Europarlament vidí v rozhodnutí polského ústavního soudu útok na hodnoty Unie

Evropský parlament (EP) odsoudil rozhodnutí polského ústavního soudu, který začátkem října zpochybnil slučitelnost některých článků unijních smluv s polským právem. Verdikt je podle EP útokem na hodnoty a zákony celé evropské komunity a stanovuje nebezpečný precedent do budoucna. Usnesení navazuje na úterní debatu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou na plénu europarlamentu. O zpochybňování unijního práva v Polsku má jednat i právě probíhající summit premiérů a prezidentů zemí EU.

Morawiecki před europoslanci v úterý prohlásil, že verdikt ústavního soudu je reakcí na to, že evropské instituce setrvale překračují svoje kompetence. Evropský parlament následně ve svém čtvrtečním usnesení označil polskou nejvyšší instanci za nelegitimní tribunál, který není nezávislý ani způsobilý k interpretaci polské ústavy. Sousloví „ústavní soud“ přitom usnesení zmiňuje výhradně v uvozovkách.

Parlament odsoudil rovněž to, že autorem celé právní iniciativy je podle něj samotný Morawiecki, který stížnost k soudu podal. Polský premiér podle EP stále více zneužívá soudnictví v zemi jako nástroj k prosazování svých politických cílů.

Poslanci většinově „odsuzují využívání systému soudnictví k politickým účelům a vyzývají polské úřady, aby přestaly svévolně využívat svoje výkonné a zákonodárné pravomoci k podrývání principů dělby moci a vlády práva,“ pokračuje usnesení.

Parlament chce zablokovat peníze pro Polsko

Evropský parlament v dokumentu vyzval Evropskou komisi a Radu EU, aby podaly na Polsko stížnost k Soudnímu dvoru EU a zároveň spustily mechanismus, který podmiňuje přidělování evropských peněz respektováním vlády práva.

Zároveň Komisi vyzval, aby Polsku neschválila finance z mimořádného fondu obnovy, dokud se plně nezařídí rozhodnutími Soudního dvora EU. Požaduje rovněž, aby EK vydala společné prohlášení s předsedou EP Davidem Sassolim a lídry zemí EU na jednání Rady, které odpoledne začalo v Bruselu. „Nikdy dříve nebyla Unie zpochybňována tak radikálně,“ prohlásil Sassoli.

Usnesení pak zdůrazňuje, že žádné z navrhovaných opatření nemá být trestem pro polské občany, ale pouze nápravným prostředkem pro varšavský kabinet. EK by podle parlamentu měla zajistit, aby Poláci nepřišli o platby z evropských fondů kvůli chování současné polské vlády a v případě nutnosti přijít se způsobem, jak k občanům dostat prostředky napřímo.

Morawiecki: Nenecháme se vydírat

Premiér Morawiecki ve čtvrtek při příjezdu na summit řekl, že se jeho země nenechá institucemi EU v otázce svých pravomocí vydírat. Dodal, že Varšava uznává nadřazenost unijních norem v oblastech, kde členské státy přenesly své pravomoci na Unii, avšak nenechá si hrozit zablokováním fondů.

Během summitu bude čelit rezolutnímu postoji nizozemského premiéra Marka Rutteho, Emmanuela Macrona a další čtveřice státníků, kteří naopak tvrdý postup vůči Polsku požadují. „Je velmi těžké si představit, že by Polsko mělo dosáhnout na velké peníze z nového fondu, dokud toto nebude vyřešeno,“ oznámil Rutte.

Záplava žalob není řešení, zdůraznila Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová či vůdci zemí východního křídla Unie dávají najevo zdrženlivější postoj, a nedá se proto čekat, že by diskuse přinesla jasný závěr. „Musíme najít způsob, jak být opět jednotní, protože záplava žalob u Soudního dvora EU není řešením,“ řekla Merkelová v narážce na to, že unijní justice řeší stížnosti Evropské komise na polskou reformu soudnictví prakticky každý týden.

Kancléřka také poukázala na to, že dalším problémem, „který bychom měli brát velmi vážně, je otázka: Jak si jednotlivé členské země představují Evropskou unii?“. Kancléřka uvedla, že na jedné straně je EU se stále se prohlubující integrací, na druhé straně stojí otázka národních států. Dodala, že toto je předmětem debaty nejen v Polsku, ale i v jiných zemích sedmadvacítky.

Za Morawieckého se při příchodu na jednání postavil maďarský premiér Viktor Orbán. Dlouhodobý spojenec polského kolegy prohlásil, že unijní smlouvy nadřazenost práva EU neřeší a že si instituce přizpůsobují jejich výklad svým potřebám. „Evropské instituce oklešťují práva národních parlamentů a vlád a upravují smlouvy, aniž by k tomu měly legitimní pravomoc,“ řekl Orbán novinářům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 33 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou také ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 1 hhodinou

Masivní operace Epická zuřivost má Írán zlomit

V rámci izraelsko-americké operace Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu nasadily Spojené státy na Blízký východ nejmohutnější letecké síly od invaze do Iráku před více než dvěma dekádami. Přísně utajovaná operace znamenala zapojení a koordinaci nejen zbraní, ale i kybernetických a vesmírných sil, stejně jako zpravodajských služeb v regionu. Hlavním cílem má být připravit Teherán o raketové kapacity a srazit režim na kolena, aby nemohl usilovat o atomovou bombu.
před 1 hhodinou

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 1 hhodinou

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 3 hhodinami
Načítání...