Tři ze třinácti milionů obyvatel meziválečného Československa byli Němci. Řada z nich nesouhlasila s nacistickou ideologií a někteří proti ní aktivně vystoupili. Osudy devíti z nich mapuje kniha historika Martina Krska Neznámí hrdinové mluvili i německy. Vyšla v edici ČT.
Neznámí hrdinové mluvili i německy. Nová kniha mapuje odpůrce nacismu ze Sudet
Martin Krsek o knize Neznámí hrdinové mluvili i německy (zdroj: ČT24)
„Chtěl jsem ukázat ty učebnicové hrdiny, kterým nezbývá než se poklonit a mít je za nedostižné idoly. Zároveň jsem však chtěl vybrat hrdiny všedního dne nebo hrdiny náhody, jak je nazývám. Nevypadali na první pohled jako lidé, kteří by byli schopní hrdinských skutků, ale pak v té krizové chvíli našli správné místo,“ vysvětluje Krsek klíč, podle něhož vybíral osobnosti do své knihy.
Je mezi nimi třeba rodačka z Ústí nad Labem Lilli Hornigová. Po emigraci do USA se podílela na vývoji atomové bomby. „Brala účast na projektu Manhattan jako účast v boji proti nacistům za demokratické principy,“ vysvětluje její přístup Krsek.
Zároveň však popisuje její reakci na první testovací výbuch. Zaskočil ji ohromnou silou. „Už před ostrým použitím bomby podepsala petici za její použití na cíle bez lidí. Uvědomovala si riziko, že v touze po míru pomohla přivést na svět strašidelnou zbraň,“ říká Krsek.
Dalším hrdinou je Rudolf Sieber, manžel slavné německé herečky a zpěvačky Marlene Dietrichové. I on pocházel z Ústí nad Labem. Podle Krska formoval protinacistické postoje své ženy. „Už v roce 1930 ji přemluvil, aby se nevracela do Německa, aby nebyla vystavena tlaku na kolaboraci. O to velmi usiloval ministr nacistické propagandy Joseph Goebbels,“ popisuje Krsek.
Dopadlo to však opačně, než si přál čelní propagandista. „Dietrichová oblékla uniformu americké armády, povzbuzovala vojáky na frontách a pro nacisty byla zrádkyní říše,“ říká historik.
Dietrichová oslavila konec války v Československu, kam se dostala s jednotkami generála Pattona. Z Plzně pak odjela na dobrodružnou cestu za rodiči svého muže do Ústí. „Vydala se s malým americkým konvojem přes čerstvě osvobozené území, kde se ještě střílelo, do sovětské zóny. 13. května navštívila Ústí nad Labem a našla svého tchána a tchyni, kteří byli v pořádku.“
Boj českých Němců proti nacismu měl svá specifika. „Trval velmi dlouho. Začal totiž už před válkou, kdy se byli nuceni vymezovat vůči německy mluvícím nacistům. Někteří ti hrdinové bojovali se zbraní v ruce od roku 1933,“ říká Krsek.
Zásadní pro německé odpůrce nacismu ze Sudet však byly hlavně poválečné události. „Velké specifikum je nevděk, kterého se po roce 1945 dočkali ze strany československého státu,“ vysvětluje Krsek. Československo totiž vůči Němcům a Maďarům uplatnilo princip kolektivní viny a prostřednictvím některých z Benešových dekretů rozhodlo o jejich hromadném vysídlení. Na chování konkrétních lidí se nikdo neptal.