Na letištích je horko. Personál stávkuje, cestující neodletí a odbavování vázne

Nahrávám video

Letecká doprava v Evropě letos vystavuje cestující mnoha horkým chvilkám. Zaměstnanci některých aerolinií a letišť stávkují a budou v tom pokračovat i přes léto, leckde pak chybí dostatek personálu po předchozích covidových propouštěních. A tak se ruší tisíce spojů nebo třeba kolabuje výdej zavazadel.

Nejnovější nepříznivá zpráva přišla z Francie. Aerolinky budou muset v sobotu kvůli stávce na pařížském letišti Charlese de Gaulla zrušit až dvacet procent letů, uvedl úřad pro civilní letectví. Pokračuje totiž stávka letištních pracovníků za vyšší mzdy. A vyloučeno není ani její nedělní pokračování. 

Na tomto letišti už přitom v pátek zažili situaci, kdy odboráři z pozemního personálu protestovali před letištěm, zatímco zástupy cestujích uvázly uvnitř.

Podle francouzského úřadu pro civilní letectví bylo v pátek kvůli stávce zrušeno 17 procent letů plánovaných z pařížských letišť Charlese de Gaullea a Orly v době od 07:00 do 14:00 hodin. Pařížský letištní úřad zároveň varoval před možnými průtahy na vstupech do terminálů i při odbavování a bezpečnostních i celních kontrolách. 

Odborový svaz CGT pak vyzval k další stávce na 9. a 10. července, kdy ve Francii začínají letní školní prázdniny.

Vysoká inflace nutí zaměstnance k protestům

Pracovník pařížského letiště a zástupce odborů CGT Loris Foreman zdůvodňuje stávky nutností reagovat na vysokou inflaci. Ve Francii přitom v červnu dosáhla 6,5 procenta, což je zdejší rekord, ale v rámci Evropské unie je jedna z nejnižších. Například v Česku činila v květnu meziroční inflace 16 procent a všeobecně se očekává její další růst.  

Foreman pracuje na letišti osm let. Dříve s penězi podle svých slov pohodlně vyšel. Nyní shání potraviny ve výprodejích. Odložil opravu střechy a koncem měsíce nemá na plnou nádrž. „Víme, že si bereme cestující jako rukojmí, ale musíme udělat něco, aby nás slyšeli. To jde jedině stávkou,“ zdůrazňuje. 

Zaměstnanci během covidu přistoupili na nižší mzdy, aby si práci zachovali. Navzdory tomu mnoho z nich o místo přišlo. Nyní letiště běží už na 95 procent předcovidové kapacity a není, kdo by jejich práci zastal.

„Jsme v situaci, kdy nejsme schopní se o cestující postarat, kdy si kolegové ani nemohou dát nutnou pauzu, což je šílené,“ uvedl tajemník letištních odborů FO Fabrice Criquet. 

Do francouzského sporu se vkládá vláda. Série stávek ale má pokračovat. „Dohodli jsme se s různými sektory letecké dopravy na zrušení deseti procent letů, aby zbývajících devadesát procent mohlo odletět,“ řekla mluvčí francouzské vlády Olivie Gregoirová. 

Na německých letištích spoléhají na pomoc Turků

Rušení letů už dřív podobně jako Paříž zasáhlo letiště v Londýně (kde navíc nedávno zkolaboval i výdej zavazadel), Amsterodamu, Římě nebo Frankfurtu. Nervydrásající chvíle zažili cestující minulý týden i na více letištích v Německu. 

Spolková vláda chce nedostatek zaměstnanců, který vede k chaosu při odbavování, krátkodobě vyřešit pracovníky ze zahraničí, především těmi z Turecka. Dlouhodobou nápravu pak vidí ve zvýšení atraktivity sektoru pozemních pracovníků.

Když to nedávno novinářům oznamovali ministři dopravy, práce a sociálních věcí a vnitra Volker Wissing, Hubertus Heil a Nancy Faeserová neskrývali rozladění z toho, že si společnosti z letecké branže včas nezajistily dostatek personálu, ačkoli za pandemie dlouhodobě spoléhaly na finanční podporu státu. 

Vypadl systém pro odbavování. Nespokojeny jsou i některé posádky letadel

A aby toho nebylo dost, řada letišť po celém světě, například v Londýně, Budapešti či v Sydney, v pátek hlásila výpadek systému pro odbavení cestujících. Například na pražském letišti trval částečný výpadek asi tři a půl hodiny.

Stávkový kalendář se nyní kříží s nejrušnějšími měsíci roku. Spokojené nejsou ani posádky nízkonákladových leteckých společností. Ty z firem Ryanair a Easy Jet stávkují v Belgii, Itálii a Portugalsku a také ve Španělsku. Zde jsou zatím zasažena dvě procenta letů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 35 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 6 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 8 hhodinami
Načítání...