Alžběta II. byla pracovitá královna, nechyběl jí ani smysl pro humor, vzpomíná Forejt

Alžběta II. byla nenápadnou panovníci, která svou práci vykonávala poctivě. Dokázala si politiky okolo sebe získat svou osobností, šarmem, ale i vtipem, zavzpomínal v Devadesátce ČT24 odborník na protokol a expert na královské rodiny Jindřich Forejt.  Přiznal, je pro něj nezvyk mluvit o britské panovnici v minulém čase, zároveň vyzdvihl, že odešla i královna Kanady, Austrálie, Nového Zélandu; jejích poddaných je tedy mnohem více než jen na Britských ostrovech.

„Když bylo oznámeno úmrtí královny v britských televizích, tak se to dělo podle klasického scénáře. Po oznámení Buckinghamského paláce obrazovka ztmavla, pak se na ní objevila britská státní vlajka a zazněla pomalá verze britské státní hymny ‚God save the Queen‘ a já jsem si v té chvíli uvědomil, že to není ‚Bože, chraň královnu‘, už je to ‚Bože, chraň krále‘, a že se vrátila verze britské hymny, která platila do 6. února 1952. Pro mnohé to bude velký nezvyk,“ řekl Forejt.

Překvapilo ho, že z prince Charlese bude Karel III. „Ve své podstatě si dokážu vysvětlit, proč si své jméno ponechal. Vzhledem i k jeho věku by bylo zvláštní zvykat si na nové jméno. Princ Charles má celkem čtyři jména. Celým jménem je Karel Filip Artur Jiří, ale mohl si zvolit kterékoliv jiné jméno,“ podotkl Forejt.

Komplikovaní Stuartovci

Expert na monarchii dále vzpomenul, že se před několika lety spekulovalo o tom, že se Charles přejmenuje na Jiřího VII. vzhledem k jeho dědečkovi, kterého sice zažil jako malý chlapec, ale často o něm se svou babičkou Alžbětou hovořil. Karlové to totiž měli v anglických dějinách komplikované.

„Karel I. a Karel II. pocházeli z dynastie Stuartovců a oba se do anglických dějin zapsali ne úplně dobrým písmem. Karel I. byl u rozpoutání občanské války a boje s parlamentem, který prohrál. Nakonec byl zajat, odsouzen a popraven. Byl to jediný britský panovník, který skončil na popravišti, také vlastně tím Anglie zahájila dobu republiky, jedinou ve svých dějinách,“ popsal Forejt.

Jeho syn Karel II. se po několika letech vrátil z exilu, obnovil ale absolutistickou monarchii. „Ani on nebyl Angličany vnímán jako pozitivní postava. Karel III. tímto jménem navazuje na neslavné staré předky, a tím pádem má možná šanci to jméno rehabilitovat. Tím si vysvětluju, že si jméno ponechal,“ dodal někdejší hradní protokolář.  

Éra Alžběty II.

Odborník na královské rodiny taky vzpomenul začátky mladičké pětadvacetileté Alžběty, když nastupovala v roce 1952 na trůn. Britové podle něj v poválečné době doufali v nový začátek, možná i proto si také ona ponechala své jméno. „Byla to připomínka vlády Alžběty I. – doby rozkvětu, doby, kdy Británie vzkvétala v mocenských pozicích mezi evropskými státy na vrchol. To všechno mohlo být příslibem, že nová alžbětinská doba může být stejná,“ soudí Forejt.

Podle něj nakonec doba za vlády Alžběty II. předčila očekávání. Zároveň ale upozornil na to, že Alžběta nevstoupí do dějin jako panovník, který získal pro svoji zemi nová území, spíše naopak. Mnoho britských kolonií se za její vlády odpoutalo, ale všechny podle něj panovnici respektovaly. 

 „Alžběta II. nebyla panovníkem agresivním, svoji práci konala s přesvědčením a mnohdy i nenápadně, ale zodpovědně. Poctivá práce její vládu charakterizovala. Úzkostlivě dbala na neutrální postavení suveréna, na to, že panovník je nadstranický. V britském systému má panovník tři základní práva – právo být konzultován, právo povzbuzovat a právo varovat. Alžběta II. se mimo tyto tři výsostná privilegia nikdy nedostala, i proto sklízela respekt i úctu,“ popsal Forejt.

Churchilla si podmanila svým šarmem

Když se v padesátých letech stala britskou královnou, byl premiérem Winston Churchill. Nebyl zvyklý jednat ve funkci s mladou dívkou, která je nezkušená a není ani absolventkou žádné prestižní univerzity. Podle Forejta si uvědomoval, že Alžběta II. jakožto symbol naděje má v sobě velký potenciál, a také zpozoroval, že se chce učit. 

„Podmanila si ho svým šarmem a říká se, že všichni premiéři svoji královnu tak trochu milovali. Churchill bezesporu patřil k nim, bylo to vzájemné. Když královna odcházela ze své funkce, dala mu nejvyšší řády a uznání a byla i na jeho pohřbu,“ uvedl Forejt s tím, že Churchill, kterému královna říkala „drahý Winston“, byl důležitým průvodcem od začátku jejího panování.

Forejt také zavzpomínal na královnin smysl pro humor. Alžběta podle něj byla skvělým vypravěčem vtipů. „Byla skvělá imitátorka, dokázala dělat grimasy, hlasy a měla vypravěčský talent,“ řekl.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 11 mminutami

Střelec z Brownovy univerzity byl nalezen mrtvý, tvrdí policie

Podezřelý ze střelby na Brownově univerzitě z 13. prosince, po kterém pátraly americké úřady, byl nalezen mrtvý. Podle policejního šéfa města Providence je jím 48letý bývalý student Brownovy univerzity a portugalský občan. Podle vyšetřovatelů jednal sám. Úřady jeho tělo nalezly v pronajatém skladu v New Hampshire, měl střelné zranění, které si zřejmě sám způsobil, informovala agentura AP.
před 41 mminutami

Pospíšil apeluje na pomoc Ukrajině. Ševčík odmítá peníze na zbraně

„Je nutné pomoci Ukrajině, aby (ruský vládce Vladimir) Putin nepostupoval dále do vnitrozemí a neblížil se tím i hranici Evropské unie a NATO,“ varoval poslanec a 1. místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Miroslava Ševčíka (za SPD) Ukrajina potřebuje peníze „mimo jiné na své korupční skandály“. Připomněl i nutnost co nejrychlejšího konce války. O summitu lídrů EU i možném využití ruských aktiv hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.
před 43 mminutami

Zástupci TikToku podepsali ujednání o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Američtí demokraté zveřejnili další snímky z Epsteinovy kauzy

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů zveřejnili další fotografie ke kauze odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na snímcích jsou mimo jiné český pas jisté ženy, jejíž údaje jsou začerněné, nebo slovenský diplomat a současný poradce premiéra Roberta Fica (Smer) Miroslav Lajčák. Zesnulý finančník Epstein udržoval úzké vazby mimo jiné na současného prezidenta USA Donalda Trumpa, někdejší hlavu státu Billa Clintona či britského prince Andrewa.
02:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump tvrdí, že ukončil osm válek. Někde se bojuje dál, jinde střety ani nezačaly

Americký prezident Donald Trump při různých příležitostech tvrdí, že dokázal ukončit někdy šest, jindy osm válečných konfliktů. V některých případech boje skutečně skončily, jinde jsou příměří křehká, místy se konflikty opět rozhořely, případně i přes podpisy dohod ani neskončily.
před 2 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 10 hhodinami
Načítání...