Rána za ranou se valí na evropský cestovní ruch. Pohostinství chybí lidé, potíže mají i letiště

Nahrávám video

Mnohé evropské restaurace, bary a hotely se potýkají s nedostatkem pracovníků. Kvůli covidové pandemii přišli o místo a nyní v cestovním ruchu chybí. Například ve Španělsku postrádá pohostinství 200 tisíc lidí. V sousedním Portugalsku patnáct tisíc.

Léto a plný rozběh turistické sezony tradičně znamená pro restaurace a hotely plné provozovny a vidinu velkých tržeb. Po pandemických letech na to ale mnohé nejsou připraveny. 

Například majitelka podniku Angosta Tavern v Madridu Mariveni Rodriguezová se domnívá, že ve Španělsku se to neděje jen v pohostinství. „Myslím, že ve Španělsku jde o strukturální krizi ekonomiky a práce.“

Prodloužit otevírací dobu? Chybí personál

Na nedostatek turistů si přitom podniky letos rozhodně stěžovat nemohou. Naopak očekávají velmi silnou prázdninovou sezonu. To, co chybí především, je však obsluhující personál.

„Rádi bychom otevírací dobu restaurace prodloužili, ale máme omezené množství zdrojů. Například nemáme otevřeno během týdne, protože nemáme pracovníky,“ svěřuje se majitel baru Tabanco de Jerez v Madridu Carlos Saco.

Důvody personální krize jsou zřejmě. Během pandemie covidu-19 musely podniky fungovat v omezeném provozu, což vedlo k propouštění zaměstnanců. A ti se teď vracet nechtějí, a to často ani do samotného oboru. „Hodně pracujete a dostáváte málo peněz. To je ten hlavní problém,“ konstatuje číšník v madridské Angosta Tavern Felix Tellez.

Ani některé hotely nebudou moci jet naplno

Problém se však netýká jen restaurací, ale i hotelů. Některé zřejmě nebudou moci nabídnout hostům maximum svých ubytovacích kapacit.

„Je to dramatická situace pro průmysl, který v posledních dvou letech neměl žádné příjmy,“ zmínil provozní ředitel portugalské skupiny PHC Hotels Miguel Andrade.

Neklid na letištích

Nedostatek zaměstnanců řeší prakticky celé odvětví cestovního ruchu. Letiště se navíc potýkají s nespokojeností současných pracovníků a stávkami. A musejí kvůli tomu rušit nebo odkládat lety. 

Cestující se na letištích setkávají nejen s frontami, ale také chaosem. Nemají zde dostatek informací a někdy se ani nemohou dostat ke svým zavazadlům. To zažilo například letiště ve Frankfurtu či Lisabonu. Minulý týden zase stávkovali zaměstnanci letiště Charlese de Gaulla v Paříži, přičem je možné,  že tak učiní i o nadcházejícím víkendu.

A v pondělí přišla varovná zpráva také ze Švédska. Ztroskotala totiž mzdová jednání mezi skandinávskou leteckou společností SAS a jejími piloty. Ti tak vstupují do stávky, která mezi jiným přispěje k chaosu v cestování po celé Evropě. Je to první stávka ve velkých aerolinkách v době, kdy se toto odvětví snaží využít plného oživení cestovního ruchu po pandemii nemoci covid-19, uvedla k tomu agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 36 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 4 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...