V Kyjevské oblasti byl objeven další hromadný hrob. Podle agentury Unian to řekl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s představiteli polských médií. Sdělil, že v něm bylo devět set civilistů, jeho mluvčí pak uvedl na pravou míru, že šlo o celkový počet lidí nalezených v různých masových hrobech v Kyjevské oblasti. Zelenskyj také prohlásil, že ruské síly pálily těla zabitých v mobilních krematoriích, což ztíží vyšetřování zločinů, a že nikdo neví, kolik lidí na Ukrajině dohromady zemřelo.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Zametají stopy… ale nehledě na to, že (zabité) spalovali, tak se v Kyjevské oblasti našel další hrob s devíti sty těly. Kolik lidí dohromady zemřelo, nikdo neví,“ citovala Zelenského agentura Unian. Stanice BBC později upozornila, že Zelenského mluvčí výrok korigoval. Uvedených devět set těl se týkalo všech hromadných hrobů nalezených v Kyjevské oblasti. Podle mluvčího prezident neudělal ve svém proslovu jasnou pauzu mezi tvrzením, že byly nalezeny nové hroby, a tvrzením o počtu devět set těl, což vedlo k nedorozumění.
Podle agentury Unian úřady nalezly dva nové hroby v obci Borodjanka s těly devíti civilistů.
Prezident také podle portálu Ukrajinska pravda řekl, že podle odhadů ukrajinských úřadů Rusové nezákonně deportovali půl milionu Ukrajinců do Ruska.
Zelenskyj podtrhl, že je potřeba tyto zločiny potrestat. „Lidé budou zatýkáni, přijdou rozsudky. Je to otázka času,“ prohlásil. Podotkl také, že tuto práci může ztížit řada faktorů, například pomalá práce mezinárodních institucí, nedostatek důkazů, které nyní pomáhají shromažďovat také forenzní experti z několika evropských zemí, nebo absence těl.
Gerasimov na Ukrajině
Ukrajinská média spekulují, že na Donbas přijel náčelník ruského generálního štábu generál Valerij Gerasimov, aby převzal velení. Portál Defence Express, který spolupracuje s odborníky z ukrajinské armády, přišel se zprávou, že Gerasimov by se mohl nacházet na stanovišti poblíž měst Izjum, kde okupanti soustředí velké množství techniky k průlomu ukrajinských pozic. Informaci poté převzala i jiná média, nelze ji ale ověřit z jiných zdrojů.
Invazi nyní řídí náčelník Jižního vojenského okruhu generál Alexandr Dvornikov, který má zkušenosti z bojů v Sýrii. Příjezd Gerasimova na polní velitelská stanoviště podle Defence Express naznačuje, že jmenování Dvornikova nezlepšilo situaci s koordinací a řízením jednotek.
Britský ministr obrany Ben Wallace v pátek na Twitteru napsal, že Rusko se v současnosti soustředí hlavně na bitvu o Donbas na východě Ukrajiny, jejímž cílem je ovládnout Luhanskou a Doněckou oblast. Boje jsou podle něj obzvláště těžké v okolí měst Lysyčansk a Severodoněck, kde se invazní síly snaží probít směrem na Slavjansk a Izjum.
Vzhledem k silnému ukrajinskému odporu jsou ruské územní zisky omezené a invazní jednotky jich dosáhly za cenu značných ztrát, tvrdí Britové ve své poslední zprávě k situaci na bojišti.
Tvrdé boje a vysoké ztráty
Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč řekl serveru BBC News, že na východě pokračují těžké boje a připustil vážné ztráty. Řekl však, že ruské ztráty jsou „kolosální“. Zmínil také, že Ukrajina ztratila kontrolu nad některými menšími městy a vesnicemi, ale celkově ukrajinští vojáci pokračuji v úspěšné obranné operaci. Server napsal, že jeho tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit.
Na Ukrajině zahynulo v boji nejméně 1899 ruských vojáků, uvedl ruskojazyčný server BBC, kterému se podařilo z veřejně dostupných zdrojů najít jména těchto mrtvých. Další informace o zemřelých podle serveru potvrzují dříve zjištěné trendy; 19 procent obětí patřilo k důstojnictvu nebo velitelům a většina mrtvých pocházela z chudších regionů Ruska.
Podobné závěry vlastní analýzy zveřejnil ve čtvrtek ruský nezávislý server Mediazona, který v oficiálních komunikačních kanálech a dalších zdrojích napočítal na 1744 obětí ruské invaze z řad ruské armády.
Ruské invazní síly ostřelují oblast podél celé linie doteku ve směru na Doněck a Tavrijsk. Chtějí totiž zabránit přeskupení bránících se vojsk, tvrdí ukrajinský generální štáb. Na severovýchodě země okupanti udržují pozice okolo Charkova, ale zatím nepodnikli žádnou ofenzivu, protože se soustředí na identifikaci ukrajinských pozic, informuje štáb.
Ruská armáda v okupovaných územích rabuje, oznámil Kyjev. Z města Kamjanka-Dniprovska v Záporožské oblasti podle generálního štábu vojáci ukradli šedesát tun obilí a nákladní vozy. Tyto informace ale nelze nezávisle ověřit.
Spojené království oznámilo, že na Ukrajinu vyšle experty na válečné zločiny, aby pomohli s vyšetřováním krutostí, které spáchali příslušníci invazních jednotek. „Rusko na Ukrajinu vneslo barbarství a spáchalo odporná zvěrstva, a to i vůči ženám. Britští experti pomohou odkrýt pravdu a dovedou Putinův režim k zodpovědnosti,“ komentovala britská ministryně zahraničí Liz Trussová.
Do bojů je už nasazen slovenský systém S-300, píše Ukrajinska pravda
Na jih Ukrajiny dorazil systém protivzdušné obrany S-300, který Kyjevu na začátku dubna darovalo Slovensko, napsal v pátek s odvoláním na ukrajinské vzdušné síly list Ukrajinska pravda. Systém je podle něj už nasazen v bojových misích.
„Systém protivzdušné obrany S-300 od partnerských zemí výrazně posílil protivzdušnou obranu na jihu země,“ uvedlo velení vzdušných sil, podle kterého obranný systém „efektivně plní svou práci proti velké části zařízení ruských okupantů“.
Darování S-300 Kyjevu na začátku dubna potvrdil slovenský premiér Eduard Heger. Moskva následně ohlásila zničení systému, což Bratislava s odvoláním na ukrajinské představitele důrazně odmítla. Systémy S-300 ze sovětské éry používají střely k zneškodnění vojenských letounů a střel. Složeny jsou z vícero vozidel, včetně radarů a odpalovacích zařízení.
Útok na Kyjev
Na konci března Moskva oznámila, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu na severu země. Ruští vojáci se poté začali z obou oblastí stahovat a pozornost ruské armády se namísto toho zaměřila na východ.
Situace v Kyjevě se proto do značné míry uklidnila. Čtvrteční ostřelování je tak podle agentury AFP první od poloviny tohoto měsíce. Vedení hlavního města již dříve varovalo, že na návrat uprchlých civilistů je ještě brzy, poněvadž hrozba raketových úderů ještě zcela nezmizela.
„Nepřítel večer zaútočil na Kyjev. Dva zásahy v Ševčenkivské čtvrti,“ napsal starosta Vitalij Klyčko na sociální síti Telegram. Upřesnil, že raketa poškodila několik nižších pater obytného domu a že čtyři lidé byli převezeni do nemocnice. Záchranáři pod troskami nalezli také tělo jedné oběti. Rádio Svoboda později oznámilo, že při útoku zahynula novinářka a producentka z jejich redakce.
„Vypovídá to hodně o pravém ruském postoji k mezinárodním institucím a o snahách ruského vedení ponížit OSN,“ okomentoval na Telegramu ukrajinský prezident útoky, jejichž svědkem byl také generální tajemník Spojených národů Guterres. Podle Zelenského na město mířilo pět raket, část z nich sestřelila protivzdušná obrana.
Rusové v pátek potvrdili, že metropoli ostřelovali oni. „Vysoce přesné letecké zbraně ruského letectva s dlouhým doletem zničily výrobní budovy raketového a kosmického podniku Artem ve městě Kyjev,“ citovala agentura Interfax vyjádření mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova.
Zpravodaj deníku The Guardian potvrdil útok na závod Artem, který byl podle něj v té době prázdný, neboť byl vyklizen ještě před zahájením ruské invaze. Nálet však zasáhl také obytný dům, popsal zpravodaj. Za více než dva měsíce ruské invaze bylo zabito přes sto obyvatel Kyjeva a dalších 435 utrpělo zranění, doplnil starosta Klyčko.
Podpořme Ukrajinu v boji za svobodu, vyzval Biden
Biden také ve čtvrtek požádal Kongres o vyčlenění třiatřiceti miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun) na pomoc Ukrajině. Asi dvacet miliard dolarů (468 miliard korun) má směřovat do vojenské pomoci, kolem osmi miliard dolarů (187 miliard korun) na podporu ukrajinské ekonomiky a další zhruba tři miliardy dolarů (70 miliard korun) na humanitární a potravinové programy.
Spojené státy se podle prezidenta svou pomocí nesnaží útočit na Rusko, ale podpořit Kyjev. Biden odmítl, že by válka na Ukrajině přerůstala ve větší zástupný konflikt mezi Moskvou na jedné straně a Washingtonem a NATO na straně druhé, který by mohl přivést svět blíže k jaderné válce.
Prezident chce po Kongresu rovněž schválení nových pravomocí, které by umožnily vládě zabavit majetek ruských oligarchů, dát ho Ukrajině a více postihovat obcházení protiruských sankcí. Ministerstvo spravedlnosti by například mohlo vůči osobám podezřelým z obcházení postihů používat federální zákon o vydírání a korupci (RICO) dříve využívaný v boji s organizovaným zločinem.
Evakuace z Azovstalu
Ukrajinci doufají, že se jim podaří evakuovat civilisty z obklíčené ocelárny Azovstal na jihu přístavního města Mariupol, kde se také soustředí poslední obránci města. Prezident Zelenskyj avizoval záchrannou operaci na pátek. O záchraně lidí z továrny, na kterou útočí ruské jednotky, jednal ve čtvrtek se Zelenským generální tajemník Guterres. Že by se do evakuace mohla zapojit OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže, připustil v úterý také ruský prezident Vladimir Putin.
Invazní armáda v minulých dnech ukrajinské vojáky v ocelárnách opakovaně vyzývala, aby složili zbraně, čímž podmiňovala evakuaci civilistů. Ukrajinská strana ale ruská ultimáta zatím odmítala, a Moskva tak ze selhání snah o přesun civilistů viní Kyjev. Ukrajina však tvrdí, že sliby Ruska o dočasném příměří po dobu evakuace nejsou solidní, protože invazní síly v minulosti opakovaně útočily na civilisty přesouvající se do bezpečí.
Mariupolské úřady uvedly, že na sto tisíc obyvatel v celém městě je „ve smrtelném nebezpečí“ kvůli ruskému ostřelování a špatným hygienickým podmínkám. Na místě podle úřadů panuje katastrofální nedostatek pitné vody a potravin.
Jak to vidí obránci Mariupolu
V komplexu železáren Azovastal jsou odříznuti i obránci města. V rozhovoru pro Českou televizi přiznávali, že vstřícnosti Ruska k evakuaci nevěří. „Myslím, že na to dnes nedojde. Celou noc neustávalo ostřelování námořním dělostřelectvem,“ řekl v pátek zástupce velitele praporu Azov Svjatoslav Palamar.
V ulicích Mariupolu byli vidět záchranáři vyzvedávající z trosek těla těch, kteří týdny bojů nepřežili. Panují obavy z šíření nemocí. „Dokonce my tady jsme cítili charakteristický zápach. Protože všechna těla, která tam ležela měsíc a půl, se rozkládala a dostalo se to do podzemních vod, což je problém,“ uvedl Palamar.
