Německá CDU vyhrála zemské volby v Sasku-Anhaltsku

Nedělní regionální volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko jasně vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), po sečtení většiny okrsků jí hlas dalo 36,8 procenta zúčastněných voličů. Druhá s velkým odstupem skončila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), dostala 21,5 procenta hlasů. Do zemského sněmu se dostali rovněž sociální demokraté (SPD), liberálové (FDP), Zelení a postkomunistická Levice. Volební účast byla 60,3 procenta, což je o něco méně než v roce 2016, kdy hlasovalo 61,1 procenta voličů.

CDU si oproti volbám před pěti lety polepšila o sedm procentních bodů. Takový výsledek je pro celoněmeckou koalici CDU a její bavorskou sestru Křesťansko-sociální unii (CSU) vzpruhou před parlamentními volbami, jež Německo v září čekají. Naopak výsledek Zelených, kteří v září podle průzkumů mohou vyhrát, zůstal s 5,9 procenta nepřesvědčivý. V roce 2016 dostali Zelení 5,2 procenta hlasů.

Jasné vítězství CDU je značným překvapením, neboť konzervativní strana dosluhující kancléřky Angely Merkelové v předvolebních průzkumech v Sasku-Anhaltsku dosahovala maximálně 30procentní podpory. CDU ve spolkové zemi takového výsledku dosáhla naposledy v roce 2006, kdy jí hlas odevzdalo 36,2 procenta zúčastněných voličů. Zemské volby před pěti lety CDU vyhrála, obdržela tehdy 29,8 procenta.

SPD dostala 8,3 procenta hlasů, což je o 2,4 procentního bodu méně než před pěti lety. Ještě větší propad, konkrétně o 5,4 procentního bodu, zaznamenala Levice. V neděli ji podpořilo jedenáct procent hlasujících.

Sasko-anhaltský premiér Reiner Haseloff je vítězstvím své CDU v zemských volbách nadšen. Spokojená je i AfD, naopak Levice hovoří o porážce.

Podle Haseloffa bylo vítězství CDU hlasem proti krajní pravici

V Sasku-Anhaltsku se tak nakonec nekonal očekávaný souboj o první místo mezi CDU a AfD. Strana, která je označována jako populistická až krajně pravicová, sice obhájila druhé místo s 21,4 procenta hlasů, oproti roku 2016 si ale o 2,9 procentního bodu pohoršila.

„Je to vymezení se proti krajní pravici,“ komentoval výhru své strany Haseloff. Dodal, že výsledek je jasným vzkazem vnějšímu světu. Premiér tak měl zřejmě na mysli i nedávný komentář německého vládního zmocněnce pro nové spolkové země Marca Wanderwitze, který řekl, že část obyvatel nových spolkových zemí, tedy bývalého východního Německa, zastává pevné nedemokratické názory.

Nedělní výsledek rovněž znamená, že stávající konzervativní premiér Haseloff může počítat se třetím funkčním obdobím. CDU v Sasku-Anhaltsku vládne společně s SPD a Zelenými. Podle propočtu ARD by mohla mít dostatek hlasů i koalice CDU a SPD. Díky návratu liberálů se ale Haseloffovi nabízí i další koaliční možnosti.

Sasko-anhaltský premiér ovšem stihl oznámit, že bude jednat o spolupráci se všemi stranami s výjimkou AfD a Levice. Rovněž uvedl, že do budování vlády si nenechá od spolkových politiků mluvit, neboť jsou pro něj prvořadé sasko-anhaltské potřeby, a nikoli požadavky z Berlína.

Sasko-Anhaltsko patří k nejméně lidnatým spolkovým zemím, hlasovat zde mohlo asi 1,8 milionu lidí. Zemské volby ale byly poslední před zářijovými parlamentními, ve kterých Německo bude vybírat nástupce kancléřky Merkelové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...