Na letištích je horko. Personál stávkuje, cestující neodletí a odbavování vázne

3 minuty
Události: Potíže evropských letišť
Zdroj: ČT24

Letecká doprava v Evropě letos vystavuje cestující mnoha horkým chvilkám. Zaměstnanci některých aerolinií a letišť stávkují a budou v tom pokračovat i přes léto, leckde pak chybí dostatek personálu po předchozích covidových propouštěních. A tak se ruší tisíce spojů nebo třeba kolabuje výdej zavazadel.

Nejnovější nepříznivá zpráva přišla z Francie. Aerolinky budou muset v sobotu kvůli stávce na pařížském letišti Charlese de Gaulla zrušit až dvacet procent letů, uvedl úřad pro civilní letectví. Pokračuje totiž stávka letištních pracovníků za vyšší mzdy. A vyloučeno není ani její nedělní pokračování. 

Na tomto letišti už přitom v pátek zažili situaci, kdy odboráři z pozemního personálu protestovali před letištěm, zatímco zástupy cestujích uvázly uvnitř.

Podle francouzského úřadu pro civilní letectví bylo v pátek kvůli stávce zrušeno 17 procent letů plánovaných z pařížských letišť Charlese de Gaullea a Orly v době od 07:00 do 14:00 hodin. Pařížský letištní úřad zároveň varoval před možnými průtahy na vstupech do terminálů i při odbavování a bezpečnostních i celních kontrolách. 

Odborový svaz CGT pak vyzval k další stávce na 9. a 10. července, kdy ve Francii začínají letní školní prázdniny.

Vysoká inflace nutí zaměstnance k protestům

Pracovník pařížského letiště a zástupce odborů CGT Loris Foreman zdůvodňuje stávky nutností reagovat na vysokou inflaci. Ve Francii přitom v červnu dosáhla 6,5 procenta, což je zdejší rekord, ale v rámci Evropské unie je jedna z nejnižších. Například v Česku činila v květnu meziroční inflace 16 procent a všeobecně se očekává její další růst.  

Foreman pracuje na letišti osm let. Dříve s penězi podle svých slov pohodlně vyšel. Nyní shání potraviny ve výprodejích. Odložil opravu střechy a koncem měsíce nemá na plnou nádrž. „Víme, že si bereme cestující jako rukojmí, ale musíme udělat něco, aby nás slyšeli. To jde jedině stávkou,“ zdůrazňuje. 

Zaměstnanci během covidu přistoupili na nižší mzdy, aby si práci zachovali. Navzdory tomu mnoho z nich o místo přišlo. Nyní letiště běží už na 95 procent předcovidové kapacity a není, kdo by jejich práci zastal.

„Jsme v situaci, kdy nejsme schopní se o cestující postarat, kdy si kolegové ani nemohou dát nutnou pauzu, což je šílené,“ uvedl tajemník letištních odborů FO Fabrice Criquet. 

Do francouzského sporu se vkládá vláda. Série stávek ale má pokračovat. „Dohodli jsme se s různými sektory letecké dopravy na zrušení deseti procent letů, aby zbývajících devadesát procent mohlo odletět,“ řekla mluvčí francouzské vlády Olivie Gregoirová. 

Na německých letištích spoléhají na pomoc Turků

Rušení letů už dřív podobně jako Paříž zasáhlo letiště v Londýně (kde navíc nedávno zkolaboval i výdej zavazadel), Amsterodamu, Římě nebo Frankfurtu. Nervydrásající chvíle zažili cestující minulý týden i na více letištích v Německu. 

Spolková vláda chce nedostatek zaměstnanců, který vede k chaosu při odbavování, krátkodobě vyřešit pracovníky ze zahraničí, především těmi z Turecka. Dlouhodobou nápravu pak vidí ve zvýšení atraktivity sektoru pozemních pracovníků.

Když to nedávno novinářům oznamovali ministři dopravy, práce a sociálních věcí a vnitra Volker Wissing, Hubertus Heil a Nancy Faeserová neskrývali rozladění z toho, že si společnosti z letecké branže včas nezajistily dostatek personálu, ačkoli za pandemie dlouhodobě spoléhaly na finanční podporu státu. 

Vypadl systém pro odbavování. Nespokojeny jsou i některé posádky letadel

A aby toho nebylo dost, řada letišť po celém světě, například v Londýně, Budapešti či v Sydney, v pátek hlásila výpadek systému pro odbavení cestujících. Například na pražském letišti trval částečný výpadek asi tři a půl hodiny.

Stávkový kalendář se nyní kříží s nejrušnějšími měsíci roku. Spokojené nejsou ani posádky nízkonákladových leteckých společností. Ty z firem Ryanair a Easy Jet stávkují v Belgii, Itálii a Portugalsku a také ve Španělsku. Zde jsou zatím zasažena dvě procenta letů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...