Česká rozvojová pomoc míří i do Moldavska, financuje tam třeba centra domácí péče pro seniory

Nová moldavská vláda se stále víc odklání od Ruska a orientuje na Evropskou unii. Její zástupci to opakovali i při návštěvě českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD). Pro českou rozvojovou pomoc patří Moldavsko mezi šest prioritních zemí. Praha na projekty v zemědělství nebo sociální péči posílá ročně v průměru 75 milionů korun.

Video Události
video

Události ČT: Česká rozvojová pomoc v Moldavsku

Zdroj: ČT24

Česko v Moldavsku například zprovoznilo už deset center domácí péče pro seniory, kteří trpí vážnými chorobami a sami by se o sebe nepostarali. Jejich blízcí už totiž většinou v Moldavsku nežijí, neboť země patří ke státům s největší mírou emigrace na světě.

Díky pomoci zdravotníků, na které přispívá česká vláda, získala péči i sedmdesátiletá Maria, jejíž děti opustily zemi kvůli stále se zhoršující ekonomické krizi. „Jsem naprosto sama. Jsem vděčná slečně Raíse, která mě i doma často navštěvuje, stará se o mě a mluví se mnou. Někdy stačí i to, když máte jen někoho, kdo s vámi mluví a naslouchá vám,“ říká klientka centra domácí péče. 

Během pandemie se situace seniorů v zemi ještě zhoršila. „Senioři zůstali opuštění, nemají k dispozici žádné služby. Trpí velkými depresemi kvůli strachu, nedostatečné péči i velké chudobě,“ upozorňuje Tamara Adasan, ředitelka centra domácí péče Homecare.

Každou hodinu emigrují čtyři Moldavané

Služby podobných center budou v zemi zřejmě stále potřebnější, neboť počet obyvatel Moldavska od pádu Sovětského svazu i kvůli emigraci prudce klesá. Podle údajů Člověka v tísni odejdou každou hodinu za hranice čtyři lidé.

Moldavsko teď hledá z krize cestu ven a dívá se směrem na Západ. Změnu by mohla přinést nová prounijní vláda a prezidentka. V nejchudší evropské zemi chce vytvořit nové pracovní příležitosti.

„Nechceme pomáhat jen Moldávii, ale i sami sobě. Je v našem zájmu, aby na východě EU byly stabilní a bezpečné státy,“ uvedl šéf české diplomcie Kulhánek. 

Jedna z nejchudších zemí v Evropě se dlouho obracela k Rusku. Po letech politické nestability si loni Moldavané zvolili nový kurz v prezidentském úřadu a letos v červenci i prozápadní vládu. „Máme před sebou hodně úkolů, které jsme ještě nedokončili, ale zavázali jsme se, že tak učiníme,“ prohlásil moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu.

Praha i Brusel požadují po Kišiněvu zásadní reformy. Jde hlavně o boj s všudypřítomnou korupcí a zásadní reformu justice.