Alžběta II. byla pracovitá královna, nechyběl jí ani smysl pro humor, vzpomíná Forejt

Alžběta II. byla nenápadnou panovníci, která svou práci vykonávala poctivě. Dokázala si politiky okolo sebe získat svou osobností, šarmem, ale i vtipem, zavzpomínal v Devadesátce ČT24 odborník na protokol a expert na královské rodiny Jindřich Forejt.  Přiznal, je pro něj nezvyk mluvit o britské panovnici v minulém čase, zároveň vyzdvihl, že odešla i královna Kanady, Austrálie, Nového Zélandu; jejích poddaných je tedy mnohem více než jen na Britských ostrovech.

„Když bylo oznámeno úmrtí královny v britských televizích, tak se to dělo podle klasického scénáře. Po oznámení Buckinghamského paláce obrazovka ztmavla, pak se na ní objevila britská státní vlajka a zazněla pomalá verze britské státní hymny ‚God save the Queen‘ a já jsem si v té chvíli uvědomil, že to není ‚Bože, chraň královnu‘, už je to ‚Bože, chraň krále‘, a že se vrátila verze britské hymny, která platila do 6. února 1952. Pro mnohé to bude velký nezvyk,“ řekl Forejt.

Překvapilo ho, že z prince Charlese bude Karel III. „Ve své podstatě si dokážu vysvětlit, proč si své jméno ponechal. Vzhledem i k jeho věku by bylo zvláštní zvykat si na nové jméno. Princ Charles má celkem čtyři jména. Celým jménem je Karel Filip Artur Jiří, ale mohl si zvolit kterékoliv jiné jméno,“ podotkl Forejt.

Komplikovaní Stuartovci

Expert na monarchii dále vzpomenul, že se před několika lety spekulovalo o tom, že se Charles přejmenuje na Jiřího VII. vzhledem k jeho dědečkovi, kterého sice zažil jako malý chlapec, ale často o něm se svou babičkou Alžbětou hovořil. Karlové to totiž měli v anglických dějinách komplikované.

„Karel I. a Karel II. pocházeli z dynastie Stuartovců a oba se do anglických dějin zapsali ne úplně dobrým písmem. Karel I. byl u rozpoutání občanské války a boje s parlamentem, který prohrál. Nakonec byl zajat, odsouzen a popraven. Byl to jediný britský panovník, který skončil na popravišti, také vlastně tím Anglie zahájila dobu republiky, jedinou ve svých dějinách,“ popsal Forejt.

Jeho syn Karel II. se po několika letech vrátil z exilu, obnovil ale absolutistickou monarchii. „Ani on nebyl Angličany vnímán jako pozitivní postava. Karel III. tímto jménem navazuje na neslavné staré předky, a tím pádem má možná šanci to jméno rehabilitovat. Tím si vysvětluju, že si jméno ponechal,“ dodal někdejší hradní protokolář.  

Éra Alžběty II.

Odborník na královské rodiny taky vzpomenul začátky mladičké pětadvacetileté Alžběty, když nastupovala v roce 1952 na trůn. Britové podle něj v poválečné době doufali v nový začátek, možná i proto si také ona ponechala své jméno. „Byla to připomínka vlády Alžběty I. – doby rozkvětu, doby, kdy Británie vzkvétala v mocenských pozicích mezi evropskými státy na vrchol. To všechno mohlo být příslibem, že nová alžbětinská doba může být stejná,“ soudí Forejt.

Podle něj nakonec doba za vlády Alžběty II. předčila očekávání. Zároveň ale upozornil na to, že Alžběta nevstoupí do dějin jako panovník, který získal pro svoji zemi nová území, spíše naopak. Mnoho britských kolonií se za její vlády odpoutalo, ale všechny podle něj panovnici respektovaly. 

 „Alžběta II. nebyla panovníkem agresivním, svoji práci konala s přesvědčením a mnohdy i nenápadně, ale zodpovědně. Poctivá práce její vládu charakterizovala. Úzkostlivě dbala na neutrální postavení suveréna, na to, že panovník je nadstranický. V britském systému má panovník tři základní práva – právo být konzultován, právo povzbuzovat a právo varovat. Alžběta II. se mimo tyto tři výsostná privilegia nikdy nedostala, i proto sklízela respekt i úctu,“ popsal Forejt.

Churchilla si podmanila svým šarmem

Když se v padesátých letech stala britskou královnou, byl premiérem Winston Churchill. Nebyl zvyklý jednat ve funkci s mladou dívkou, která je nezkušená a není ani absolventkou žádné prestižní univerzity. Podle Forejta si uvědomoval, že Alžběta II. jakožto symbol naděje má v sobě velký potenciál, a také zpozoroval, že se chce učit. 

„Podmanila si ho svým šarmem a říká se, že všichni premiéři svoji královnu tak trochu milovali. Churchill bezesporu patřil k nim, bylo to vzájemné. Když královna odcházela ze své funkce, dala mu nejvyšší řády a uznání a byla i na jeho pohřbu,“ uvedl Forejt s tím, že Churchill, kterému královna říkala „drahý Winston“, byl důležitým průvodcem od začátku jejího panování.

Forejt také zavzpomínal na královnin smysl pro humor. Alžběta podle něj byla skvělým vypravěčem vtipů. „Byla skvělá imitátorka, dokázala dělat grimasy, hlasy a měla vypravěčský talent,“ řekl.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...