní média. Slova jako válka jsou pro ně tabu i víc než osm měsíců po zahájení invaze. A myslí na to i zákon.
Patnáct let vězení za „falešné“ zprávy
Rusko po začátku války přijalo zákon, který prakticky zakazuje zveřejnění jiných než oficiálních informací o vpádu na Ukrajinu a působení ruských ozbrojených sil. Lidé podle novely nesmí šířit „dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, diskreditovat ozbrojené síly a vyzývat k protiruským sankcím“. Pokud někdo interpretuje skutečnosti jinak, než nařizuje linie Kremlu, hrozí mu až patnáct let vězení.
Oficiálně jsou tak v legislativě jiné než kremelské názory označeny jako falešné. Jako důsledek v zemi končí řada nezávislých médií, například list Novaja Gazeta, který vede držitel Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov.
Nová označení pro jinak běžné věci se kvůli tomu v tamních médiích množí. Překladatelka Michelle A. Bardy z nezávislých novin Moscow Times upozorňuje například na armádou opakovanou mantru o ruské sebeobraně (cамозащита России), čímž myslí napadnutí sousedního státu. Stejně tak ironizuje v Kremlu opakované souvětí „Vše jde podle plánu“ (всё идёт по плану), které nezávislá média zesměšňují.
Výrazný pojem si ruština do speciálního slovníku o informování postupu vojsk na frontě zapsala už v roce 2008 během konfliktu v Gruzii, kdy se ujalo sousloví „prosazování k míru“ (принуждение к миру), o němž během anexe některých území mluvil tehdejší prezident Dmitrij Medveděv.
Pod rouškou ideologického jazyka
Strategie používání okleštěných výrazů spoléhá i na to, že ustálené výrazy budou následně přejímat zahraniční média i komunikační kanály opozice a nepřímo tím pro čtenáře a diváky budou ohýbat vnímání reality, což je běžný jev téměř ve všech moderních válečných konfliktech.
Jazyk se totiž ve válce stává ideologickou zbraní. Protesty proti válce jsou v médiích „nepokoji“ a všichni účastníci jsou automaticky extremisté. Ilegální anexi Krymu oficiální média dodnes označují jako „znovusjednocení“, okupaci suverénního ukrajinského území jako „osvobozování“ a stahování se vojsk popisují podle Bardyové generálové na oficiálních telegramových kanálech jako „akt dobré vůle.“
Ukrajinská agentura Ukrinform vybrala mezi několik pamětihodných překroucených výrazů také „dramatickou redukci vojenské aktivity“, kterou média používala při stahování vojsk po neúspěchu o dobytí Kyjeva. V případě potopení křižníku Moskva pak hovořila o tom, že „loď ztratila stabilitu a potopila se během nepříznivých podmínek na moři“. Tvrdé boje na Donbasu a pomalý postup vojsk podle monitoringu agentury ruská média nazývají jako „cílené zpomalování útoku“.
Bavlna v rozpuku
Další kapitolou v úrovni newspeaku, kterou si ale za své vzala i ukrajinská strana, je informování kremelských médií o explozích muničních skladů. Místo o výbuchu hovoří o tom, že v oblasti v určitou denní dobu „zahřmělo“ nebo „zadunělo“, často také informují o „velké ráně“, jak zmiňuje Ukrinform.
Právě slovní hříčka s podobností mezi slovy „rána“ (хлопóк) a „bavlna“ (хлопок), které mají v ruštině pouze jiný přízvuk na různých slabikách, si vysloužily za podobné zprávy z Ruska na sociálních sítích Ukrajinců posměšky, díky nimž se začala šířit řada memů o kvetoucí bavlně na ruském území.
Důležitou část ustálených spojení ruského armádního newspeaku tak dokážou částečně obcházet kryptické memy. Vážné pronášení poznámek, které naznačující absurditu ve veřejném prostoru, v tomto smyslu připomínají principy humoru známého třeba z normalizace v Československu.
