Sudetoněmecký sjezd v České republice by byl dalším krokem, jak navázat na několikasetleté vzájemné soužití Čechů a Němců. Na úvod třídenního setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) to v Mnichově prohlásil nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Řekl také, že sjezd by se v Česku mohl uskutečnit, jakmile proti tomu Praha nebude mít námitky.
„V mnoha českých vesnicích se již sudetští Němci setkávají, funguje to náramně,“ řekl Posselt o spolupráci Čechů se SL, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků.
Na dotaz, zda by sjezd v Česku byl zkouškou především pro Čechy, odpověděl Posselt, že by to byl především další krok vpřed. „Byl by to jednoduše další krok vpřed v evropském duchu a na základě několikasetletého soužití.“
Podle Posselta je jasné, že téma možného sjezdu v Česku vyvolává mimořádný odpor mezi českými nacionalisty. „Je třeba, aby debata pokračovala. Sjezd uspořádáme v okamžiku, kdy nám Česko vyšle signál, že takové setkání bude v pořádku,“ poznamenal s tím, že sudetští Němci v klidu vyčkají na další vývoj.
Posselt doufá ve stabilní českou vládu
S ohledem na nadcházející parlamentní volby, které Česko a také Německo na podzim čekají, řekl Posselt, že si přeje stabilní vlády. O tom, že v Německu stabilní vláda vznikne, nepochybuje. „Přál bych si ji také v Česku. A je jedno, jak bude vypadat,“ řekl.
K dosluhující vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) řekl Posselt, že kvůli podpoře komunistů a nacionalistů, na kterou je ministerský předseda v parlamentu odkázaný, nedokázala ve sbližování Čechů a sudetských Němců pokročit tolik jako kabinety předchozích premiérů Bohuslava Sobotky (ex ČSSD) a Petra Nečase (ODS). „Současná vláda ve sbližování pokračuje, ale oproti předchozím kabinetům chybí zásadní pokrok,“ uvedl.
O možnosti sjezdu v Česku hovořil Posselt již na sudetoněmeckém setkání v Řezně v roce 2019, kdy řekl, že čas ještě nedozrál, ale v řádu několika málo let by se tak stát mohlo. Německý ministr vnitra a bývalý bavorský premiér Horst Seehofer (CSU) k tomu dodal, že myšlenku sjezdu sudetských Němců v jejich bývalé vlasti považuje za velikou.
Posselt: Češi, Němci a sudetští Němci se vzájemně potřebují
Nynější sudetoněmecký sjezd se kvůli pandemii koná v náhradním termínu v Mnichově, původně bylo setkání plánováno v Hofu o letničním víkendu, který letos připadl na 21. až 23. května. Loni se tradiční akce kvůli koronaviru neuskutečnila. Posselt řekl, že fakt, že se setkání koná, je kulturním povzbuzením nejen pro sudetské Němce, ale také signál nového začátku česko-sudetoněmeckých vztahů. „Je to signál pro rozvinutí spolupráce v srdci Evropy.“
Podle Posselta bylo Česko do pádu komunismu na okraji železné opony, která oddělovala Západ od sféry Sovětského svazu. To samé podle něj platilo i pro Bavorsko, které zase leželo na okraji západního světa. „A třicet let po pádu opony se z okraje Evropy stalo srdce Evropy. Je to pro nás mimořádná příležitost a také neuvěřitelná odpovědnost,“ uvedl a dodal, že Češi, Němci a sudetští Němci se vzájemně potřebují. „V každém z nás je kousek toho druhého.“
Role sudetských Němců je pro budoucnost podle Posselta jasně daná. „V českých zemích jsme žili po staletí, nyní jsme čtvrtým bavorským kmenem. Máme tak logickou funkci mostu mezi Českem a Německem,“ uvedl. Bavorsko, které oficiálně po druhé světové válce převzalo nad sudetskými Němci záštitu, je proto považuje za takzvaný čtvrtý bavorský kmen po starých Bavorech, Švábech a Francích.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život patnáct až třicet tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.
