Krize kolem Ukrajiny zvýraznila rozpory mezi zeměmi V4. Cesty Maďarska a Polska se rozpojují

8 minut
Horizont ČT24: Trhliny v jednotě visegrádské čtyřky
Zdroj: ČT24

Krize kolem ruského tlaku na Ukrajinu odhaluje trhliny mezi státy visegrádské čtyřky, které dříve představovaly v lecčems kompaktní celek. Tandem Varšava–Budapešť se rozpojuje a Polsko míří stejným směrem jako Česká republika. Slovensko volí diplomatický tón.

Možné trhliny v jednotném přístupu Visegrádské čtyřky k Rusku představuje aktuální mise maďarského premiéra Viktora Orbána v Kremlu, v níž se sám pasoval do role evropského emisara.

„Co se týče bezpečnostní situace, vypadá to na nejdramatičtější okamžik našeho setkání. Protože moje návštěva je částečně mírovým posláním. Chci vás ujistit, že ani jeden lídr zemí Evropské unie si válku nepřeje,“ řekl Orbán.

Maďarsko má s Ruskem nadstandardní vztahy

Setkání bylo naplánováno ještě před současnou eskalací napětí u východní ukrajinské hranice. Jednat se mělo jen o dvoustranných otázkách, ale i v nich se ukazují odlišnosti od ostatních zemí V4. Zahrnují zvláštní dodávky ruského plynu do Maďarska (díky loňskému dlouhodobému kontraktu dostává země ruský plyn výrazně levněji než je současná tržní cena v Evropě), ruskou účast na dostavbě maďarské jaderné elektrárny, maďarský plán podílet se na výrobě ruské vakcíny Sputnik V, ale i možnou budoucí misi maďarského kosmonauta ve vesmíru v ruské režii.

Tyto priority kritizuje maďarská opozice, která se proti Orbánovi sjednotila před dubnovými parlamentními volbami. Na jeho cestu do Moskvy reagovala společným prohlášením. „Premiér, který v takové situaci mlčky odcestuje do Moskvy, aby se nechal předvolat do Kremlu na kobereček, zrazuje zájmy Maďarska i Evropy,“ píše sdružení opozičních stran a hnutí Společně pro Maďarsko. 

Polsko je vůči Moskvě velmi obezřetné

V rámci V4 je za nejbližšího partnera Budapešti považována Varšava. A hodnotovou shodu potvrdila v závěru ledna i účast premiérů obou zemí na setkání evropských pravicových politiků označovaných za populisty v Madridu.

Vůči Rusku se ale postoj Polska od Maďarska výrazně liší. „Rusko v současnosti ohrožuje Ukrajinu. A jsem velmi vděčný všem našim přátelům z celé Evropy, kteří jsou si vědomi těchto rizik i toho, že suverenita všech států by měla být považována za nezpochybnitelnou hodnotu,“ řekl v lednu polský premiér Mateusz Morawiecki. 

Počátkem února však zašel ještě mnohem dál. Postoj jeho vlády ve sporu Ukrajiny a Ruska jasně demonstruje nejen jeho návštěva Kyjeva, ale i vzkaz, s nímž přijel. „Pokud žijeme společně blízko souseda, jakým je Rusko, máme pocit, jako bychom žili na úpatí sopky.“ 

Polsko je podle Morawieckého připraveno předat Ukrajině dělostřeleckou munici, protiletadlové střely, lehké minomety i pozorovací drony. A Varšava se tak oficiálně vydává směrem, kterým už dříve vykročila Praha – mimo jiné zbrojními dodávkami.

Česko a Polsko, spolu i zvlášť

Zástupci České republiky a Ukrajiny v úterý podepsali smlouvu o daru dělostřelecké munice, který minulý týden schválila vláda. Uzavřeli i delší dobu chystané ujednání, které umožní v Česku léčit raněné ukrajinské vojáky.

V některých dílčích otázkách – jako například ve sporu o důl Turów – pak Česká republika a Polsko zůstávají rozděleny. V souvislosti s krizí na Ukrajině se ale výrazně sbližují. Budapešť na druhé straně ze společné trajektorie visegrádské čtyřky uhýbá výrazně.

Bratislava zatím volí striktně diplomatický tón. Ale například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v úterý řekla, že země nesmí být slabým článkem NATO a ruské požadavky ohrožují i její svobodu. Upozornila, že případný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by pocítilo i Slovensko, třeba v podobě migrační vlny.

Politolog Martin Kořan z Global Arena Research Institute uvedl, že ve V4 vždy platila dohoda, že o Rusku se příliš nemluví. Ani Ukrajina podle něho nebude sjednocujícím tématem. Například obranné ambice a kapacity a vnímání bezpečnosti jsou mezi Polskem a dalšími třemi partnery odlišné. 

Země V4 však mohou spojovat témata na evropské úrovni, kupříkladu sociální regulace, pohyb služeb či transformace směrem od fosilních paliv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europoslanci zbavili Nagyovou imunity v kauze Čapí hnízdo

Evropský parlament zbavil imunity českou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu. Nagyová je v Česku obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Krok odhlasovali europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku. Imunity zbavili i německého europoslance českého původu Petra Bystroně (AfD), čelí obvinění z propagace protiústavních hnutí.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bahnitá voda se valila ulicemi. Řecký ostrov zasáhly silné deště

Silné deště ochromily řecký ostrov Paros, kde úřady uzavřely školy a omezily dopravu. V obci Naousa se ulicemi valila bahnitá voda, která unášela auta i trosky. Meteorologové varují, že nepříznivé počasí bude pokračovat a silné deště zasáhnou další ostrovy v Egejském moři.
před 1 hhodinou

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda oznámila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník teroristického hnutí Hizballáh. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně tři lidé, informovala agentura Reuters. Úder odsoudili libanonský prezident Joseph Aún i premiér Naváf Salám.
06:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Myanmar hlásí už více než 2700 obětí zemětřesení

Bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na více než 2719 mrtvých, uvádí v úterý s odkazem na čínskou státní televizi agentura Reuters. Dalších nejméně 4521 lidí utrpělo zranění a více než čtyři sta se pohřešuje, informovala čínská státní televize s odvoláním na vůdce myanmarské vojenské junty. Ten uvedl, že počet obětí může přesáhnout tři tisíce.
09:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
05:58Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci v Polsku se stali tématem vyhrocené prezidentské kampaně

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.
před 6 hhodinami

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 7 hhodinami

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...