Pandemie ve světě: Omikron se rychle šíří Evropou, WHO varuje před podceněním varianty

Koronavirová varianta omikron se rychle rozšiřuje po Evropě. Dánsko a Norsko očekávají velmi prudký nárůst případů, v obou zemích experti předpokládají, že během několika dní tato varianta převládne. Podobné prognózy má i Velká Británie, kde se dle odhadů úřadu pro zdravotní bezpečnost už teď denně nakazí až 200 tisíc lidí. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) varuje před bagatelizováním omikronu, mohlo by to vést k zahlcení nemocnic.

On-line přenos

Koronavirus - prosinec

  • 23:52

    Peru zaznamenalo v prvním lednovém týdnu rekordní počet zhruba 70 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Třetí vlnu pandemie v jihoamerické zemi způsobuje nakažlivější varianta omikron, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.

  • 20:59

    Španělsko zvažuje, že začne covid-19 kontrolovat podobně jako chřipku a endemické choroby. Uvedl to dnes v rozhovoru, který odvysílala stanice Cadena SER, premiér Pedro Sánchez. Jako jeden z důvodů zmínil výrazný pokles smrtnosti nemoci. Podle deníku El País odborníci ve zdravotnictví již pracují na novém systému sběru dat, v rámci kterého by se nezaznamenával každý jednotlivý případ nákazy koronavirem.

  • 20:53

    Jeden z nejvýše postavených zaměstnanců britského premiéra Borise Johnsona pozval své kolegy na zahradní večírek v oficiálním sídle v Downing Street během první celostátní uzávěry na jaře 2020, kdy platila přísná opatření proti šíření koronaviru. Na pozvánce byla i výzva, aby si na akci donesli vlastní alkohol. Vyplývá to ze soukromého e-mailu, který dnes zveřejnila televize ITV.

Považovat omikron za variantu koronaviru, která způsobuje mírný průběh covidu-19, by bylo podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse chybou. Podle agentury Reuters varoval před takovým přístupem, protože by mohl vést k zahlcení zdravotnických systémů. Dostupná data naznačují, že vakcíny po nákaze variantou omikron poskytují o něco menší ochranu před závažným průběhem covidu-19 a před úmrtím na toto onemocnění.

Šéf WHO upozornil, že omikron se šíří rychleji než kterákoliv předchozí varianta a do úterý jeho výskyt ohlásilo 77 zemí. „I když se třeba ukáže, že omikron způsobuje méně závažné onemocnění, obrovské počty případů mohou znovu ochromit zdravotnictví v těch zemích, které nejsou připravené,“ řekl. Zástupce WHO pro krizové situace Mike Ryan doplnil, že „je před námi ještě řada týdnů, než tato vlna dosáhne vrcholu“.

Zdravotnické úřady v Dánsku a Norsku v pondělí zveřejnily prognózy o šíření omikronu ve Skandinávii. V Norsku se domnívají, že těsně před Vánocemi bude omikron představovat většinu případů. Výzkumníci z Norského institutu veřejného zdraví v předběžném scénáři odhadli, že zhruba za tři týdny bude v zemi až 300 tisíc případů denně. V současnosti má Norsko okolo pěti tisíc případů za 24 hodin.

Země proto od středy zpřísní opatření. V restauracích, barech a hotelech nebude po dobu čtyř týdnů povoleno podávat alkohol, uzavřeny budou bazény a posilovny a omezení se dotknou i škol. „Cílem opatření je předejít velkým shromážděním lidí, a tak zabránit šíření varianty omikron,“ uvedla norská vláda. Plánuje také zrychlit podávání třetí dávky očkování. Do vakcinační kampaně by se měla zapojit armáda či lékárny.

V Dánsku už denní přírůstky prudce vzrostly, tamní statistici očekávají, že omikron bude už v úterý nebo ve středu představovat většinu případů a do konce týdne zvýší denní počet infekcí na deset tisíc. „Dánsko je v této oblasti na špici. Byli jsme jednou z prvních zemí, kde došlo k počátečnímu šíření, ale totéž uvidí i další země v Evropě,“ míní profesor biomedicíny na univerzitě v Aarhusu Soren Riis Paludan.

V Británii se omikronem nakazí až 200 tisíc lidí denně, odhadují statistici

Británie v úterý oznámila 59 610 nově zachycených případů koronavirové infekce za nového rozmachu epidemie, k němuž patrně přispívá nová varianta omikron. Nový přírůstek je nejvyšší za posledních jedenáct měsíců a pátý nejvyšší za celou dobu pandemie, uvádí agentura Reuters. 

Podle odhadu britského úřadu pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) se v zemi variantou omikron každý den nakazí patrně až 200 tisíc lidí. Laboratorně potvrzených případů nákazy omikronem je v Británii 4713, řekl poslancům ministr zdravotnictví Sajid Javid.

Javid popsal, že podle stávajících dat nyní tvoří omikron asi pětinu případů nákazy, v Londýně je to 44 procent a omikron se zde dle něj stane převažující variantou už v průběhu dvou dnů. V pondělí Británie evidovala první potvrzené úmrtí v souvislosti s novým koronavirovým kmenem.

Právě kvůli omikronu a apelům vlády mají lidé enormní zájem o třetí dávku vakcíny, v pondělí si termín rezervovalo půl milionu lidí. Před očkovacími centry se tvoří dlouhé fronty a lidé často čekají i několik hodin. Vláda i státní zdravotní systém NHS podle serveru BBC hledají dobrovolníky, kteří by s provozem v očkovacích centrech pomohli. Slibují také, že se v brzké době podstatně rozšíří počet vakcinačních míst.

Premiér Boris Johnson prosadil v Dolní sněmovně sadu zpřísněných opatření, která reagují na rychlé šíření omikronu. Podařilo se mu to navzdory skutečnosti, že proti plánu hlasovaly desítky členů z jeho vlastní Konzervativní strany.

Poslanci nakonec s podporou labouristické opozice odsouhlasili zpřísnění pravidel pro nošení roušek, povinné očkování zdravotníků či nutnost prokázat se certifikátem o očkování, dokladem o prodělaném covidu-19 nebo negativním testem na koronavirus při vstupu na velké společenské akce či do některých podniků, například nočních klubů. Opatření se týkají Anglie, ostatní části Spojeného království si o restrikcích rozhodují samy.

Podobně jako skandinávské země jsou na tom dle odborníků také Spojené státy. Američtí vědci zatím nezveřejnili modely šíření omikronu v zemi, ale poukazují na to, že situace je podobná Norsku a Dánsku. V USA je podobná úroveň proočkovanosti a stejně tak mají společné některé rizikové faktory, jako je například průměrný věk obyvatelstva.

„Bylo by naivní si myslet, že se Spojené státy budou lišit od Dánska,“ říká Mads Albertsen, mikrobiolog z univerzity v Aalborgu. „Dánsko je pravděpodobně ještě nejlepším možným scénářem,“ doplnil. V Dánsku je naočkováno téměř 80 procent obyvatelstva.

Studie: Dvě dávky Pfizeru chrání před hospitalizací s omikronem

Dvě dávky vakcíny od společností Pfizer/BioNTech poskytují zhruba sedmdesátiprocentní ochranu před hospitalizací, vyplývá z jihoafrické studie.

Autoři výzkumu uvedli, že nynější výsledky představují pokles oproti osmdesátiprocentní ochraně před nákazou a devadesátiprocentní ochraně před hospitalizací, které vědci v JAR naměřili během vlny infekcí způsobených variantou delta. 

Studie také došla k závěru, že během nynější vlny infekcí je vyšší riziko opětovné nákazy než u těch předchozích. Riziko hospitalizace s onemocněním covid-19 u dospělých ale kleslo o 29 procent ve srovnání s první vlnou. O zhruba pětinu narostlo riziko hospitalizace a vážných komplikací u dětí, přestože je u nich velmi nízká sedmidenní incidence.

V Německu a Lotyšsku se protestovalo proti opatřením

V Německu a Lotyšsku vyšly do ulic tisíce demonstrantů, kteří vyjadřovali svůj nesouhlas s pandemickými nařízeními.

V Německu se demonstrovalo hlavně ve východních spolkových zemích. Podle agentury DPA se v několika saských městech, mimo jiné v Drážďanech či Budyšíně a Pirně nedaleko českých hranic, uskutečnily nenahlášené demonstrace.

Ve Freibergu pořádkové síly obklíčily na parkovišti před supermarketem zhruba stovku lidí, které pak ale nechaly odejít. Policie totiž nedokázala určit, kdo přišel demonstrovat a kdo si chtěl jen nakoupit. Výrazně početnější byly protesty v Magdeburgu a Rostocku, kam přišlo přes tři tisíce lidí.

V Rize se v pondělí rovněž shromáždilo několik tisíc protestujících, čímž porušili zákon umožňující akce jen do dvaceti účastníků. „Vláda neustále tvoří a mění svá nařízení proti pandemii, situace se ale nezlepšuje, což vyvolává otázku, zda vládní činitelé vědí, co dělají,“ řekl agentuře AFP jeden z protestujících. Demonstranti kritizovali i prezidenta Egilse Levitse, který čelí podezření, že si z veřejných peněz pořídil do své rezidence luxusní piano.

Německo zavádí výhody pro očkované s posilující dávkou

Německo zavádí výhody pro očkované, kteří již dostali posilující dávku. Původně opatření zavedlo Bavorsko, následně se na něm dohodl Berlín s regiony. Nově se nebudou muset ve volnočasových zařízeních prokazovat dodatečným testem, který je nyní od vakcinovaných vyžadován.

„Posilující dávka nově nahrazuje test. Výhoda platí po patnácti dnech od třetí dávky,“ řekl bavorský premiér Markus Söder, který novinářům představil změny v bavorském karanténním nařízení. Jediná výjimka, kde přeočkování stačit nebude, jsou domovy pro seniory.

Bavorsko podobně jako celé Německo zpřísnilo kvůli rychlému šíření koronaviru karanténní podmínky. Do obchodů, které neprodávají zboží denní potřeby, a také do restaurací mohou jen očkovaní a lidé, kteří nemoc překonali. Testy od očkovaných a uzdravených jsou pak v Bavorsku potřebné pro vstupy do bazénů, divadel, kin či zoologických zahrad. Test krátce potřebovali očkovaní i na bavorských sjezdovkách, což nakonec zemská vláda premiéra Södera zrušila.

Saský premiér kritizoval nového německého kancléře Scholze

Po úterním zasedání společném zemských vlád Bavorska a Saska kritizoval saský premiér Michael Kretschmer rozhodnutí nového německého kancléře Olafa Scholze neprodloužit v Německu stav epidemie celostátního významu. V této souvislosti zmínil, že Bavorsko se Saskem od počátku pandemie čelily řadě problémů a že musely pomáhat i České republice.

„Máme toho za sebou hodně,“ řekl Kretschmer. „Zažili jsme, jak jsme museli pomáhat Česku, kde byla extrémně dramatická situace. Viděli jsme, jak se zavřely hranice a jak se to dále vyvíjelo. Snažili jsme se, aby epidemická situace celostátního významu neskončila,“ uvedl Kretschmer. „Ukázalo se, že jsme měli pravdu,“ dodal s tím, že Německo se nyní musí potýkat s další pandemickou vlnou.

Stav epidemie v Německu vypršel ke konci listopadu, od té doby se boj s pandemií řídí protiepidemickým zákonem. Hlavní slovo tak v zavádění karanténních opatření již nemá vláda, ale parlament.

Slovensko zmírní zákaz vycházení

Slovensko od pátku zmírní restrikce, které dříve zavedlo v reakci na rychlé tempo šíření koronavirové infekce. Zákaz vycházení s několika výjimkami bude nově platit pouze večer a v noci. 

Ke změně dochází poté, co kabinet premiéra Eduarda Hegera čelil kritice části veřejnosti a médií za to, že v rámci dřívějšího omezení volného pohybu obyvatel nepovolil cestování za účelem návštěvy příbuzných o nadcházejících vánočních svátcích. Už v současnosti přitom lidé naočkovaní proti covidu-19 nebo po prodělání tohoto onemocnění mohou kromě jiného využívat služeb lyžařských středisek. Zákaz vycházení se netýká například ani cest do zaměstnání či k lékaři.

Podle ministra hospodářství Richarda Sulíka budou moci znovu otevřít i některé další provozy služeb. Restaurace ale zůstanou zavřené, jídlo už nyní mohou pouze rozvážet nebo vydávat přes okénko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 32 mminutami

Američtí demokraté zveřejnili další snímky z Epsteinovy kauzy

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů zveřejnili další fotografie ke kauze odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na snímcích jsou mimo jiné český pas jisté ženy, jejíž údaje jsou začerněné, nebo slovenský diplomat a současný poradce premiéra Roberta Fica (Smer) Miroslav Lajčák. Zesnulý finančník Epstein udržoval úzké vazby mimo jiné na současného prezidenta USA Donalda Trumpa, někdejší hlavu státu Billa Clintona či britského prince Andrewa.
před 2 hhodinami

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 6 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 8 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...