Biden řekl saúdskoarabskému princi, že je podle něj osobně zodpovědný za vraždu Chášakdžího

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden řekl princi Saúdské Arábie, že jej považuje za osobně zodpovědného za vraždu novináře a kritika režimu Džamála Chášakdžího. Princ Muhammad bin Salmán to před Bidenem popřel. Biden jednal v Rijádu také o navýšení těžby ropy, o válce v Jemenu či vztazích s dalšími zeměmi v regionu, napsala agentura Reuters. Na kontroverzní návštěvu země zamířil Biden z Izraele, kde po jednání s palestinským předákem Mahmúdem Abbásem slíbil sto milionů dolarů pro izraelské nemocnice, kde se léčí Palestinci.

Se saúdskoarabskými představiteli jednal Biden v královském paláci zhruba tři hodiny. Muhammad bin Salmán posle něj řekl, že není osobně zodpovědný za Chášakdžího smrt. „Řekl jsem, že si myslím, že je,“ uvedl šéf Bílého domu. Dodal, že Rijád může očekávat americkou odezvu v případě dalších útoků na kritiky a disidenty. Již dříve americké rozvědky vydaly zprávu, podle které korunní princ vraždu novináře pravděpodobně odsouhlasil.

Po vraždě opozičního novináře v roce 2018 označil Joe Biden saúdského korunního prince za vyvrhele. Když letos prezident oznámil, že se s Muhammadem bin Salmánem sejde, snesla se na něj tvrdá kritika. „Donutíme Bidenovu administrativu zodpovídat se ze zrady slibů, které dal Američanům. Sliboval ukončit podporu brutálního režimu v Saúdské Arábii,“ řekla Sarah Leah Whitsonová, členka Chášakdžího organizace ,Demokracii pro arabský svět‘.

Biden kontroverzní cestu rok oddaloval

Rijád ale pro Washington představuje natolik důležitého obchodního, strategického a vojenského partnera, jehož význam ještě vzrostl po ruské invazi na Ukrajinu, že ho americký prezident podle komentátorů už dál nemohl ignorovat. Administrativa dopředu upozorňovala, že hlava státu cestu rok oddalovala a na všech jednáních zmíní lidská práva. Před setkáním ale nebylo jasné, zda Biden bude o vraždě novináře z roku 2018 se saúdskoarabskými představiteli jednat.

Za setkání s Muhammadem bin Salmánem kritizovala prezidenta Bidena Chášakdžího snoubenka Hatice Cengizová, která požaduje vyšetření vraždy svého partnera. Podle ní na Bidenových rukou ulpí krev dalších obětí saúdskoarabského režimu.

Washington by si přál saúdské navýšení těžby ropy

Biden s představiteli Saúdské Arábie jednal také o válce v Jemenu, kde si přeje prodloužení a prohloubení příměří. Saúdské království v občanské válce, která způsobila jednu z nejzávažnějších současných humanitárních krizí na světě, silnou vojenskou intervencí podporuje vládu, která bojuje proti povstalcům podporovaným Íránem.

S Rijádem dojednal rovněž dohodu o strategických ostrovech v Rudém moři. „Mezinárodní mírové síly, a to včetně amerických jednotek, opustí ostrov Tiran,“ řekl Biden. Stát se tak má do konce roku. Ostrov leží u egyptských, saúdskoarabských a izraelských břehů. Odchod mezinárodních sil lze považovat za výsledek zlepšení vztahů mezi těmito třemi zeměmi. Washington také přivítal rozhodnuti Rijádu otevřít svůj letecký prostor všem dopravcům, včetně těch z Izraele, kteří ho dříve až na výjimky nemohly využívat.

Washington by si také přál, aby v příštích měsících Saúdská Arábie navýšila těžbu ropy. Slibuje si od toho zklidnění cen pohonných hmot. Bílý dům uvedl, že v příštích týdnech očekává kroky, které povedou k výrazné stabilizaci cen na trhu.

Pozice Saúdské Arábie

Saúdské království má dvojí tvář. Na jedné straně je klíčovým blízkovýchodním spojencem Západu, který měl dlouho dveře do Oválné pracovny otevřené, na straně druhé autoritářský konzervativní režim. Pro Bílý dům tak nebylo vždy snadné vztahy obhájit před americkou veřejností.

S tím, jak se ve druhé polovině minulého století Saúdská Arábie stávala významným globálním producentem ropy, rostl i její vliv a také zájem Ameriky o tuto monarchii. Západ a saúdská monarchie měly společné zájmy v dobách studené války i později. Během války v Zálivu proti Saddámu Husajnovi poskytli Saúdové koaličním vojskům operační zázemí i finance. 

V poslední době Saúdové posilují regionální spolupráci proti Íránu, včetně sbližování s Izraelem, ovšem zatím bez oficiální mírové smlouvy. „Jde o velice smělý krok. A Saúdové zatím nebyli ochotni takovýto krok učinit,“ uvedl analytik IDC Izrael Ehud Evental. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled