Tokajev ohlásil stahování spojeneckých vojáků. Kritizoval Nazarbajeva a slíbil růst příjmů

Kazachstánský parlament v úterý na návrh prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva schválil jako nového premiéra země Alichana Smajlova, jenž dosud vedl prozatímní kabinet. Prezident rovněž jmenoval ministry nové vlády a ohlásil, že spojenecké jednotky z postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) zahájí během dvou dnů stahování z Kazachstánu a dokončí ho za deset dnů. Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro deset tisíc lidí, oznámilo tamní ministerstvo vnitra.

„Hlavní mise mírových sil ODKB byla úspěšně dokončena,“ sdělil Tokajev parlamentu ve videokonferenčním hovoru. Vojenská aliance šesti bývalých sovětských států vyslala jednotky do středoasijské země na žádost prezidenta Tokajeva minulý týden, kdy Kazachstán zachvátily nejhorší nepokoje od získání nezávislosti před třemi desítkami let.

Vyslání více než dvou tisíc vojáků zejména z Ruska v rámci mise ODKB kritizovaly mimo jiné Spojené státy.

Novým premiérem země se stal devětačtyřicetiletý Alichan Smajlov. Ten dosud vedl prozatímní kabinet, který vznikl poté, co prezident Tokajev 5. ledna po propuknutí nepokojů odvolal původní vládu. V ní byl Smajlov prvním vicepremiérem a ministrem financí. V nové vládě si své posty zachovali mimo jiné ministři zahraničí, vnitra nebo obrany. Změnil se ale například šéf resortu energetiky. Nový kabinet se poprvé sejde ve středu.

Premiér Smajlov v telefonickém rozhovoru předsedu ruské vlády Michaila Mišustina ujistil, že kazachstánská vláda se i nadále bude „pevně držet kurzu prohlubování strategického partnerství s Ruskou federací“, uvedla agentura TASS.

Tokajev slíbil lidem vyšší příjmy a zkritizoval svého mocného předchůdce

Vůdce středoasijské země Tokajev dále hovořil o iniciativách, které mají zmenšit rozdíly v bohatství mezi obyvateli, zvýšit daně v těžebním sektoru a odstranit nesrovnalosti ve státních zakázkách.

Slíbil rovněž předložit balíček politických reforem, informuje TASS. Kromě toho oznámil pětileté moratorium na zvyšování platů například poslanců a členů vlády, poznamenal server Kommersant. Do dvou měsíců má naopak vzniknout program na zvýšení příjmů obyvatel.

Svého mentora a mocného předchůdce v prezidentském úřadu Nursultana Nazarbajeva pak Tokajev obvinil z toho, že podporoval skupinu bohatých firem a lidí, která ovládá zemi. Agentura AFP připomněla, že příbuzní bývalého vůdce zastávají klíčové pozice a kontrolují velkou část ekonomiky. Nastal čas systematicky a pravidelně pomáhat národu, nechal se slyšet současný šéf státu. Podle Kommersantu má vzniknout veřejný fond na řešení sociálních problémů.

Někteří analytici naznačili, že významnou roli při nepokojích mohly sehrát boje mezi bohatou elitou země, poznamenal agentura Reuters. Tokajev už minulý týden odvolal Nazarbajeva z pozice šéfa mocné bezpečnostní rady státu, díky níž si exprezident podle agentury Reuters zachoval velkou moc, ačkoliv prezidentský úřad opustil v roce 2019. Funkci poté převzal právě Nazarbajevův dosavadní spolupracovník Tokajev.

Jednotky ODKB byly nejprve rozmístěny v metropoli Nur-Sultanu, což vyvolalo spekulace, že jejich misí byla ochrana vlády a Tokajeva v době, kdy prezident nemohl plně věřit vlastním bezpečnostním silám, píše Reuters. Hlava státu už dříve odvolala šéfa kontrarozvědky KNB Karima Masimova, kterého následně policie zatkla kvůli podezření z velezrady.

Nově Tokajev obvinil KNB z toho, že přehlédla hrozbu a při nepokojích řádně nezakročila. „V některých městech šéfové oddělení KNB opustili (budovy), zanechali za sebou střelné zbraně a tajné dokumenty, ačkoliv měli dostatečný bojový arzenál,“ prohlásil.

Po nepokojích zbylo poničené město
Zdroj: ČTK/AP/Vasily Krestyaninov

Policie hlásí tisíce zadržených

Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro deset tisíc lidí, oznámilo tamní ministerstvo vnitra. V největším městě Kazachstánu, téměř dvoumilionovém Almaty, které se stalo centrem nepokojů, pak policie během uplynulých 24 hodin zadržela 1237 lidí kvůli účasti na teroristických útocích, rabování a dalších zločinech, uvedla agentura Interfax s odvoláním na místní úřady. Zadrženým policisté zabavili 31 střelných zbraní.

Vojenské velitelství města rovněž ohlásilo, že „vyčistilo“ další čtvrti od zločineckých band, jak úřady označují účastníky nepokojů.

Kazachstán na počátku ledna zažil nepokoje, označované za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Nepokoje si podle kusých zpráv úřadů vyžádaly nejméně desítky mrtvých, stovky zraněných a tisíce zatčených. Nepokoje původně začaly jako protesty proti zdražení pohonných hmot, demonstranti ale podle úřadů zaútočili i na vládní budovy v několika městech.

Tokajev: Pořádek byl obnoven

Tokajev v pondělí uvedl, že v zemi byl obnoven ústavní pořádek, i když protiteroristická operace ještě zcela neskončila. Účastníky rozsáhlých nepokojů, které se minulý týden rozšířily do řady měst, označil za teroristy a bandity, mezi útočníky byli podle něj bojovníci hlavně ze středoasijských zemí, včetně Afghánistánu, a z Blízkého východu. Do střetů v Kazachstánu byli podle šéfa státu přímo zapojeni teroristé. Vyzdvihl přitom, že situaci se podařilo zklidnit díky silám ODKB.

Tokajev v pondělí odpoledne v rozhovoru s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem uvedl, že nepokoje byly „dobře připravený“ akt agrese. Cílem útočníků bylo podle prezidenta vytvořit v zemi „zónu chaosu a následně se chopit moci“. „Proto byla v zemi zahájena protiteroristická operace,“ zdůvodnil Tokajev tvrdý zásah proti účastníkům nepokojů.

Odhadl také, že ekonomické ztráty státu spojené s dosavadními událostmi činí dvě až tři miliardy dolarů (přibližně 43 až 64,5 miliardy korun). Škody podle něj utrpělo 1300 podniků, vyrabováno bylo sto nákupních center a bank a zničeno na pět set policejních aut.

Prezident zopakoval, že během protestů přišlo o život šestnáct příslušníků bezpečnostních sil. Počet obětí mezi civilisty se podle něj upřesňuje. Ruská a místní média v neděli s odkazem na zdravotníky uvedla, že o život přišlo 164 lidí, policie ani ministerstvo zdravotnictví ale tento údaj zatím nepotvrdily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte jednal s Trumpem o vztazích v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Trump už dříve kritizoval nezapojení některých evropských zemí NATO do války USA a Izraele proti Íránu.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 11 hhodinami
Načítání...