Ministři zemí G20 vymýšlejí, jak odvrátit potravinovou krizi. Pozvání na jednání dostalo i Rusko

3 minuty
Události: Jednání G20 na Bali se účastní i Rusko
Zdroj: ČT24

Odvrácení potravinové krize v důsledku války na Ukrajině je hlavním tématem zasedání ministrů zahraničí skupiny G20, které začalo na indonéském Bali. Navzdory nesouhlasu některých zemí dostalo pozvání na setkání i Rusko.

Ministři zahraničí významných světových ekonomik se přitom scházejí se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem poprvé od začátku invaze. Jednání se účastní jak západní státy, které uvalily na Moskvu sankce, tak Putinovy opory –⁠ Čína, Indie, Jihoafrická republika či Indonésie. Řeší se naléhavá témata, například energetická a potravinová bezpečnost.

Státy přesvědčují Moskvu, aby souhlasila s návrhem OSN na vytvoření černomořských koridorů pro vývoz ukrajinského obilí. „Pokud chcete příklad národa, který znevažuje a oslabuje multilateralismus, prokazuje neochotu, neúctu k potřebě potravinové bezpečnosti, k potřebám světa zotavujícího se z pandemie, je to Rusko,“ nebere si servítky australská ministryně zahraničí Penny Wongová.

Indonéský prezident se nabídl jako zprostředkovatel mezi Moskvou a Kyjevem

Indonésie, která G20 letos předsedá, odmítla Rusko z jednání vyloučit. Západ se nakonec zřekl bojkotu, aby nepřenechal prostor Moskvě a Pekingu k šíření dezinformací. „Indonéská strana nás pozvala jak na zasedání ministrů zahraničí na Bali, tak na summit G20 v listopadu. Pokud byly nějaké pokusy zabránit ruské účasti, indonéské vedení na ně nereagovalo,“ pochvaluje si Sergej Lavrov.

Ve snaze odvrátit fiasko rozehrál indonéský prezident Joko Widodo vysokou diplomacii. Byl v Kyjevě i v Kremlu. Nabízí se jako zprostředkovatel jednání mezi ukrajinským a ruským prezidentem. „I když je to těžké, je důležité dosáhnout mírového řešení. Nabízím, že prezidentu Putinovi předám poselství prezidenta Zelenského,“ uvedl.

Na listopadový summit G20 dostal pozvánku i Volodymyr Zelenskyj. Vladimir Putin se zúčastní možná jen virtuálně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
01:42Aktualizovánopřed 2 mminutami

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že získ největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 11 mminutami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 35 mminutami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, napsal. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy. Dříve během úterý Babiš sdělil, že česká vláda nebude na iniciativu dávat peníze, ale umožní její pokračování, když ji budou financovat jiné státy.
20:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Nebezpečné místo“. Newyorské vězení bude na další měsíce Madurovým domovem

Nicólas Maduro se nyní nachází v brooklynském vězení. V cele – minimálně zpočátku na samotce – stráví 23 hodin denně. Budovu věznice a poměry v ní označili za naprosto nehumánní a nehygienické známí zločinci, kteří jí v posledních letech prošli. Byl to například hudebník Sean Diddy Combs nebo Ghislaine Maxwellová, spolupachatelka zločinů kuplíře a pedofila Jeffreyho Epsteina.
před 1 hhodinou

V Trumpově představě „řízení“ Venezuely zůstává opozice stranou

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.
před 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo 35 lidí, uvedla lidskoprávní organizace

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.
05:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Turecký opozičník Demirtas byl potrestán dalšími sedmnácti měsíci vězení

Kurdský opoziční politik Selahattin Demirtas, který je od roku 2016 v tureckém vězení, byl odsouzen k dalším sedmnácti měsícům za urážku prezidenta. S odvoláním na právníka vězněného muže to napsala agentura AFP. Dvaapadesátiletý Demirtas, který je ve věznici v Edirne na severozápadě Turecka, byl nově odsouzen k jednomu roku, pěti měsícům a patnácti dnům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle advokáta několik obvinění z urážky, týkajících se projevů starých nejméně deset let, bylo sloučeno do jedné obžaloby. Soud podle něj odmítl poskytnout dostatečnou lhůtu na přípravu obhajoby a spěchal s vynesením rozsudku.
před 7 hhodinami
Načítání...