Tokajev ohlásil stahování spojeneckých vojáků. Kritizoval Nazarbajeva a slíbil růst příjmů

Kazachstánský parlament v úterý na návrh prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva schválil jako nového premiéra země Alichana Smajlova, jenž dosud vedl prozatímní kabinet. Prezident rovněž jmenoval ministry nové vlády a ohlásil, že spojenecké jednotky z postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) zahájí během dvou dnů stahování z Kazachstánu a dokončí ho za deset dnů. Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro deset tisíc lidí, oznámilo tamní ministerstvo vnitra.

„Hlavní mise mírových sil ODKB byla úspěšně dokončena,“ sdělil Tokajev parlamentu ve videokonferenčním hovoru. Vojenská aliance šesti bývalých sovětských států vyslala jednotky do středoasijské země na žádost prezidenta Tokajeva minulý týden, kdy Kazachstán zachvátily nejhorší nepokoje od získání nezávislosti před třemi desítkami let.

Vyslání více než dvou tisíc vojáků zejména z Ruska v rámci mise ODKB kritizovaly mimo jiné Spojené státy.

Novým premiérem země se stal devětačtyřicetiletý Alichan Smajlov. Ten dosud vedl prozatímní kabinet, který vznikl poté, co prezident Tokajev 5. ledna po propuknutí nepokojů odvolal původní vládu. V ní byl Smajlov prvním vicepremiérem a ministrem financí. V nové vládě si své posty zachovali mimo jiné ministři zahraničí, vnitra nebo obrany. Změnil se ale například šéf resortu energetiky. Nový kabinet se poprvé sejde ve středu.

Premiér Smajlov v telefonickém rozhovoru předsedu ruské vlády Michaila Mišustina ujistil, že kazachstánská vláda se i nadále bude „pevně držet kurzu prohlubování strategického partnerství s Ruskou federací“, uvedla agentura TASS.

Tokajev slíbil lidem vyšší příjmy a zkritizoval svého mocného předchůdce

Vůdce středoasijské země Tokajev dále hovořil o iniciativách, které mají zmenšit rozdíly v bohatství mezi obyvateli, zvýšit daně v těžebním sektoru a odstranit nesrovnalosti ve státních zakázkách.

Slíbil rovněž předložit balíček politických reforem, informuje TASS. Kromě toho oznámil pětileté moratorium na zvyšování platů například poslanců a členů vlády, poznamenal server Kommersant. Do dvou měsíců má naopak vzniknout program na zvýšení příjmů obyvatel.

Svého mentora a mocného předchůdce v prezidentském úřadu Nursultana Nazarbajeva pak Tokajev obvinil z toho, že podporoval skupinu bohatých firem a lidí, která ovládá zemi. Agentura AFP připomněla, že příbuzní bývalého vůdce zastávají klíčové pozice a kontrolují velkou část ekonomiky. Nastal čas systematicky a pravidelně pomáhat národu, nechal se slyšet současný šéf státu. Podle Kommersantu má vzniknout veřejný fond na řešení sociálních problémů.

Někteří analytici naznačili, že významnou roli při nepokojích mohly sehrát boje mezi bohatou elitou země, poznamenal agentura Reuters. Tokajev už minulý týden odvolal Nazarbajeva z pozice šéfa mocné bezpečnostní rady státu, díky níž si exprezident podle agentury Reuters zachoval velkou moc, ačkoliv prezidentský úřad opustil v roce 2019. Funkci poté převzal právě Nazarbajevův dosavadní spolupracovník Tokajev.

Jednotky ODKB byly nejprve rozmístěny v metropoli Nur-Sultanu, což vyvolalo spekulace, že jejich misí byla ochrana vlády a Tokajeva v době, kdy prezident nemohl plně věřit vlastním bezpečnostním silám, píše Reuters. Hlava státu už dříve odvolala šéfa kontrarozvědky KNB Karima Masimova, kterého následně policie zatkla kvůli podezření z velezrady.

Nově Tokajev obvinil KNB z toho, že přehlédla hrozbu a při nepokojích řádně nezakročila. „V některých městech šéfové oddělení KNB opustili (budovy), zanechali za sebou střelné zbraně a tajné dokumenty, ačkoliv měli dostatečný bojový arzenál,“ prohlásil.

Po nepokojích zbylo poničené město
Zdroj: ČTK/AP/Vasily Krestyaninov

Policie hlásí tisíce zadržených

Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro deset tisíc lidí, oznámilo tamní ministerstvo vnitra. V největším městě Kazachstánu, téměř dvoumilionovém Almaty, které se stalo centrem nepokojů, pak policie během uplynulých 24 hodin zadržela 1237 lidí kvůli účasti na teroristických útocích, rabování a dalších zločinech, uvedla agentura Interfax s odvoláním na místní úřady. Zadrženým policisté zabavili 31 střelných zbraní.

Vojenské velitelství města rovněž ohlásilo, že „vyčistilo“ další čtvrti od zločineckých band, jak úřady označují účastníky nepokojů.

Kazachstán na počátku ledna zažil nepokoje, označované za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Nepokoje si podle kusých zpráv úřadů vyžádaly nejméně desítky mrtvých, stovky zraněných a tisíce zatčených. Nepokoje původně začaly jako protesty proti zdražení pohonných hmot, demonstranti ale podle úřadů zaútočili i na vládní budovy v několika městech.

Tokajev: Pořádek byl obnoven

Tokajev v pondělí uvedl, že v zemi byl obnoven ústavní pořádek, i když protiteroristická operace ještě zcela neskončila. Účastníky rozsáhlých nepokojů, které se minulý týden rozšířily do řady měst, označil za teroristy a bandity, mezi útočníky byli podle něj bojovníci hlavně ze středoasijských zemí, včetně Afghánistánu, a z Blízkého východu. Do střetů v Kazachstánu byli podle šéfa státu přímo zapojeni teroristé. Vyzdvihl přitom, že situaci se podařilo zklidnit díky silám ODKB.

Tokajev v pondělí odpoledne v rozhovoru s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem uvedl, že nepokoje byly „dobře připravený“ akt agrese. Cílem útočníků bylo podle prezidenta vytvořit v zemi „zónu chaosu a následně se chopit moci“. „Proto byla v zemi zahájena protiteroristická operace,“ zdůvodnil Tokajev tvrdý zásah proti účastníkům nepokojů.

Odhadl také, že ekonomické ztráty státu spojené s dosavadními událostmi činí dvě až tři miliardy dolarů (přibližně 43 až 64,5 miliardy korun). Škody podle něj utrpělo 1300 podniků, vyrabováno bylo sto nákupních center a bank a zničeno na pět set policejních aut.

Prezident zopakoval, že během protestů přišlo o život šestnáct příslušníků bezpečnostních sil. Počet obětí mezi civilisty se podle něj upřesňuje. Ruská a místní média v neděli s odkazem na zdravotníky uvedla, že o život přišlo 164 lidí, policie ani ministerstvo zdravotnictví ale tento údaj zatím nepotvrdily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 5 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 6 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 11 hhodinami
Načítání...