Biden přivítal Bennetta. Ujistil ho, že s Íránem chce jednat, ale počítá i s jinými možnostmi

Nahrávám video

Joe Biden se v Bílém domě poprvé setkal s Naftalim Bennettem. Hovořili mimo jiné o vztazích s Íránem a situaci kolem jeho jaderného programu. Americký prezident sdělil izraelskému premiérovi, že preferuje diplomatický přístup, ale je připraven přistoupit i k jiným možnostem. Ty blíže nespecifikoval.

„Potěšila mne vaše jasná slova, že Írán nikdy nebude schopen získat jadernou zbraň,“ obrátil se na Bidena nový izraelský premiér, který je považován za silně pravicového. Očekávalo se, že bude tlačit na tvrdý americký přístup.

Šéf Bílého domu se snaží oživit dohodu o íránském jaderném programu, kterou s teokratickým režimem v Teheránu uzavřel jeho předchůdce Barack Obama. Biden byl tehdy viceprezidentem. Mezi nimi však jedno období funkci hlavy státu vykonával Donald Trump, který od dohody jednostranně odstoupil a uvalil na Írán sankce.

Bennett na návštěvě zdůraznil, že Izrael přijal komplexní strategii, která zamezí Teheránu získat atomovou zbraň a zastaví jeho „regionální agresi“. Poděkoval Američanům za masivní vojenskou pomoc, avšak zdůraznil, že židovský stát svou bezpečnost vždy bude schopen zajistit sám.

Oba politici se téměř vyhnuli tématu Palestiny, na které mají odlišný pohled. Biden jen zmínil, že chce debatovat o posílení míru, bezpečnosti a prosperity Izraelců i Palestinců. Bennett je dlouhodobým zastáncem budování židovských osad na okupovaných palestinských územích, což Biden kritizuje.

Jak šel čas mezi USA a Izraelem

Spojenectví USA a Izraele má dlouhou tradici, minimálně od 60. let minulého století. Ale mívalo studenější i vřelejší období.

Když vláda George Bushe staršího roku 1990 cítila frustraci z neochoty tehdejší izraelské vlády Jicchaka Šamira začít jednání s Palestinci, dal to šéf americké diplomacie veřejně najevo. „Naše telefonní ústředna má linku 1-202-456-1414. Až to budete myslet vážně s mírem, zavolejte nám,“ řekl v červnu 1990 James Baker.

Naopak Bill Clinton a Jicchak Rabin vytvořili v 90. letech blízké duo. Takřka idylické bylo i spojenectví Donalda Trumpa a Benjamina Netanjahua. 

Joe Biden měl coby viceprezident Baracka Obamy s Netanjahuem komplikovanější vztahy. Včetně jednoho diplomatického skandálu před 11 lety při jeho návštěvě v Jeruzalémě. „Rozhodnutí izraelské vlády posunout stavební plány na výstavbu ve Východním Jeruzalémě podkopává důvěru,“ řekl v březnu 2010 Biden. 

Stejně jako za Netanjahua i za Benneta jsou osady trnem v oku demokratickému prezidentovi. Na mimořádně blízkých vztazích včetně každoroční americké vojenské pomoci ve výši 3,8 miliard dolarů to ale zatím nic nemění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 5 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 5 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 8 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 10 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 11 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 11 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...