Čtyřdenní cesta amerického prezidenta Joea Bidena na Blízký východ z minulého týdne měla posílit vliv Spojených států v tomto regionu, pro Bidena ale skončila bez jediného diplomatického úspěchu, což podle některých analytiků není překvapení. Tématy Bidenovy návštěvy v Izraeli a Saúdské Arábii byly zejména energetická a potravinová krize a role Izraele v regionu. A i když se americký prezident snažil apelovat i na dodržování lidských práv, dosáhl jen malých, pokud vůbec nějakých úspěchů, míní server The Times of Israel. Deník The Washington Post označil cestu za kontroverzní a Bidenovo setkání se saúdskoarabským korunním princem za „ostudné“.
„Návštěva se vyplatila hostitelům, Izraeli i Saúdské Arábii, každý dostal, co chtěl: Izrael bianco šek k pokračování systému apartheidu a korunní princ oficiální ukončení statusu vyvrhele,“ řekla deníku The Washington Post Randa Slimová, analytička z washingtonského Institutu pro blízkovýchodní studia. „Co touto cestou získaly USA, není jasné,“ dodala.
Rovněž podle Husseina Ibishe, amerického analytika z washingtonského institutu, který se zabývá otázkami Perského zálivu, byla Bidenova cesta úspěchem zejména pro korunního prince Muhammada bin Salmána. „Návštěva měla napravit osobní a politické vztahy mezi americkou vládou a Saúdy, což se, zdá se, povedlo,“ řekl Ibish.
„Muhammadovi, který měl na summitu lídrů (Perského zálivu) často široký úsměv na tváři, Bidenova cesta přinesla to, co si zoufale přál: opětovné přivítání na světové politické scéně,“ napsal The Washington Post. „Naopak v Bidenově případě může trvat týdny či měsíce, než se ukáže, zda obnovené vztahy se Saúdskou Arábií přinesou požadované výsledky,“ dodal americký deník, pro nějž psal před lety i saúdskoarabský novinář Džamál Chášakdží.
Ten kritizoval i Muhammada bin Salmána a v roce 2018 byl zavražděn na konzulátu své země v Istanbulu. Podle americké tajné služby ho nechal odstranit korunní princ, podobný názor zastává i Biden, který to podle Reuters zopakoval v pátek v Rijádu na tiskové konferenci po setkání s princem. Tvrdil přitom, že svůj názor řekl i přímo korunnímu princi.
Nadšení v Izraeli
Americká administrativa před Bidenovou cestou hovořila mimo jiné o „bezprecedentní příležitosti změnit dynamiku Blízkého východu“. Superlativy nešetřil ani izraelských premiér Jair Lapid, který návštěvu označil za historickou. Izraelský prezident Jicchak Herzog šel podle serveru The Times of Israel v rétorice ještě dále a Bidena přirovnal v biblickému Josefovi. Prohlásil, že Biden je na mírové cestě z Izraele do Saúdské Arábie, ze Svaté země do Hidžázu (region, v němž jsou i svatá města islámu Mekka a Medína a také Džidda, kde se Biden účastnil summitu států Perského zálivu).
Biden s Lapidem podepsali Jeruzalémskou deklaraci, kterou izraelský premiér vyvěsil na zeď během nedělního zasedání kabinetu a izraelští činitelé ji označili za „historický“ dokument. Podle serveru The Times of Israel ale neobsahuje nic zásadního ani nového. Biden a Lapid se v ní zavázali mimo jiné, že společně zabrání Íránu ve vývoji jaderné zbraně, budou pokračovat v diskusi o izraelsko-palestinských vztazích, budou bojovat proti antisemitismu a budou se snažit rozšířit takzvané Abrahámovské dohody (navazování vztahů mezi Izraelem a arabskými zeměmi).
Právě zlepšování vztahů Izraele s arabskými zeměmi měl podpořit Biden i návštěvou Rijádu, moc se mu to ale nepovedlo. V pátek to sice vypadalo na malý úspěch poté, co Saúdská Arábie oznámila otevření vzdušného prostoru všem civilním dopravcům, včetně izraelských. Ty dosud smějí létat nad Saúdskou Arábií jen z Izraele do Spojených arabských emirátů a Bahrajnu, díky dohodám těchto dvou zemí z roku 2020 o normalizaci vztahů s Izraelem.
Složité vztahy
Biden v pátek večer označil otevření vzdušného prostoru za „velký krok“ a vyjádřil naději, že povede k normalizaci vztahů Izraele a Saúdské Arábie. I premiér Lapid to označil „za první krok k normalizaci vztahů s Rijádem.“ Studenou sprchou ale o víkendu bylo prohlášení saúdskoarabského ministra zahraničí, který řekl, že to nemá nic společného s diplomatickými vztahy s Izraelem.
Rovněž saúdskoarabský státní ministr pro zahraniční záležitosti Ádil Džubajr o víkendu zdůraznil, že na postoji Rijádu k Izraeli se nic nemění a že podmínkou k normalizování vztahů je dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Tutéž podmínku zdůraznili v závěrečném prohlášení i účastníci summitu v Džiddě, za což jim v neděli poděkoval předseda palestinské autonomie Mahmúd Abbás.
Také Biden už v Izraeli prohlásil, že izraelsko-palestinský konflikt ukončí vytvoření samostatné Palestiny, podle serveru The Times of Israel se ale vyhnul zmínce o východním Jeruzalému, který Palestinci požadují jako hlavní město svého budoucího státu.
O ropě
Jedním z cílů Bidenovy cesty bylo také přesvědčit ropné velmoci ke zvýšení těžby ropy, což by mohlo snížit její cenu na světových trzích, a tedy i v USA. „Byť říkal, že jeho cesta nebude o ropě, tak nakonec i on sám řekl, že učinil vše pro to, aby Saúdská Arábie v příštích týdnech zvýšila produkci ropy,“ poznamenal k Bidenově cestě redaktor Aktuálně.cz Daniel Anýž.
Podle něj se americký prezident vmanévroval do složité situace, protože ve své kampani před dvěma lety hovořil o rijádském režimu jako o vyvrhelích a slíbil, že neodloží americké hodnoty, aby mohl nakupovat ropu či prodávat zbraně. „To se mu vše vrátilo v tom, že korunní princ chtěl, aby ho Joe Biden osobně uznal, aby uznal jeho vůdčí roli v Saúdské Arábii,“ konstatoval Anýž.
