Švédskou vládu povede Kristersson. Jako první premiér spolupracuje s pravicovými nacionalisty

Novým švédským premiérem bude šéf konzervativní Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson. V hlasování o tom rozhodl parlament. Kristerssonova strana byla součástí opozičního pravicového bloku, který vyhrál zářijové parlamentní volby. Vládnout bude s podporou protiimigrační strany Švédští demokraté, kteří tak budou mít poprvé přímý vliv na vládní politiku.

Kristerssona jako premiéra v 349členném parlamentu Riksdagu podpořilo 176 poslanců, proti bylo 173 zákonodárců, informoval švédský list Aftonbladet. Kristerssonovi přitom stačilo, aby se proti němu nevyjádřila většina poslanců. „Parlament schválil návrh, aby se Ulf Kristersson stal premiérem,“ oznámil předseda Riksdagu Andreas Norlén.

Kristersson v pátek uvedl, že se mu podařilo dojednat menšinovou vládu s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály, podporovanou ještě protiimigrační stranou Švédští demokraté. Kristersson ve funkci vystřídá dosavadní sociálnědemokratickou premiérku Magdalenu Anderssonovou. 

Švédští demokraté skončili ve volbách na druhém místě, když je podpořilo 20,5 procenta voličů – úspěšnější byla jen sociální demokracie z levicového bloku se 30,3 procenta. Ostatní pravicové strany ale odmítají se Švédskými demokraty ve vládě spolupracovat, a tak šanci ke zformování nového kabinetu dostal šéf Umírněných Kristersson.

Mezi zakládajícími členy Švédských demokratů byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, postupem času ale strana zmírnila rétoriku, přestala odmítat vstup Švédska do NATO a vzdala se plánů na odchod země z Evropské unie. Nesmlouvavý postoj k imigraci si ale zachovala.

Vláda chce nižší daně či přísnější pravidla pro imigraci

Umírnění, křesťanští demokraté a Liberálové plánují v souladu s dohodou se Švédskými demokraty snížit daně, zpřísnit imigrační pravidla a dát policii více pravomocí v reakci na rostoucí množství přestřelek, které podle Švédských demokratů souvisejí s dlouholetou otevřenou přistěhovaleckou politikou země.

Podle agentury Reuters bude udělení azylu pro úspěšné žadatele pouze dočasné a pro imigranty bude složitější získat sociální dávky. Zpřísnit by se také měly tresty za zločiny související s činností gangů.

Kristerssonovu vládu čeká nelehké období, kdy se bude podobně jako další evropské země potýkat se zvyšováním životních nákladů a dalšími ekonomickými problémy v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Žádost o vstup do NATO, kterou Švédsko podalo po ruském vpádu na Ukrajinu, by mohlo zablokovat Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje záruky, že Stockholm nebude podporovat kurdské skupiny, které Ankara pokládá za teroristické. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko předložilo USA seznam požadavků pro ukončení své války na Ukrajině

Rusko předložilo Spojeným státům seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení svého tažení na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s touto záležitostí. Zatím však podle ní není jasné, co přesně Moskva požaduje či zda je ochotna zahájit mírová jednání s Kyjevem ještě před souhlasem s jejími podmínkami.
05:30Aktualizovánopřed 27 mminutami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Jeden člověk byl zraněn. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
před 32 mminutami

Reportéři EBU zmapovali ruské hybridní útoky v Evropě

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.
před 4 hhodinami

Ukrajinci odmítající bojovat pomáhají hloubit zákopy

Po třech letech rusko-ukrajinské války chybí armádě napadené země vojáci. Ukrajinské velení řeší problémy s dezertéry, ale i s vojáky, kteří sice zůstávají, odmítají však plnit bojové úkoly. Štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou natáčel ve Vovčansku v Charkovské oblasti, kde v lesích „odmítači“ hloubí zákopy.
před 4 hhodinami

Americká delegace je na cestě do Ruska, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve středu informoval, že delegace z USA je na cestě do Ruska. „Dostali jsme pozitivní zprávy týkající se příměří na Ukrajině,“ doplnil s tím, že „zbraně dneška jsou neskutečně silné, tvrdě pracujeme na ukončení toho celého.“ Kreml už dříve vzkázal, že chce znát detaily návrhu na třicetidenní příměří v rusko-ukrajinské válce, na kterém se dohodly Kyjev a Washington při jednání v Džiddě, než se k němu vyjádří.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Georgesca dál podporuje část rumunské veřejnosti

Šance favorita mnohých Rumunů skončily, ústavní soud definitivně zakázal kandidaturu Calinu Georgescovi v prezidentských volbách. Stovky občanů rozhodnutí justice odmítly, několik hodin po oznámení verdiktu část příznivců zůstala před sídlem soudu. Protest proběhl klidněji než nedělní násilné střety. Důvodem byla i silná policejní přítomnost a bezpečnostní opatření. Georgescu ve zrušených volbách mohl získat hlasy, o které budou usilovat noví nacionalističtí kandidáti.
před 12 hhodinami

Ukrajinci se v ruské Kurské oblasti místy stahují, připustil šéf armády

Ukrajinské jednotky se v ruské Kurské oblasti místy stahují na výhodnější pozice, připustil velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Na předměstí města Sudža podle něj pokračují boje. Šéf ruské armády Valerij Gerasimov zase tvrdí, že jeho jednotky v rámci protiofenzivy v Kurské oblasti na několika místech vstoupily do ukrajinské Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...