Biden řekl saúdskoarabskému princi, že je podle něj osobně zodpovědný za vraždu Chášakdžího

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden řekl princi Saúdské Arábie, že jej považuje za osobně zodpovědného za vraždu novináře a kritika režimu Džamála Chášakdžího. Princ Muhammad bin Salmán to před Bidenem popřel. Biden jednal v Rijádu také o navýšení těžby ropy, o válce v Jemenu či vztazích s dalšími zeměmi v regionu, napsala agentura Reuters. Na kontroverzní návštěvu země zamířil Biden z Izraele, kde po jednání s palestinským předákem Mahmúdem Abbásem slíbil sto milionů dolarů pro izraelské nemocnice, kde se léčí Palestinci.

Se saúdskoarabskými představiteli jednal Biden v královském paláci zhruba tři hodiny. Muhammad bin Salmán posle něj řekl, že není osobně zodpovědný za Chášakdžího smrt. „Řekl jsem, že si myslím, že je,“ uvedl šéf Bílého domu. Dodal, že Rijád může očekávat americkou odezvu v případě dalších útoků na kritiky a disidenty. Již dříve americké rozvědky vydaly zprávu, podle které korunní princ vraždu novináře pravděpodobně odsouhlasil.

Po vraždě opozičního novináře v roce 2018 označil Joe Biden saúdského korunního prince za vyvrhele. Když letos prezident oznámil, že se s Muhammadem bin Salmánem sejde, snesla se na něj tvrdá kritika. „Donutíme Bidenovu administrativu zodpovídat se ze zrady slibů, které dal Američanům. Sliboval ukončit podporu brutálního režimu v Saúdské Arábii,“ řekla Sarah Leah Whitsonová, členka Chášakdžího organizace ,Demokracii pro arabský svět‘.

Biden kontroverzní cestu rok oddaloval

Rijád ale pro Washington představuje natolik důležitého obchodního, strategického a vojenského partnera, jehož význam ještě vzrostl po ruské invazi na Ukrajinu, že ho americký prezident podle komentátorů už dál nemohl ignorovat. Administrativa dopředu upozorňovala, že hlava státu cestu rok oddalovala a na všech jednáních zmíní lidská práva. Před setkáním ale nebylo jasné, zda Biden bude o vraždě novináře z roku 2018 se saúdskoarabskými představiteli jednat.

Za setkání s Muhammadem bin Salmánem kritizovala prezidenta Bidena Chášakdžího snoubenka Hatice Cengizová, která požaduje vyšetření vraždy svého partnera. Podle ní na Bidenových rukou ulpí krev dalších obětí saúdskoarabského režimu.

Washington by si přál saúdské navýšení těžby ropy

Biden s představiteli Saúdské Arábie jednal také o válce v Jemenu, kde si přeje prodloužení a prohloubení příměří. Saúdské království v občanské válce, která způsobila jednu z nejzávažnějších současných humanitárních krizí na světě, silnou vojenskou intervencí podporuje vládu, která bojuje proti povstalcům podporovaným Íránem.

S Rijádem dojednal rovněž dohodu o strategických ostrovech v Rudém moři. „Mezinárodní mírové síly, a to včetně amerických jednotek, opustí ostrov Tiran,“ řekl Biden. Stát se tak má do konce roku. Ostrov leží u egyptských, saúdskoarabských a izraelských břehů. Odchod mezinárodních sil lze považovat za výsledek zlepšení vztahů mezi těmito třemi zeměmi. Washington také přivítal rozhodnuti Rijádu otevřít svůj letecký prostor všem dopravcům, včetně těch z Izraele, kteří ho dříve až na výjimky nemohly využívat.

Washington by si také přál, aby v příštích měsících Saúdská Arábie navýšila těžbu ropy. Slibuje si od toho zklidnění cen pohonných hmot. Bílý dům uvedl, že v příštích týdnech očekává kroky, které povedou k výrazné stabilizaci cen na trhu.

Pozice Saúdské Arábie

Saúdské království má dvojí tvář. Na jedné straně je klíčovým blízkovýchodním spojencem Západu, který měl dlouho dveře do Oválné pracovny otevřené, na straně druhé autoritářský konzervativní režim. Pro Bílý dům tak nebylo vždy snadné vztahy obhájit před americkou veřejností.

S tím, jak se ve druhé polovině minulého století Saúdská Arábie stávala významným globálním producentem ropy, rostl i její vliv a také zájem Ameriky o tuto monarchii. Západ a saúdská monarchie měly společné zájmy v dobách studené války i později. Během války v Zálivu proti Saddámu Husajnovi poskytli Saúdové koaličním vojskům operační zázemí i finance. 

V poslední době Saúdové posilují regionální spolupráci proti Íránu, včetně sbližování s Izraelem, ovšem zatím bez oficiální mírové smlouvy. „Jde o velice smělý krok. A Saúdové zatím nebyli ochotni takovýto krok učinit,“ uvedl analytik IDC Izrael Ehud Evental. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pokud by byl někdo tak pošetilý a útočil na NATO, reakce bude devastující, řekl Rutte

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.
09:20Aktualizovánopřed 8 mminutami

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 1 hhodinou

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 2 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
před 3 hhodinami

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 3 hhodinami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 4 hhodinami

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 7 hhodinami
Načítání...