Uprchlý afghánský prezident Ghaní je ve Spojených arabských emirátech, USA už s ním nepočítají

Uprchlý afghánský prezident Ašraf Ghaní je s rodinou ve Spojených arabských emirátech, sdělilo podle agentur tamní ministerstvo zahraničí. Nejméně tři lidé byli zabiti a více než desítka dalších utrpěla zranění při středeční demonstraci proti Talibanu ve východoafghánském městě Dželálábád. List The New York Times se pozastavil nad tím, proč se Washington zdál být nepřipravený na pád afghánské vlády, když tajné služby před tímto vývojem už dříve varovaly. Vůdci Talibanu se chtějí postupně představit světu. Z kábulského letiště pokračuje evakuace lidí, do níž je zapojen i třetí evakuační speciál české armády

Uprchlý afghánský prezident Ašraf Ghaní
Zdroj: Reuters Autor: Mohammad Ismail

Ghaní je ve Spojených arabských amirátech

Uprchlý afghánský prezident Ašraf Ghaní je s rodinou ve Spojených arabských emirátech, sdělilo podle agentur tamní ministerstvo zahraničí. Neuvedlo žádné další podrobnosti ani přesné místo pobytu. Země Ghaního přijala na základě „humanitárních důvodů“, doplnil úřad.

Ghaní ve středu oslovil Afghánce na videu natočeném v SAE. Řekl, že musel v neděli Afghánistán opustit, aby zabránil krveprolití a velké tragédii. Ke zprávě, podle níž s sebou odvezl velkou sumu peněz, řekl, že jde o naprosto nepodložené obvinění. „Kdybych zůstal, byl bych v Kábulu svědkem prolévání krve,“ sdělil prezident.

„Budu konzultovat s ostatními, dokud se nebudu moci vrátit a pokračovat ve své snaze zajistit Afgháncům spravedlnost,“ dodal podle agentury Reuters. 

USA už s Ghaním nepočítají

Náměstkyně amerického ministerstva zahraničí Wendy Shermanová prohlásila, že Ghaní už není člověkem, s nímž se musí v Afghánistánu počítat. Rozhodnutí emirátů poskytnout Ghanímu azyl nechala bez komentáře.

Afghánský velvyslanec v Tádžikistánu ve středu Ghaního obvinil z krádeže 169 milionů dolarů (3,67 miliardy korun) ze státní pokladny a jeho odlet ze země označil jako „zradu státu a národa“. Diplomat také vyzval mezinárodní policejní orgány, aby Ghaního zatkly. Ředitel tádžické pobočky Interpolu řekl ruské tiskové agentuře RIA Novosti, že takovou žádost zatím neobdržel.

Vůdci Talibanu se chtějí představit světu

„Pomalu, postupně, svět uvidí všechny naše vůdce, nebude kolem toho žádné mlžení,“ řekl agentuře Reuters vysoký představitel Talibanu, který odmítl být jmenován. Připomněl, že členové hnutí dostali také rozkaz neslavit své nedávné převzetí země, protože vítězství podle něj patří Afghánistánu. A dodal, že civilisté by měli určeným členům Talibanu odevzdat zbraně a střelivo. 

V rozhovoru s agenturou Reuters dále uvedl, že jakákoliv stížnost civilistů vůči chování členů hnutí bude neprodleně vyšetřena. Podle něj Taliban také naváže dialog s bývalými vládními úředníky, aby se i tito lidé cítili v bezpečí. 

Vůdci Talibanu se také chtějí v příštích 48 hodinách sejít s vlivnými členy bývalých afghánských vlád. Taliban slíbil vytvořit mnohostrannou islámskou vládu. Představitelé hnutí již vedou předběžná jednání s exprezidentem Hámidem Karzajem a s mírovým vyjednávačem svržené vlády Abdulláhem Abdulláhem. Podle fotografií se Karzaj a Abdulláh sešli mimo jiné s Anasem Hakkáním, který je vysokým představitelem jedné z mocných frakcí Talibanu.

USA nyní nezvládnou pomoci lidem dostat se na letiště v Kábulu

Americké jednotky nemají kapacitu na to, aby pomohly lidem v Afghánistánu dostat se na mezinárodní letiště v Kábulu, odkud odlétají desítky zahraničních evakuačních letadel denně.  Prohlásil to americký ministr obrany Lloyd Austin. Vojáci USA se podle něj soustředí výhradně na zajištění bezpečnosti na letišti, kde v posledních dnech často vypukal chaos. Nejvýše postavený americký generál Mark Milley rovněž poznamenal, že nic předem nenasvědčovalo tomu, že se Talibanu podaří tak rychle přemoci afghánskou armádu.

Austin nynější situaci na letišti označil za stabilní, na místě je podle něj v tuto chvíli asi 4500 amerických vojáků, kteří nepřichází s Talibanem do konfliktu a pravidelně s ním komunikují.

„Budeme nadále dělat vše v našich silách ke zmírnění konfliktů a vytváření průchodů, aby se lidé mohli dostat na letiště. Nemáme možnosti na to, abychom v tuto chvíli rozšířili operace do Kábulu,“ řekl americký ministr obrany.

Při protestu proti Talibanu v Dželálábádu byli zabiti tři lidé

Nejméně tři lidé byli zabiti a více než desítka dalších utrpěla zranění při dnešní demonstraci proti islamistickému hnutí Taliban ve východoafghánském městě Dželálábád. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na svědky, podle nichž bojovníci Talibanu protest násilně potlačili. Agentura AP s odkazem na zdravotnický zdroj píše o jedné oběti a šesti zraněných.

Protestní akce v Dželálábádu byla jedním z prvních projevů odporu místních lidí vůči Talibanu, který v posledních dnech obsadil prakticky celé afghánské území.

Podle svědků byli demonstranti zabiti, když se místní obyvatelé pokoušeli vztyčit na náměstí dosavadní afghánskou státní vlajku tvořenou černým, červeným a zeleným pruhem. Taliban se zmocnil metropole provincie Nangarhár Dželálábádu bez boje o víkendu a stejně jako na dalších místech zde vztyčil svou bílou vlajku s islámským vyznáním víry.

Do ulic Dželálábádu, který se nachází asi 150 kilometrů východně od Kábulu a má asi čtvrt milionu obyvatel, vyšly ve středu desítky lidí. Členové Talibanu se je původně snažili rozehnat střelbou do vzduchu a obušky.

Pokračují evakuace, v tlačenici bylo zraněno 17 lidí

Od obnovení provozu z kábulského mezinárodního letiště za necelé dva dny odletělo nejméně 62 evakuačních letů, téměř 20 z nich zajistily Spojené státy. Na palubě strojů několika zemí bylo přibližně 5000 diplomatů, členů ochranky, humanitárních pracovníků a Afghánců, řekl agentuře Reuters představitel jedné ze západních zemí. Počet evakuovaných stoupá každou hodinou, letecký provoz nad Kábulem je velmi hustý.

V blízkosti letiště jsou nadále davy lidí, kteří se snaží za každou cenu opustit zemi, nad níž převzalo moc radikální islamistické hnutí Taliban.

Vojenskou část kábulského letiště spravuje americká armáda, která dohlíží na evakuaci cizinců a jejich afghánských spolupracovníků. Civilní část mezinárodního letiště má již pod kontrolou Tálibán. Jeho členové kontrolují u brány dokumenty příchozích, dovnitř pouštějí podle agentury AP jen málo pasažérů. Podle agentury DPA komerční lety zatím nebyly obnoveny. 

Na letišti v Kábulu nyní působí 4500 příslušníků americké armády, v horizontu několika dní by jich mělo být 6000, uvedl armádní zdroj.

V tlačenici před letištěm bylo ve středu zraněno sedmnáct lidí. Podle představitele NATO nejsou zprávy o tom, že by bojovníci Talibanu použili proti davům u letiště násilí. Civilisté byli vyzváni, aby se přestali kolem letiště shromažďovat, pokud nemají pas a vízum, které by jim umožnily odlet ze země. Podle představitele jedné ze západních mocností osloveného agenturou Reuters je řešení nepokojů na letišti opravdová výzva, protože nikdo nemá oprávnění vyřešit „ten zmatek venku“.

Mezinárodní měnový fond se distancuje od nového režimu 

Mezinárodní měnový fond (MMF) uvedl, že Afghánistán nebude moci čerpat ze zdrojů MMF kvůli nejasnostem ohledně uznání tamní vlády poté, co prakticky celou zemi i Kábul ovládlo radikální islamistické hnutí Taliban. Oznámila to agentura Reuters, podle níž země nemá přístup ani k novým nouzovým rezervám, takzvaným zvláštním právům čerpání (SDR).

„Mezinárodní měnový fond se jako vždy řídí názory mezinárodního společenství,“ sdělil v prohlášení mluvčí organizace. „V současné době v mezinárodním společenství není dostatečně jasno ohledně uznání vlády v Afghánistánu. V důsledku toho země nemá přístup k SDR nebo jiným zdrojům MMF,“ poznamenal.

Světová zdravotnická organizace (WHO) mezitím vyzvala světové společenství, aby zabránilo přerušení humanitární pomoci Afghánistánu, a upozornila, že afghánský zdravotnický systém je zranitelný a zůstává terčem útoků. Některé státy, které se podílely na humanitární pomoci, jsou nyní zdrženlivé, podotkla agentura AFP.

Taliban může těžit z toho, že je schopen zajistit stabilitu, předvídatelnost, bezpečnost, říká Doboš

Taliban sice slíbil, že nechá odejít civilisty a že nikomu nic nehrozí, ale nyní podle novináře Radia Svobodná Evropa vytvořil kolem letiště v Kábulu checkpointy, na kterých kontroluje příchozí. Podle politického geografa Institutu politických studií FSV UK Bohumila Doboše se to ale dalo očekávat. „Tam bylo poměrně jasné od začátku, že tohle je PR akce než nějaká realita. Ono je možné, že Taliban část civilistů nechá odejít, ale bude to na základě jejich rozhodnutí a nebudou nechávat odejít kohokoliv, kdo si zamane,“ uvedl pro ČT.

Jak početná je ve skutečnosti skupina těch, kteří chtějí uprchnout před nadvládou Talibanu, je však podle něho obtížné vyčíslit. Míní, že Taliban bude mít rozhodně větší podporu na venkově. „A také u té části obyvatelstva, která neměla takový benefit z toho, že v Afghánistánu vládla sekulární vláda se západní podporou. To znamená, že skupina, která se bude snažit uprchnout, budou spíše městští Afghánci a ti, kterým se dařilo lépe nebo spolupracovali s předchozí vládou,“ uvedl.

Video Politický geograf Bohumil Dobroš o situaci v Afghánistánu
video

Politický geograf Bohumil Doboš o situaci v Afghánistánu

Zdroj: ČT24
Taliban může v tuto chvíli podle něho těžit především z toho, že jde o povstaleckou skupinu, která bojuje proti externí intervenci, což jí přidává na podpoře. Je ale schopen zajistit i stabilitu, předvídatelnost, bezpečnost, což je pro Afghánce velmi důležité, podotkl. „A za třetí, on je schopen poskytovat základní služby, administrativní služby, soudnictví více efektivně a méně zkorumpovaně než vláda, alespoň na těch územích, kde doposud vládnul. A tam je nějaká šance právě pro odlehlejší oblasti, že tam bude efektivnější co se týká státní správy a zajišťování bezpečnosti, než tomu bylo dosud,“ přiblížil.

Připomněl také, že současný Taliban už je jiný než ten před dvaceti lety. Dříve ideologicky vyhraněná skupina se podle něho rozšířila, a tak se proměnila také motivace většiny jejich členů. „Směrem k větší pragmatičnosti a k ekonomickým cílům. Což znamená, že hnutí bude postupovat více pragmaticky a méně ideologicky, což vidíme i na těch PR prohlášeních, které Taliban v tuhle chvíli představuje,“ přiblížil.

Dodal, že vládnutí hnutí se ale dále jako dosud bude lišit podle jednotlivých oblastí. Podle něho bylo patrné, že na území, které Taliban ovládal do této současné poslední ofenzivy, byla správa značně decentralizovaná a místní vůdci vládli různě – ti více ideologicky motivovaní vládli přísněji než ti, jejichž motivace byla ekonomická. A tato heterogenita se ještě více teď projeví, uvedl. „Navíc Taliban bude muset spolupracovat s různými místními vládci, kteří znovu nastolí trochu jiné systémy vlády v jednotlivých provinciích,“ dodal Doboš.

Biden a Johnson se shodli na svolání schůzky G7

Schůzka zemí G7, na jejíž potřebě se při telefonickém hovoru shodli americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson, se má konat virtuálně příští týden, uvedl v prohlášení Bílý dům. Záměr svolat představitele nejvyspělejších ekonomik světa vyjádřil Johnson poprvé v pondělí, kdy o něm hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Oba státníci „diskutovali o nutnosti blízké spolupráce mezi spojenci a demokratickými partnery ohledně přístupu k Afghánistánu, a to včetně toho, jakými způsoby může mezinárodní společenství poskytnout další humanitární pomoc a podporu pro uprchlíky a další zranitelné Afghánce“, uvedl úřad amerického prezidenta.

Britský premiér Boris Johnson během středy o krizi v Afghánistánu referoval také na mimořádné schůzi britského parlamentu. Zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal přiblížil, že premiér čelil řadě velmi kritických zásadních otázek od vlastních konzervativních poslanců.

Video Studio ČT24
video

Zpravodaj ČT Bohumil Vostal k jednání v britském parlamentu o situaci v Afghánistánu

Zdroj: ČT24
Johnson podle něho nejdříve přišel do parlamentu s tím, že hodnotí britskou misi v Afghánistánu za posledních dvacet let jako úspěšnou, protože za tu dobu nebyl z této země podniknut nebo naplánován žádný teroristický útok proti demokratickému světu. „Jenže když to řekl, tak ho začali poslanci přerušovat a ptali se ho, jak může mluvit o úspěchu, když v tuto chvíli všichni vidí, jak radikální hnutí Taliban přebírá moc v Afghánistánu,“ uvedl zpravodaj.

Také padla otázka, zda Johnson bude souhlasit se svoláním komise, která by prošetřila, co se v Afghánistánu odehrálo a jak je možné, že se Taliban vrátil k moci. Premiér však něco takového podle zpravodaje odmítl. „Prohlásil, že všichni musí akceptovat to, co se v Afghánistánu povedlo, a i to, čeho nebyly západní síly schopné dosáhnout,“ dodal Vostal.

Zpravodaj připomněl,  že Británie hned po USA měla spolu s Německem největší počet vojáků v Afgánistánu, britské daňové poplatníky stála tato operace podle odhadů třicet miliard dolarů.

Situace v zemi se má ale dále řešit i na zmíněné schůzce G7. „Johnson před chvílí slíbil, že bude bojovat za to, aby vlády po celém světě neuznávaly jednostraně vládu Talibanu v Kábulu, ale aby se tak dělo v rámci mezinárodní spolupráce, aby Taliban nedostal toto uznání zadarmo,“ uvedl zpravodaj.

Premiér také podle něho řekl, že samotné Spojené království bude velice dbát na to, jakým způsobem se budou v zemi dodržovat lidská práva, zda Taliban zatočí s obchodem s narkotiky, jak to bude vypadat s podporou teroristických skupin.

Diskuze v parlamentu probíhá i ohledně azylu, který, jak Johnson už dříve oznámil, chce jeho země v příštích letech poskytnout až dvaceti tisícům Afghánců, letos jich bude až pět tisíc. Někteří poslanci podle Vostala ale varovali, že tisíce z tohoto čísla se víza nemusí dožít, protože mají velké obavy z toho, co se bude pod vládou Talibanu dít. 

Nové plány na přijímání afghánských uprchlíků jdou nad rámec slibu, že Británie poskytne azyl všem tlumočníkům a dalším spolupracovníkům z řad Afghánců, kteří v posledních letech pomáhali britským diplomatům a armádě, upozornil server BBC.

Americké rozvědky před rychlým kolapsem afghánské armády varovaly

Zatímco americký prezident a jeho poradci na veřejnosti ještě na začátku léta prezentovali rychlý kolaps afghánské armády jako nepravděpodobný, tajné služby ve svých zprávách před tímto vývojem varovaly a podávaly čím dál pochmurnější obrázek o možnosti návratu Talibanu k moci, upozornil v úterý s odvoláním na nejmenované bývalé i současné vládní činitele list The New York Times (NYT). Zjištění podle něj vyvolávají otázky o tom, proč se Washington zdál být nepřipravený na pád afghánské vlády.

Článek připomíná Bidenovu tiskovou konferenci z 8. července, na níž prezident mimo jiné řekl, že je velmi nepravděpodobné, že se Talibanu podaří „všechno zabrat a kontrolovat celou zemi“. Vehementně tehdy odmítal spekulace o tom, že by konec americké bojové mise v Afghánistánu mohl připomínat nechvalně proslulý odchod Američanů z Vietnamu v roce 1975, a označil za nepravdivé tvrzení, že americké zpravodajské složky považují pád afghánské vlády za pravděpodobný.

Podle informací NYT ale v této době začínaly být mnohé analýzy tajných služeb pesimističtější, přičemž nastolovaly otázky, zda se afghánské bezpečnostní složky zmůžou na výraznější odpor a zda vláda dokáže udržet kontrolu nad hlavním městem.

„Četnost letních varování vzbuzuje otázky o tom, proč se činitelé Bidenovy vlády a vojenští stratégové v Afghánistánu zdáli být nepřipraveni reagovat na finální nápor Talibanu na Kábul, včetně neschopnosti zajistit bezpečnost na hlavním letišti a rychlého posílání tisíců vojáků zpět do země ve snaze ochránit definitivní stažení Spojených států,“ uvádí list NYT. Není podle něj jasné, zda jiná hlášení ze stejné doby neprezentovala optimističtější hodnocení o schopnosti afghánských sil odolávat Talibanu.